30 C 397/2025-18 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 1.7.2025 domáhala na žalované zaplacení 50.680,- Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne 20.12.2024 smlouvu o podnájmu, jejímž předmětem byl podnájem bytu č. , Anonymizováno, , který se nachází na adrese , adresa, . Nájemné bylo sjednáno ve výši 7.240,- Kč/měsíc. Nájemné bylo splatné nejpozději do konce příslušného kalendářního měsíce, za které bylo (mělo být) placeno. Žalovaná podnájemní smlouvu porušovala, pročež žalobkyně podnájemní smlouvu ke dni 4.4.2025 vypověděla. K tomuto dni skončil podnájemní vztah. Žalovaná měla k tomu dni zaplatit nájemné v celkové výši 29.925,- Kč (4 x 7.240,- Kč – prosinec 2024 až březen 2025, 965,- Kč za období 1.4.2025 – 4.4.2025). Žalovaná po skončení podnájemního vztahu byt neopustila (nevyklidila a nepředala žalobkyni), pročež žalované vznikl dluh na náhradách za užívání bytu ve výši ujednaného nájemného v souhrnné výši 20.755,- Kč (6.275,- Kč za období 5.4.2025 – 30.4.2025, 14.480,- Kč – květen a červen 2025). Žalovaná dlužnou částku ve výši 50.680,- Kč (29.925,- Kč + 20.755,- Kč), třebaže byla vyzvána ke zjednání nápravy, ve stanoveném termínu, jakož ani později, nezaplatila. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení 50.680,- Kč s úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení byla zcela pasivní.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud pod skutkové stránce zjistil, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 20.12.2024 smlouvu o podnájmu, jejímž předmětem byl podnájem bytu č. , Anonymizováno, který se nachází na adrese , adresa, , a to na dobu 12 měsíců. Nájemné bylo sjednáno ve výši 7.240,- Kč/měsíc. Nájemné bylo splatné nejpozději do konce příslušného kalendářního měsíce, za které bylo (mělo být) placeno. Žalovaná podnájemní smlouvu porušovala, pročež žalobkyně podnájemní smlouvu ke dni 4.4.2025 vypověděla (viz výpověď z nájmu ze dne 3.4.2025). K tomuto dni skončil podnájemní vztah. Žalovaná měla k tomu dni zaplatit nájemné v celkové výši 29.925,- Kč (4 x 7.240,- Kč – prosinec 2024 až březen 2025, 965,- Kč za období 1.4.2025 – 4.4.2025). Žalovaná po skončení podnájemního vztahu byt neopustila (nevyklidila a nepředala žalobkyni), pročež žalované vznikl dluh na náhradách za užívání bytu ve výši ujednaného nájemného v souhrnné výši 20.755,- Kč (6.275,- Kč za období 5.4.2025 – 30.4.2025, 14.480,- Kč – květen a červen 2025). Žalovaná dlužnou částku ve výši 50.680,- Kč (29.925,- Kč + 20.755,- Kč), třebaže byla vyzvána ke zjednání nápravy, ve stanoveném termínu, jakož ani později, nezaplatila.5. Lze shrnout, že žalovaná žalobkyni nezaplatila částku ve výši 50.680,- Kč.6. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem:7. Účastnící řízení uzavřeli dne 20.12.2024 v písemné formě podnájemní smlouvu dle § 2274 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“), za současného použití zejména § 2235 NOZ a § 2237 NOZ, jež byla uzavřena na dobu určitou. Žalovaná převzala byt k užívání dne 1.12.2024. Smluvními stranami bylo sjednáno (pod)nájemné, jakožto paušální, v měsíční výši 7.240,- Kč, které mělo být hrazeno nejpozději do konce příslušného kalendářního měsíce. Žalovaná však žalobkyni na nájemném ničeho nezaplatila, pročež žalobkyně podnájemní smlouvu za použití § 2291 NOZ důvodně k 4.4.2025 vypověděla.8. Z předestřeného je patrné, že žalobkyni vzniklo důvodné právo na zaplacení nájemného v celkové výši 29.925,- Kč (4 x 7.240,- Kč – prosinec 2024 až březen 2025, 965,- Kč za období 1.4.2025 – 4.4.2025).9. Jelikož žalovaná byt po skončení podnájemního vztahu nevyklidila a nepředala žalobkyni, vzniklo žalobkyni důvodné právo za přiměřeného použití § 2295 NOZ na zaplacení náhrady ve výši ujednaného nájemného v částce 20.755,- Kč (6.275,- Kč za období 5.4.2025 – 30.4.2025, 14.480,- Kč – květen a červen 2025).10. Vzhledem k tomu, že se žalovaná se splněním těchto povinností ocitla v prodlení (§ 1968 NOZ), vzniklo žalobkyni též právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), a to od 1.1.2025.11. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku zcela vyhověl.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12.798, Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.028, Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50.680, Kč sestávající z částky 3.140, Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 3.140, Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 3.140, Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450, Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a.t. a.13. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.