Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne , datum, ve znění jejího doplnění ze dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 79 512,38 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 551,14 Kč za období od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 79 512,38 Kč od , datum, do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.2. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky v celkové výši 108 327 Kč. Žalovaná pak na tento úvěr uhradila částku 45 742 Kč. Žalobkyně současně tvrdila, že před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalované, a to zejména prostřednictvím interního modelu , název, , kontroly registrů a vyhodnocení výpisů z bankovního účtu žalované za období od , datum, do , datum, . V důsledku porušení povinnosti žalované hradit úvěr řádně a včas došlo ke dni , datum, k zesplatnění celého úvěru, přičemž žalovaná byla téhož dne vyzvána k jeho úhradě. Žalobkyně tak za žalovanou eviduje dluh ve výši 79 512,38 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 78 528,38 Kč, nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 430 Kč a smluvní pokuty ve výši 500 Kč. Vedle toho se žalobkyně domáhá rovněž zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 551,14 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 79 512,38 Kč od , datum, do zaplacení. Žalovaná ani navzdory předžalobní výzvě neuhradila ničeho.3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě namítala, že žalobkyně její úvěruschopnost neposoudila řádně a s odbornou péčí, když nevycházela ze skutečných příjmů a výdajů žalované, nýbrž z paušálních částek životního minima a normativních nákladů na bydlení, a dostatečně nezohlednila její další závazky ani celkovou finanční situaci. Uvedla, že již v době uzavření smlouvy měla další úvěrové závazky, což vyplývá i z bankovních výpisů, a že i podle údajů tvrzených samotnou žalobkyní by jí po úhradě splátek zůstával pouze minimální disponibilní zůstatek. Dovozovala proto, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná a žalobkyně po ní nemůže požadovat plnění v rozsahu uplatněném žalobou. Podle žalované může přicházet v úvahu nanejvýš vrácení poskytnuté jistiny, případně vypořádání bezdůvodného obohacení. Současně žalovaná zpochybnila i samotné uzavření smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, když namítala, že žalobkyně věrohodně neprokázala, že žalovaná akceptovala právě to znění smlouvy, které bylo soudu předloženo.4. Soud věc projednal na jednáních konaných ve dnech , datum, a , datum, .5. Při jednání konaném dne , datum, soud účastníky v rámci pokusu o smír seznámil s předběžným právním názorem, že za dosavadního stavu řízení nemůže schválit smír, který by plně odpovídal žalobnímu nároku, neboť z listin založených ve spise nevyplývá, že by žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalované. Přesto účastníci při tomto jednání uzavřeli smír zcela v intencích žalobního návrhu, podle něhož se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni částku 79 512,38 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 551,14 Kč za období od , datum, do , datum, , dále zákonný úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 79 512,38 Kč od , datum, do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 26 171 Kč, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč. Účastníci následně shodně navrhli, aby soud smír v uvedeném znění schválil.6. Soud tedy usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , jež nabylo právní moci dne , datum, , účastníky uzavřený smír, jehož obsahem by byla povinnost žalované plnit žalobkyni v rozsahu vycházejícím z úvěrové smlouvy, tedy včetně příslušenství a náhrady nákladů řízení odpovídajících plnému žalobnímu nároku, neschválil.7. Z listiny označené jako smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že v listině je jako poskytovatel úvěru uvedena žalobkyně, jako příjemce úvěru žalovaná. Listina obsahuje údaje ohledně čistého příjmu žalované, který činí 20 000 Kč, příjmy ostatních členů domácnosti jsou vyčísleny na 30 000 Kč. Dále je v listině uvedeno, že výdaje na bydlení žalované činí 8 500 Kč, splátky na ostatní úvěry 2 500 Kč a ostatní výdaje činí 5 000 Kč. Listina obsahuje závazek žalobkyně poskytnout žalované úvěrový rámec do výše 80 000 Kč na dobu neurčitou s úrokovou sazbou ve výši 25,90 % ročně a na druhou stranu závazek žalované splácet minimální měsíční splátku ve výši 2 342 Kč. Listina byla uzavřena elektronicky a žalovanou podepsána pomocí verifikačního SMS kódu. K listině byly rovněž přiloženy úvěrové podmínky , název, platné od , datum, , které obsahují bližší úpravu práv a povinností úvěrového vztahu.8. Z listiny označené jako ověření bonity , název, k úvěrové smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že obsahuje obecné údaje o žalované včetně jejího čistého měsíčního příjmu ve výši 17 573 Kč, normativních nákladů na bydlení ve výši 10 543 Kč, životního minima členů domácnosti ve výši 8 510 Kč, a dále z jakých zdrojů bylo při ověření bonity žalované vycházeno.9. Z karty klienta soud zjistil, že obsahuje údaje k úvěru č. , hodnota, a dále výsledky z externích registrů jako je , název, ve vztahu k žalované.10. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že obsahuje osobní údaje žalované a její úvěrovou minulost u žalobkyně, když některé žádosti o půjčku byly odmítnuty či odvolány.11. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne , datum, a z podacího archu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky z poskytnutého úvěru č. , hodnota, ve výši 86 818,48 Kč.12. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že obsahuje historii čerpání a splácení úvěru č. , hodnota, žalovanou. Dále bylo zjištěno, že žalované byla poskytnuta jistina ve výši 108 327 Kč, a žalovaná na jistinu uhradila 45 742 Kč.13. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne , datum, a z podacího archu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 86 930 Kč.14. Z návrhu na zahájení řízení před finančním arbiterem ze dne , datum, soud zjistil, že jako navrhovatelka je zde uvedena žalovaná, návrh byl adresován finančnímu arbitru a byl podán proti žalobkyni, přičemž předmětem návrhu je smlouva o úvěru č. , hodnota, .15. Z návrhu smírného řešení ze dne , datum, soud zjistil, že se žalovaná pokoušela spor z úvěrové smlouvy č. , hodnota, vyřešit se žalobkyní smírnou cestou.16. Z náhledu do internetového bankovnictví k účtu č. , č. účtu, soud zjistil, že obsahuje příchozí a odchozí platby za období od prosince 2024 do září 2025 adresované žalobkyni.17. Z úvěrové smlouvy ze dne , datum, - ID žádosti , hodnota, soud zjistil, že jde o smlouvu mezi žalobkyní a žalovanou, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 5 000 Kč a na druhé straně závazek žalované uhradit do , datum, částku 5 512 Kč. Smlouva byla uzavřena elektronicky a podepsána žalovanou pomocí verifikačního SMS kódu. Na smlouvu dále navazuje formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru - ID žádosti , hodnota, , který obsahuje základní parametry bezúčelového úvěru ve výši 5 000 Kč a informační memorandum o zpracování osobních údajů - ID žádosti , hodnota, , které obsahuje základní informace týkající se úvěru č. , hodnota, .18. Z úvěrové smlouvy ze dne , datum, - ID žádosti , hodnota, soud zjistil, že jde o smlouvu mezi žalobkyní a žalovanou, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč a na druhé straně závazek žalované uhradit částku 20 640 Kč formou měsíčních splátek. Smlouva byla uzavřena elektronicky a podepsána žalovanou pomocí verifikačního SMS kódu. Na smlouvu dále navazuje formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru - ID žádosti , hodnota, , který obsahuje základní parametry bezúčelového úvěru ve výši 15 000 Kč a informační memorandum o zpracování osobních údajů - ID žádosti , hodnota, , které obsahuje základní informace týkající se úvěru č. , hodnota, .19. Z úvěrové smlouvy ze dne , datum, - ID žádosti , hodnota, soud zjistil, že jde o smlouvu mezi žalobkyní a žalovanou, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč a na druhé straně závazek žalované uhradit částku 20 640 Kč formou měsíčních splátek. Smlouva byla uzavřena elektronicky a podepsána žalovanou pomocí verifikačního SMS kódu. Na smlouvu dále navazuje formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru - ID žádosti , hodnota, , který obsahuje základní parametry bezúčelového úvěru ve výši 15 000 Kč a informační memorandum o zpracování osobních údajů - ID žádosti , hodnota, , které obsahuje základní informace týkající se úvěru č. , hodnota, .20. Z úvěrové smlouvy ze dne , datum, - ID žádosti , hodnota, soud zjistil, že jde o smlouvu mezi žalobkyní a žalovanou, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč a na druhé straně závazek žalované uhradit částku 27 520 Kč formou měsíčních splátek. Smlouva byla uzavřena elektronicky a podepsána žalovanou pomocí verifikačního SMS kódu. Na smlouvu dále navazuje informační memorandum o zpracování osobních údajů platné k , datum, , které obsahuje základní informace týkající se úvěru č. , hodnota, .21. Z výzvy k vyjádření k návrhu smírného řešení sporu ze dne , datum, soud zjistil, že finanční arbitr vyzval žalovanou, aby se vyjádřila k návrhu dohody o narovnání.22. Z oznámení o zahájení řízení před finančním arbitrem ze dne , datum, soud zjistil, že finanční arbitr oznámil zahájení řízení.23. Z části znaleckého posudku č. , č. účtu, ze dne , datum, předloženého žalobkyní, soud zjistil, že se týká důvěryhodnosti vedení elektronické evidence dokládající zřizování a čerpání služeb žalobkyně ze strany klientů.24. Z dohledání informací o činnosti klienta ze dne , datum, soud zjistil, že úvěrová smlouva č. , hodnota, , která je předmětem tohoto řízení, měla být schválena dne , datum, a podepsána pomocí SMS kódu zaslaného z telefonního čísla + 420 , tel. číslo, .25. Z kopie občanského průkazu žalované soud zjistil, že žalobkyně disponovala fotokopií občanského průkazu žalované.26. Z výpisu z běžného účtu žalované č. , hodnota, soud zjistil, že se jedná o účet žalované vedený u společnosti , právnická osoba, , přičemž za měsíc září 2024 činil počáteční zůstatek na tomto účtu 24 215,68 Kč a konečný zůstatek 6 566,13 Kč. Z výpisu je dále zřejmé, že dne , datum, odešla z účtu platba jako splátka úvěru č. , tel. číslo, ve výši 1 792,32 Kč.27. Z výpisu z běžného účtu žalované č. , hodnota, soud zjistil, že se jedná o účet žalované vedený u společnosti , právnická osoba, , přičemž za měsíc říjen 2024 činil počáteční zůstatek 6 566,13 Kč a konečný zůstatek 11 017,61 Kč. Z výpisu je zřejmé, že na účet žalované přišla dne , datum, platba ve výši 5 000 Kč jako půjčka , název, od žalobkyně, a dále dne , datum, přišla žalované mzda od zaměstnavatele ve výši 20 512 Kč. Dne , datum, z účtu odešla platba jako splátka úvěru č. , tel. číslo, ve výši 1 792,32 Kč.28. Z výpisu z běžného účtu žalované č. , hodnota, soud zjistil, že se jedná o účet žalované vedený u společnosti , právnická osoba, ., přičemž počáteční zůstatek za měsíc listopad 2024 činil 11 017,61 Kč a konečný zůstatek 4 611,61 Kč. Z výpisu je zřejmé, že na účet žalované přišla dne , datum, mzda od zaměstnavatele ve výši 20 596 Kč, a dále platba ve výši 10 000 Kč jako zápůjčka od společnosti , právnická osoba, Dne , datum, z účtu odešla platba ve výši 1 792,32 Kč jako splátka úvěru č. , tel. číslo, . Dne , datum, přišla platba ve výši 5 000 Kč jako zápůjčka od společnosti , právnická osoba, , a dne , datum, přišla platba ve výši 15 000 Kč jako půjčka , název, od žalobkyně.29. Na základě provedeného dokazování tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav:Mezi žalobkyní a žalovanou probíhala elektronická jednání o uzavření smlouvy o úvěru, v jejichž rámci žalovaná poskytla žalobkyni své osobní údaje, včetně kopie občanského průkazu. Dne , datum, žalobkyně vystavila smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , kterou žalovaná elektronicky podepsala prostřednictvím verifikačního SMS kódu. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěrový rámec ve výši 80 000 Kč. Při sjednání úvěru žalovaná uvedla, že její čistý měsíční příjem činí 20 000 Kč, příjmy ostatních členů domácnosti činí 30 000 Kč, výdaje na bydlení 8 500 Kč, splátky dalších úvěrů 2 500 Kč a ostatní výdaje činí 5 000 Kč. Žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela z podkladů obsažených v ověření bonity , hodnota, , kartě klienta, úvěrové zprávě a výsledcích z externích registrů , hodnota, . Současně si vyžádala také výpis z bankovního účtu žalované. Mezi účastnicemi řízení byly dále uzavřeny i další úvěrové smlouvy, a to smlouva ze dne , datum, na částku 5 000 Kč, smlouva ze dne , datum, na částku 15 000 Kč, smlouva ze dne , datum, na částku 15 000 Kč a smlouva ze dne , datum, na částku 20 000 Kč, přičemž všechny tyto smlouvy byly uzavřeny elektronicky a žalovaná je autorizovala prostřednictvím verifikačního SMS kódu. Z výpisu z bankovního účtu žalované soud zjistil, že jí byly připisovány finanční prostředky od žalobkyně označené jako půjčka , název, , že disponovala pravidelným příjmem ze zaměstnání, hradila splátky jiných úvěrových závazků vůči své bance a současně přijímala plnění i od dalších věřitelů, konkrétně zápůjčky od společnosti , právnická osoba, Výzvou ke splacení celého úvěru ze dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 86 818,48 Kč, zatímco předžalobní výzvou ze dne , datum, ji vyzvala k úhradě částky 86 930 Kč. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud dále zjistil, že v rámci úvěru č. , hodnota, byla žalované poskytnuta jistina v celkové výši 108 327 Kč, zatímco žalovaná na tuto jistinu uhradila částku 45 742 Kč.30. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.31. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán (odst. 1). Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků (odst. 2).32. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).33. Podle § 87 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).34. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.35. Na základě shora uvedeného skutkového stavu posouzeného citovanými zákonnými ustanoveními soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní, jakožto věřitelem, a žalovanou, jako dlužníkem, byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o.z.), podle níž byla úvěrující (žalobkyně) povinna poskytnout na požádání úvěrované (žalované) v její prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaná (žalovaná) byla povinna poskytnuté peněžní prostředky, a to včetně poplatků a úroků v ujednané výši (§ 2395 o.z.), vrátit sjednaným způsobem (§ 2399 o.z.). Uvedená povinnost byla žalovanou porušena, když sjednané podmínky neplnila a dlužnou částku nehradila řádně a včas. Žalovaná však v daném případě vystupovala v pozici spotřebitele, neboť sjednávala úvěr mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání (taková skutečnost neplyne ze smlouvy o úvěru a ani nebyla v řízení tvrzena, natožpak prokazována), pročež je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy o úvěru se na daný závazkový právní vztah aplikuje rovněž ZSÚ.36. Žalobkyně tak byla povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalované - spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, který představuje i sporný úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 80 000 Kč. Posouzení schopnosti splácet úvěr je závislé na disponibilních příjmech žalované, tedy příjmech po zohlednění pravidelných měsíčních výdajů. Soud je toho názoru, že posouzení úvěruschopnosti musí vycházet z doložených údajů o skutečném poměru mezi příjmy a výdaji žadatele o úvěr. Smyslem této povinnosti věřitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz Wachtlová, L.; Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2011, s. 99, citováno z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).37. V projednávané věci pak žalobkyně tvrdila a prokazovala, že před uzavřením úvěrové smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalované. Posouzení úvěruschopnosti žalované přitom opírala zejména o interní model , název, , kartu klienta, úvěrovou zprávu, výsledky z externích registrů , název, , výpis z bankovního účtu žalované a použití paušálních částek životního minima a normativních nákladů na bydlení. Takový postup však dle soudu sám o sobě neprokazuje řádné a důkladné posouzení skutečných příjmů, skutečných výdajů, existujících závazků a celkové finanční situace žalované ve smyslu § 86 ZSÚ. Odborná péče věřitele při posouzení úvěruschopnosti předpokládá, aby údaje získané od spotřebitele nebyly pouze převzaty, nýbrž aby byly ověřeny, resp. objektivně podloženy. Nepostačuje vycházet jen z ničím nedoloženého tvrzení spotřebitele ani jen z údajů z registrů dlužníků či interních databází (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Věřitel je povinen zjistit a ověřit nejen příjmovou stránku spotřebitele, ale též jeho faktické pravidelné měsíční výdaje, náklady na bydlení, další úvěrové a jiné závazky, způsob plnění dosavadních dluhů a celkové poměry domácnosti. Bez ověřených údajů o skutečných příjmech a skutečných výdajích nelze učinit spolehlivý závěr o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. K řádnému posouzení úvěruschopnosti nepostačuje, jestliže věřitel namísto zjišťování a ověřování skutečných výdajů spotřebitele vychází pouze z paušálních či statistických ukazatelů, jako jsou částky životního minima nebo normativní náklady na bydlení. Tyto údaje mohou sloužit nanejvýš jako podpůrné srovnávací hledisko, nikoli jako náhrada individuálního posouzení konkrétních poměrů spotřebitele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Totéž platí i pro údaje získané z dostupných registrů, které mohou mít toliko podpůrný význam, samy o sobě však nemohou nahradit zjištění a ověření skutečných příjmů, výdajů a dalších závazků spotřebitele. Z výpisu z bankovního účtu žalované je přitom patrné, že žalovaná měla další závazky u jiných věřitelů, konkrétně přijímala plnění od společnosti , právnická osoba, , a současně hradila splátky jiných úvěrových závazků vůči své bance. Z provedeného dokazování bylo dále zjištěno, že mezi účastnicemi byly uzavřeny i další úvěrové smlouvy, a to smlouva ze dne , datum, na částku 5 000 Kč a smlouva ze dne , datum, na částku 15 000 Kč, jež předcházely uzavření sporné úvěrové smlouvy, a dále smlouva ze dne , datum, na částku 15 000 Kč a smlouva ze dne , datum, na částku 20 000 Kč, jež byly uzavřeny až po sporné úvěrové smlouvě, přičemž i tyto okolnosti svědčí o potřebě důkladného a individualizovaného posouzení celkové zadluženosti a platební schopnosti žalované. Přesto žalobkyně ani přes výzvu a poučení soudu dle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) neprokázala, že by uvedené údaje o příjmech, výdajích a závazcích žalované objektivně ověřila tak, aby mohla bez důvodných pochybností uzavřít, že žalovaná bude schopna úvěr splácet.38. Na základě předložených listin tedy nebylo prokázáno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalované. Ze skutkových zjištění naopak vyplynulo, že žalobkyně vycházela převážně z údajů sdělených žalovanou, z interních a externích evidencí a z paušalizovaných ukazatelů, aniž by dostatečně ověřila skutečné příjmy, skutečné pravidelné výdaje a celkový rozsah závazků žalované. Žalobkyně ani na výzvu soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby doplnila tvrzení o tom, jaké informace získala o schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, a aby označila důkazy k prokázání těchto tvrzení, nepředložila žádné nové relevantní skutečnosti, jimiž by prokázala, že splnila svou povinnost a řádně posoudila úvěruschopnost žalované.39. Jelikož soud dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru neposoudila schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách s odbornou péčí podle § 86 ZSÚ, posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 ZSÚ ve spojení s § 580 odst. 1 o.z. a s § 588 o.z. V případě porušení povinnosti ke kontrole úvěruschopnosti se totiž nejedná pouze o relativní neplatnost, které se musí žalovaná dovolat. Naopak se jedná o neplatnost absolutní, když smysl a účel zákona a zájem na ochraně spotřebitele jako slabší smluvní strany vyžaduje, aby se jednalo o neplatnost absolutní. Jinak by se nejednalo o skutečně účinnou a odrazující sankci. Ustanovení na ochranu spotřebitele jsou součástí veřejného pořádku. Porušení povinnosti provést kontrolu úvěruschopnosti v souladu s požadavkem náležité péče je tak ve zjevném rozporu s veřejným pořádkem (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Smyslem a účelem této normy je ochrana spotřebitele před nezodpovědným úvěrováním. Soud k této vadě právního jednání přihlíží z úřední povinnosti tak, aby ochrana poskytnutá slabší straně byla skutečně účinná a dostatečně odrazující od poskytování úvěrů bez náležitého zkoumání úvěruschopnosti žadatele o úvěr. O uvedené skutečnosti svědčí rovněž § 87 odst. 1 ZSÚ, podle něhož poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.40. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou, avšak bylo prokázáno, že žalobkyně žalované poskytla částku 108 327 Kč, posoudil soud právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o.z., jelikož ochuzená (žalobkyně) přenechala obohacené (žalované) bez právního důvodu uvedenou částku. Z provedeného dokazování pak vyplynulo, že žalovaná uhradila částku 45 742 Kč. K vrácení tak stále zbývá částka 62 585 Kč, jež představuje bezdůvodné obohacení žalované. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , plyne, že § 87 ZSÚ lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 ZSÚ.41. S ohledem na právní názor vyslovený Nejvyšším soudem je zjevné, že žalovaná se dosud nemohla ocitnout v prodlení s vrácením zbývající dlužné jistiny ve výši 62 585 Kč, když teprve soud za použití § 87 odst. 1 ZSÚ s přihlédnutím k přiměřeným možnostem žalované určí dobu, v níž bude žalovaná povinna danou částku žalobkyni zaplatit. Jedině tehdy, když by žalovaná dlužnou částku v takto stanovené době nezaplatila, by bylo možno uvažovat o tom, že se žalovaná ocitla v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. – nikoliv však dříve.42. Soud za použití § 87 odst. 1 ZSÚ s ohledem na majetkovou situaci žalované, která uváděla, že v jejích možnostech by bylo na dlužnou částku hradit částku 1 000 Kč měsíčně, neboť v současné době je stále v pracovní neschopnosti, pobírá nemocenskou ve výši 17 000 Kč měsíčně, z čehož hradí své další závazky, rovněž nastupuje na ozařování a hradit by tak mohla až po skončení nemocenské, shledal že v přiměřených možnostech žalované bude, aby žalobkyni zbývající dlužnou částku ve výši 62 585 Kč zaplatila ve lhůtě 60 měsíců ode dne právní moci rozsudku.43. Na základě shora uvedeného tak plyne, že žaloba je důvodná pouze zčásti, pročež soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku (bezdůvodné obohacení) ve výši 62 585 Kč. Žalobu pak ve zbývající části neshledal oprávněnou, a proto ji co do částky 16 927,38 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 551,14 Kč za období od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 79 512,38 Kč od , datum, do zaplacení, jako bezdůvodnou zamítl, neboť uvedenou částku žalovaná žalobkyni nedluží, jelikož se jedná o nároky z neplatné smlouvy o úvěru, a v tomto období nebyla žalovaná ani v prodlení.44. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. věty za středníkem ve spojení s § 87 odst. 1 ZSÚ a stanovil pariční lhůtu přiměřeně vzhledem k možnostem žalované.45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení procesně úspěšnějším účastníkem, nárok na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně ke dni vyhlášení rozsudku požadovala celkem 84 798,32 Kč, úspěšná pak byla co do částky 62 585 Kč (73,8 %) a neúspěšná co do částky 22 213,32 (26,2 %). Míra jejího úspěchu tedy činí 47,6 %. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 181 Kč a nákladů zastoupení advokátem ve výši 21 500 Kč za pět úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, podání žaloby, účast na jednání soudu dne , datum, a účast na jednání soudu dne , datum, podle § 11 odst. 1 písm. a/, d/ a g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb [dále jen „advokátní tarif“]) při sazbě jednoho úkonu ve výši 4 300 Kč (§ 6 odst. 1 a § 7 bod 6. advokátního tarifu) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 2 250 Kč (5 x 450 Kč) podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Náklady řízení žalobkyně dále tvoří daň z přidané hodnoty, jejímž je zástupce žalobkyně plátcem, o sazbě 21 % z částky 23 750 Kč, a tedy ve výši 4 987,50 Kč. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně po zohlednění míry jejího úspěchu (47,6 %) činí částku 15 193 Kč. O plnění k rukám advokáta žalobkyně a o lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř. věty za středníkem, když stanovil lhůtu k plnění o stejné délce jako v případě bezdůvodného obohacení žalované.46. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu a paušální náhradu hotových výdajů za úkony spočívající v doplnění žaloby ze dne , datum, , jelikož žalobkyně náhradu těchto nákladů nepožadovala.