Okresní soud v Ústí nad Labem 30 C 215/2026-24 – Náklady řízení
Okresní soud v Ústí nad Labem · 30. 7. 2026
Aplikovaná ustanovení
Související právní otázky
O co šlo
o zaplacení 13 220 Kč s příslušenstvím
Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 22.3.2026 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 13.220, Kč s úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že žalovaný byl v předmětném období vlastníkem motorového vozidla s hmotností do 3,5 t, SPZ: , SPZ, , přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo mít v období od 2.11.2023 do 15.12.2023 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení) dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném od 1.1.2018 (dále jen „původní ZPOPV“). Žalobkyně vyzvala žalovaného v souladu s původním ZPOPV k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku 86, Kč a nákladů na uplatnění ve výši 2 x 300, Kč. Tento však ničeho neuhradil.2. Žalovaný byl v předmětném období taktéž vlastníkem motorového vozidla SPZ: , SPZ, , přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo mít v období od 2.6.2025 do 11.7.2025 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení) dle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPOPV“). Žalobkyně vyzvala žalovaného v souladu s ZPOPV k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku 93, Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300, Kč. Tento však ničeho neuhradil.3. Žalobkyně se tak celkem domáhala zaplacení částky ve výši 13.220,- Kč s příslušným úrokem z prodlení.4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivním.5. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, soud dospěl k závěru, že podmínky stanovené § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), jsou splněny, pročež ve věci rozhodl bez nařízeného jednání.6. Z předložených listin soud po skutkové stránce soud zjistil, že žalovaný v rozhodném období od 2.11.2023 do 15.12.2023 byl vlastníkem motorového vozidla (nákladního vozidla s hmotností do 3,5 t) SPZ: , SPZ, , a že v tomto období (tj. po dobu 100 dnů) pro uvedené vozidlo nebylo sjednáno pojištění k odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení příspěvku ve výši 8.600,- Kč (tj. 86,- Kč x 100 dnů) a nákladů za uplatnění pohledávky ve výši 2 x 300,- Kč. Žalovaný však ve stanovené lhůtě, jakož ani později, na dlužnou částku ničeho nezaplatil.7. Z předložených listin soud po skutkové stránce soud zjistil, že žalovaný v rozhodném období od 2.6.2025 do 11.7.2025 byl vlastníkem motorového vozidla SPZ: , SPZ, , s objemem válců motoru nad 2.500 cm3, a že v tomto období (tj. po dobu 40 dnů) pro uvedené vozidlo nebylo sjednáno pojištění k odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení příspěvku ve výši 3.720,- Kč (tj. 93,- Kč x 40 dnů) a nákladů za uplatnění pohledávky ve výši 300,- Kč. Žalovaný však ve stanovené lhůtě, jakož ani později, na dlužnou částku ničeho nezaplatil.8. Po právní stránce soud žalobkyní uplatněný nárok ve vztahu k vozidlu SPZ: , SPZ, posoudil jako nárok na zaplacení příspěvku za dobu, po níž bylo motorové vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu, podle § 4 původního ZPOPV ve spojení s § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 417/2017 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (výše denní sazby činí 86,- Kč, tj. celkem 8.600,- Kč za dobu 100 dnů). Dle § 4 téže vyhlášky žalobkyni v souvislosti s mimosoudním uplatněním práva vzniká právo na příspěvek ve výši 2 x 300,- Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou příspěvku (§ 1968 NOZ), vznikla žalovanému povinnost zaplatit nejen příspěvek a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jakož i povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení dle § 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. Právní posouzení věci bylo učiněno dle přechozí právní úpravy (viz § 94 odst. 1 ZPOPV).10. Po právní stránce soud žalobkyní uplatněný nárok ve vztahu k vozidlu SPZ: , SPZ, posoudil jako nárok na zaplacení příspěvku za dobu, po níž bylo motorové vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu, podle § 45 odst. 2 ZPOPV ve spojení s § 5 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 69/2024 Sb., k provedení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném znění (výše denní sazby činí 93,- Kč, tj. celkem 3.720,- Kč za dobu 40 dnů). Dle § 6 téže vyhlášky žalobkyni v souvislosti s mimosoudním uplatněním práva vzniká právo na příspěvek ve výši 300,- Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou příspěvku (§ 1968 NOZ), vznikla žalovanému povinnost zaplatit nejen příspěvek a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jakož i povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení dle § 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.615, Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800, Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13.220, Kč sestávající z částky 400, Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 400, Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 400, Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100, Kč dle § 14b odst. 5 písm. 6) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.500, Kč ve výši 315, Kč.12. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.