77 C 202/2024-24 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobce se žalobou datovanou dne , datum, , doručenou Městskému soudu v Praze dne , datum, , domáhal proti žalované, označené „, Anonymizováno, , se sídlem v , adresa, , PSČ: , adresa, “, soudní ochrany před pokračující diskriminací žalované ve smyslu § 10 zákona č. 198/2009 Sb., antidiskriminační zákon, současně navrhl, aby bylo žalované předběžným opatřením nařízeno při osobním či písemném styku s žalobcem upustit od diskriminace při plnění informační povinnosti dle zákona č. 106/1999 Sb. Žalobce se dále domáhal proti žalované uhrazení náhrady nemajetkové újmy na zdraví ve výši určené soudem. Současně žalobce požádal o osvobození od soudních poplatků, ustanovení zástupce z řad advokátů a podle § 78 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“), zajištění spisu o žalobci jako důkazu k řízení.2. Spis byl, na základě usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , postoupen zdejšímu soudu, kterému spis došel dne , datum, .3. Soud se nejprve zabýval tím, kdo je žalovanou osobou. Tedy zda je jí , Anonymizováno, či , Anonymizováno, , neboť , Anonymizováno, nemá způsobilost být účastníkem řízení ve smyslu § 19 o. s. ř. Pro toto posouzení je podstatné, zda v případě poskytování informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, měl povinný subjekt, v předmětné věci krajský úřad, poskytovat informaci týkající se jeho samostatné či přenesené působnosti. Žalobce nespecifikoval, o jaké informace se jednalo. Soud proto vycházel z označení žalovaného a dospěl k závěru, že žalovaným je stát, za nějž v řízení vystupuje , Anonymizováno, .4. Podle § 75 odst. 2 o. s. ř. návrh na nařízení předběžného opatření podle § 76 o. s. ř. musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení skutečností o tom, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, dále vylíčení skutečností, které odůvodňují předběžné opatření, a musí být z něj patrno, jakého předběžného opatření se navrhovatel domáhá; ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti musí návrh dále obsahovat identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení.5. Podle § 75a o. s. ř. návrh na předběžné opatření, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 o. s. ř. se nepoužije.6. Mezi náležitosti způsobilého návrhu na nařízení předběžného opatření tak patří mimo jiné řádné označení účastníků, vylíčení skutečností o tom, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, vylíčení skutečností, které odůvodňují nařízení předběžného opatření, určitý a srozumitelný údaj o tom, jakého předběžného opatření se navrhovatel domáhá (§ 75 odst. 2 o. s. ř.), a údaj o tom, čeho se navrhovatel hodlá domáhat návrhem ve věci samé (§ 76 odst. 3 o. s. ř.). Navrhovatel musí povinnost, která má být žalovanému účastníkovi uložena, formulovat natolik přesně a jednoznačně, aby po jejím převzetí do výroku soudního rozhodnutí mohl být nařízen a proveden výkon rozhodnutí, tedy aby bylo rozhodnutí vykonatelné po materiální stránce a do exekuce (výkonu rozhodnutí) nebyly přenášeny spory o tom, zda a v jakém rozsahu byla povinnost uložená předběžným opatřením splněna či porušena.7. Soud se nejprve zabýval návrhem žalobce na vydání předběžného opatření a shledal, že shora uvedeným náležitostem podání žalobce nevyhovuje. Návrh na vydání předběžného opatření musí být perfektní, aby mohl sloužit jako podklad pro případné exekuční řízení. Požadavek na upuštění od diskriminace při plnění informační povinnosti podle zákona č. 106/1999 Sb. při absenci tvrzení, k čemu má takové předběžné opatření sloužit, je neurčitě vymezen. Takto formulované předběžné opatření by nebylo vykonatelné a nemohlo by se stát podkladem pro případné exekuční řízení, neboť by nutně vyvolalo spory o tom, zda a v jakém rozsahu byla povinnost uložená předběžným opatřením splněna či porušena. Žalobce přitom líčí skutkový děj naprosto obecně a neurčitě, aniž je možné zjistit, čeho přesně (jakého určení) a na jakém základě se žalobce žalobou domáhá, proč je potřeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků. Lze uzavřít, že žalobce rezignoval na vylíčení konkrétních skutečností, které odůvodňují nařízení předběžného opatření – není patrné, čím má být dána potřeba zatímní úpravy poměrů nebo obava o výkon rozhodnutí (není ani zřejmé, který z důvodů žalobce tvrdí), ani není patrným, čím by bylo žalobci požadované opatření fakticky ku prospěchu. Ostatně skutečnost, že žalobce podal návrh na nařízení předběžného opatření k věcně a místně nepříslušnému soudu, nasvědčuje tomu, že svůj návrh nemínil vážně.8. Z výše uvedených důvodů soud podle § 75a o. s. ř. návrh odmítl, jak je uvedeno ve výroku I usnesení.9. Podle ustanovení § 138 o. s. ř. může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.10. Podle § 30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit. Dle odst. 2 Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů.11. Soud se zabýval žádostmi žalobce o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů a shledal, že nejsou důvodné. Žalobce žalobou a návrhem na nařízení předběžného opatření zjevně zcela svévolně uplatňuje svá práva. Podání ze dne , datum, neobsahuje ani základní skutkové okolnosti, z nichž by bylo možno zjistit, čeho se žalobce konkrétně domáhá a zejm. na jakém, skutkově jedinečném a nezaměnitelném základě se tohoto žalobce domáhá. Žalobce neuvedl, čím konkrétně měla žalovaná žalobce diskriminovat, jakým způsobem se žalobou domáhá ochrany před diskriminací, jakým konkrétním jednáním mělo dojít k újmě na zdraví žalobce. Pokud takové minimální náležitosti žalobce v podání neuvede, nejsou splněny procesní podmínky pro vyhovění návrhu na osvobození od soudních poplatků (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalobce jako bývalý advokát ustanovení zástupce z řad advokátů ani nezbytně nepotřebuje. Základní skutkové náležitosti musí být schopen vylíčit i bez pomoci advokáta.12. Soud z výše uvedených důvodů zamítl žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků a žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů zamítl, jak je uvedeno ve výrocích II a III usnesení.13. Pokud jde o samotnou žalobu, resp. podání ve věci samé, žalobce se podáním ze dne , datum, domáhá blíže neurčeným způsobem ochrany před blíže neurčenou diskriminací, a dále se domáhá náhrady újmy na zdraví ve výši dle určení soudu, to vše bez bližšího odůvodnění. Žaloba je „vzorové“ (ručně je doplněna pouze osoba žalované a datum sepsání, ve zbytku jde o okopírované podání) nesrozumitelné podání žalobce, které je shodné pro větší počet řízení (jen u zdejšího soudu je ohledně typově obdobného, obsahově zcela vágního podání vůči různým žalovaným aktuálně vedeno nejméně pět dalších řízení), ve kterých žalobce uplatňuje svá práva zřejmě svévolným způsobem. Skutečnost, že žalobce vede minimálně stovky podobných řízení u soudů po celé republice, je faktickou justiční notorietou. Ostatně, usnesením Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo dovozeno, že v případě žalobce, který byl mnohokráte vyzván k odstranění vad jeho návrhů, je legitimní přístup soudu spočívající v absenci výzev na odstranění vad návrhů, u kterých absentuje bližší skutkové vymezení, z kterého by bylo možné zjistit, čeho a na jakém základě se žalobce podanou žalobou domáhá. Žalobce svá práva uplatňuje svévolným způsobem tím, že vede a vedl řadu bezúčelných řízení (u zdejšího soudu obdobné věci o ochranu před diskriminací - kupř. , spisová značka, , , spisová značka,