Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 21 609,80 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě žalobkyně žalované dodávala elektřinu do sjednaného odběrného místa na adrese , adresa, , a žalovaná se zavázala za odebranou elektřinu hradit sjednanou cenu. Žalovaná nezaplatila cenu za elektřinu odebranou za období od , datum, do , datum, ve výši 20 941,46 Kč, splatnou dne , datum, , za období od , datum, do , datum, ve výši 5,71 Kč, splatnou dne , datum, , ani za období od , datum, do , datum, ve výši 662,63 Kč, splatnou dne , datum, . Dlužné částky žalovaná neuhradila ani po zaslání předžalobní výzvy.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná.3. Soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl věc bez nařízení jednání, jelikož vycházel z toho, že žalobkyní předložené listinné důkazy poskytují pro rozhodnutí dostatečný podklad, žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se k výzvě soudu, zda s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, ve stanovené lhůtě nevyjádřila, proto soud předpokládá, že proti tomuto postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Z listiny označené jako „, název, . , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná uzavřela se žalobkyní smlouvu na dobu neurčitou, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně dodávat žalované elektřinu ve sjednaném množství na odběrné místo na adrese , adresa, , a žalovaná se zavázala za odebranou elektřinu žalobkyni řádně a včas uhradit sjednanou cenu za podmínek sjednaných ve smlouvě, všeobecných obchodních podmínkách a ceníku žalobkyně, jež byly součástí smlouvy. Na základě plné moci ze dne , datum, zmocnila žalovaná žalobkyni mj. k vypovězení smluvního vztahu s dodavatelem elektřiny či plynu.5. Z ceníku žalobkyně soud zjistil výši ceny dodávané elektřiny ke sjednanému produktu „, název, “.6. Ve všeobecných obchodních podmínkách účinných od , datum, bylo mj. sjednáno, že žalovaná je povinna hradit zálohy, a že dodávky elektřiny budou vyúčtovány fakturami.7. Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované spotřebu elektřiny za období od , datum, do , datum, na částku 20 941,46 Kč za odběr ve výši 3 107 kWh. Splatnost vyúčtování byla stanovena na , datum, .8. Z faktury č. , hodnota, (opravný daňový doklad) soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované spotřebu elektřiny za období od , datum, do , datum, na částku 5,71 Kč na základě opravných dat a korekce spotřeby s tím, že se jedná o rozdíl mezi původním a novým vyúčtováním. Splatnost vyúčtování byla stanovena na , datum, .9. Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované spotřebu elektřiny za období od , datum, do , datum, na částku 662,63 Kč za odběr ve výši 86 kWh. Splatnost vyúčtování byla stanovena na , datum, .10. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím právního zástupce žalovanou vyzvala k úhradě částky ve výši 30 863,03 Kč, a to do , datum, .11. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne , datum, smlouva, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně dodávat žalované do zvoleného odběrného místa elektřinu a závazek žalované za odebranou elektřinu hradit sjednanou cenu. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a ceník žalobkyně. Žalované byla vyúčtována částka 20 941,46 Kč za odebranou elektřinu za období od , datum, do , datum, , částka 5,71 Kč za odebranou elektřinu za období od , datum, do , datum, (opravným daňovým dokladem na základě opravných dat a korekce spotřeby), a částka 662,63 Kč za odebranou elektřinu za období od , datum, do , datum, . Žalovaná ani přes výzvu žalobkyně ničeho neuhradila.12. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen „energetický zákon“), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje dodavatel elektřiny dodávat výrobci elektřiny nebo provozovateli zařízení pro ukládání elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice, a výrobce elektřiny, provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny nebo zákazník se zavazuje zaplatit dodavateli elektřiny cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat údaje o rezervovaném příkonu nebo výkonu a typu měření. Součástí smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny musí být ujednání o přenesení odpovědnosti za odchylku. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu.13. Podle § 1970 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.14. Na základě shora uvedeného skutkového stavu posouzeného citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 energetického zákona. Na základě této smlouvy vznikla žalobkyni jako dodavateli povinnost dodávat žalované elektřinu a žalované jako odběrateli povinnost zaplatit za dodávky elektřiny stanovenou cenu. V souladu s § 1751 odst. 1 o. z. se dohodly, že smlouva se bude řídit všeobecnými obchodními podmínkami, v nichž bylo sjednáno, že dodávky elektřiny budou vyúčtovány fakturami. Předloženými fakturami bylo prokázáno, v jakém množství žalovaná elektřinu čerpala a jaké částky jí byly vyúčtovány. Žalovaná však své povinnosti ze smlouvy porušila, když faktury řádně a včas nezaplatila, a dostal se do prodlení se zaplacením vyúčtované ceny. Žalovaná se dostala do prodlení v den následující po splatnosti příslušné faktury a od tohoto dne má žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.15. Z uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že nárok na zaplacení ceny za dodávku elektřiny s úroky z prodlení je důvodný, proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V řízení byla plně úspěšná žalobkyně, soud jí proto přiznal podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za užití § 142a o. s. ř. plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v celkové výši 2 680 Kč, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 865 Kč a z nákladů právního zastoupení ve výši 1 815 Kč. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od , datum, (dále jen „a. t.“). Náklady právního zastoupení tak tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) po 400 Kč podle § 14b odst. 1 bod 2. a. t., paušální náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t., a náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 315 Kč.17. Lhůtu k plnění žalobkyni přiznaného nároku i náhrady nákladů řízení soud stanovil jako základní třídenní počítanou od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož neshledal důvody pro stanovení lhůty delší či povolení splátek. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.