30 C 111/2026-43 – Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 29.1.2026, ve znění pozdějšího podání, domáhala na žalované zaplacení částky 96.421,77 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně, tj. s , právnická osoba, , uzavřela dne 4.1.2024 smlouvu, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 104.472,23 Kč. Jelikož žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nesplácela řádně a včas, úvěr byl zesplatněn. Žalovaná celkem zaplatila 63.083,08 Kč. Dlužnou částku ve výši 105.836,33 Kč, jež je složena z jistiny ve výši 80.000,- Kč, z poplatku ve výši 900,- Kč, z kapitalizovaného úroku ve výši 15.521,77 Kč a z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 6.367,33 Kč, žalovaná nezaplatila, přestože byla vyzvána ke zjednání nápravy. Pohledávka za žalovanou byla posléze postoupena na žalobkyni. Ta se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 105.836,33 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení.2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz ze dne 12.2.2026, , č. účtu, , proti němuž žalovaná podala včasný odpor. V něm uvedla, že připravuje na spis na osobu, která zodpovědná za úvěrový podvod, který je předmětem žaloby, a že tímto jednáním (jí) byla způsobena škoda. Z tohoto důvodu žalovaná požádala o pozastavení projednání věci do doby, než bude mít státní zastupitelství kompletní spis ke zpracování. K žalobě samotné se žalovaná nijak nevyjádřila.3. Podáním ze dne 7.4.2026, , právnická osoba, , soud vyzval žalovanou, aby odpor, jakožto podání, které bylo velmi obecné a stručné, doplnila o vylíčení rozhodných skutečností, tj. aby více rozvedla skutečnosti, z nichž dovozuje, že mělo dle jejího tvrzení dojít ke spáchání úvěrového podvodu, jakož ji i vyzval, aby na podporu těchto tvrzení označila a předložila důkazy. To vše ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení tohoto podání. Soud žalovanou současně upozornil, že pokud na výzvu soudu nebude reagováno, mohlo by to vést k tomu, že bude ve věci částečně či zcela neúspěšná.4. Podání obsahující výzvu bylo žalované doručeno prostřednictvím fikce dne 21.4.2026. Lhůta pro doplnění marně uplynula dnem 4.5.2026.5. Soud ve věci nařídil jednání na 28.5.2026. Žalovaná se k jednání nedostavila a ani nepožádala o odročení nařízeného jednání. Soud za této situace postupoval dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), pročež věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.6. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění a skutkový závěr:7. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně, tj. s , právnická osoba, , uzavřela dne 4.1.2024 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, s celkovou výši úvěru v částce 80.000,- Kč. Úroková sazba byla ujednána ve výši 48 % ročně. Žalovaná měla celkem zaplatit/vrátit 102.803,27 Kč. Žalovaná postupně načerpala peněžní prostředky v souhrnné výši 104.472,23 Kč, jak je patrné z listin označených jako Potvrzení o provedení transakce (2.000,- Kč, 2.250,- Kč, 1.100,- Kč, 2.000,- Kč, 1.500,- Kč, 2.040,96 Kč, 723,69 Kč, 2.000,- Kč, 2.000,- Kč, 2.295,07 Kč, 3.380,- Kč, 150,- Kč, 670,- Kč, 80.000,- Kč, 2.362,51 Kč). Veškeré peněžní prostředky byly právní předchůdkyní žalobkyně bankovním převodem poukázány na bankovní účet č. , č. účtu, , který je veden na jméno žalované. Jedná se o totožné číslo bankovní účtu, které je uvedeno ve Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, u identifikačních údajů žalované. Totožnost žalované je (byla) ověřena předloženými fotografiemi, kde je jednak zobrazen občanský průkaz žalované (z obou stran), jakož je tam zachycena samotná žalovaná s občanským průkazem. Pohledávka za žalovanou byla posléze postoupena na žalobkyni (Smlouva o postoupení pohledávek, včetně přílohy).8. Pokud se týká skutečnosti, že žalovaná postupně zaplatila/vrátila částku ve výši 63.083,08 Kč, soud vyšel z tvrzení žalobkyně. Soud nedisponuje žádnou indicií, na jejímž podkladě by soud měl či mohl mít pochybnosti stran pravdivosti a správnosti tohoto tvrzení. Soud má tedy za prokázané, že žalovaná zaplatila/vrátila částku v celkové výši 63.083,08 Kč.9. Soud však již nemá za prokázané, že (by) právní předchůdkyně žalobkyně u žalované ověřovala její schopnost splácet případně poskytnuté peněžní prostředky. Žalobkyně v řízení nepředložila žádné důkazy k prokázání příjmů a výdajů žalované.10. Soud podáním ze dne 30.4.2026, , právnická osoba, , vyzval žalobkyni, aby z hlediska ověření úvěruschopnosti žalované označila a předložila doklady, z nichž bude jednoznačně a prokazatelně vyplývat, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím peněžních prostředků žalované řádně a pečlivě ověřila její schopnost splácet (eventuálně) poskytnuté peněžní prostředky.11. Žalobkyně na výzvu soudu reagovala podáním ze dne 12.5.2026, kde v obecné rovině uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Právní předchůdkyně žalobkyně měla rovněž ověřit příjmy žalované, a to tím, že žalovaná jí měla poskytnout výpisy z bankovního účtu. Žalobkyně však k tomuto podání žádné listiny, které by její tvrzení jakkoliv prokazovaly, nepřiložila.12. Jinak řečeno – žalobkyně soudu nepředložila např. výpisy z bankovního účtu žalované, pročež soud neměl za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně z hlediska ověření úvěruschopnosti žalované postupovala skutečně tak, jak žalobkyně nyní tvrdí. Soud byl připraven poskytnout žalobkyni při jednání poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř.13. Soud při jednání dne 28.5.2026 poskytl přítomnému zástupci žalobkyně poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. ohledně nutnosti označení a předložení důkazů stran ověření úvěruschopnosti žalované, pročež mu stanovil lhůtu 10 dnů ode dne skončení tohoto jednání. Soud zároveň zástupce žalobkyně poučil o tom, že pakliže nebude na výzvu soudu reagováno, mohla by tato skutečnost vést k tomu, že žalobkyně bude ve věci neúspěšná.14. Zástupce žalobkyně soudu sdělil, že poučení, a tedy i případným negativním následkům, porozuměl, k čemuž doplnil, že žalobkyně netrvá na poskytnutí lhůty 10 dnů, když její tvrzení jsou prokazována již předloženými důkazy. Za tohoto stavu věci, když žalobkyně nepožadovala (netrvala) na poskytnutí lhůty k označení a předložení důkazů ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř., soud dále pokračoval v jednání.15. Z hlediska skutkového závěru má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na její bankovní účet peněžní prostředky v celkové výši 104.472,23 Kč, a že žalovaná postupně zaplatila/vrátila peněžní prostředky ve výši 63.083,08 Kč. Totožnost žalované má soud za prokázanou z předložených fotografií. Soud má rovněž za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla posléze postoupena na žalobkyni.16. Jak již bylo zmíněno shora, soud nemá za prokázané žalobní tvrzení žalobkyně, že právní předchůdkyně žalobkyně u žalované před poskytnutím peněžních prostředků ověřila její schopnost splácet případně poskytnuté peněžní prostředky. Žalobkyně v tomto ohledu neoznačila a nepředložila žádný důkaz (žádnou listiny), který by její tvrzení prokazoval, a to navzdory tomu, že v tomto smyslu jí bylo poskytnuto poučení v písemné formě, jakož i poučení v ústní formě dle § 118a odst. 3 o.s.ř. při jednání dne 28.5.2026.17. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem:18. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSÚ“), platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.19. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.20. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 věta druhá ZSÚ, tj. povinnost posoudit úvěruschopnost žalované. Žalobkyně totiž v tomto směru soudu nepředložila žádné listiny, z nichž by vyplývalo, že právní předchůdkyně žalobkyně relevantním a současně i prokazatelným způsobem ověřovala úvěruschopnost žalované předtím, než jí poskytla peněžní prostředky.21. Žalobkyně nepředložila žádný podklad, z něhož by bylo možno dovodit, že prá