17 C 17/2020-202 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 20. ledna 2020 domáhala vypořádání společného jmění manželů. Navrhla, aby předmětem vypořádání byla bytová jednotka [číslo] na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně] (dále jen byt), pozemek č. st. [číslo] v k.ú. [část obce] s garáží (dále jen garáž), osobní vozidlo značky Kia Ceed, [registrační značka] (dále jen vozidlo), motocykl značky KAWASAKI [anonymizována tři slova], [registrační značka], dva kusy kožených kombinéz, kožené motocyklistické boty, motocyklistické rukavice, 3 kusy helem, přívěsný vozík značky Pongratz, [registrační značka], zahradní chata [číslo] se dvěma skleníky a pařeništěm, nacházející se v zahrádkářské kolonii na ulici [ulice] ve [obec], vnos ze společného jmění do výlučného majetku žalovaného ve výši 184.900,98 Kč, představující částku zaplacenou žalovaným za dluhy jeho zemřelé sestry, paní [jméno] [celé jméno žalobkyně], částku 9.090 Kč představující odměnu notářce a částku 11.133 Kč na náklady pohřbu a dále věci a investice do rodinného domu žalovaného [adresa] ve [anonymizováno], a to sekačku, televizor, vyžínač (označený v žalobě jako křovinořez), mikrovlnou troubu, kávovar, sporák, investice na rekonstrukci kuchyně, pořízení kotle na tuhá paliva, krbových kamen, kotle na plyn, bojleru, výměnu oken, pořízení žaluzií, výměnu okapů, dostavění garáže, pořízení internetového připojení, televizní antény, satelitní antény [příjmení] [příjmení], investice do poplatku za zapojení plynu a elektřiny. Žalobkyně navrhla k vypořádání také mzdy, výsluhy, důchody a obdobné hodnoty (čl. 55). Tvrdila, že ona pobírala důchod ve výši 13.000 Kč, žalovaný ve výši 24.000 Kč, a zatímco ona z důchodu zařizovala společnou domácnost, žalovaný si příjmy ponechával. V podání ze dne 13. 11. 2020 (č.l. 54) doplněném u jednání dne 18. 10. 2021 (č.l. 170) navrhla, aby předmětem vypořádání byl také zůstatek úvěru a dosavadní platby prováděné žalobkyní, činěné od data zániku manželství na splátky hypotečního úvěru sjednaného společenstvím vlastníků jednotek. 2. Žalobkyně navrhla, aby do jejího výlučného vlastnictví byl přikázán byt, do výlučného vlastnictví žalovaného garáž, stavby v zahrádkářské kolonii a movité věci. Žalobkyně navrhla disparitu podílů v neprospěch žalovaného (č.l. 1 a č.l. 54). Tvrdila, že žalovaný se na péči o domácnost rodiny téměř nepodílel. Přestože žalobkyně měla od 90. let jako jediný příjem invalidní důchod, žalovaný se o chod rodinné domácnosti nezajímal, téměř ničím nepřispíval. Žalobkyně vařila, prala, žehlila, tapetovala, líčila stěny, prováděla drobné opravy. Žalovaný své finanční prostředky utrácel za své osobní zájmy – ženy, alkohol, motorky, zbraně, auta. Žalovaný byl žalobkyni nevěrný. Když byla žalobkyně hospitalizována, o její zdravotní stav se nezajímal. Přestože věděl o doručení nové lednice, žalobkyni s ní nepomohl. Manželství účastníků by bylo možné charakterizovat jako jednostranný útlak žalobkyně, kdy se žalovaný projevoval násilnicky. Žalobkyně také žádala, aby automobil pořízený v roce 2015 za částku 500.000 Kč byl pro účely vypořádání oceněn hodnotou 400.000 Kč s odůvodněním, že tento automobil užíval výlučně žalovaný, zatímco žalobkyně si musela sama zajišťovat přepravu k lékařům, na rehabilitace, do lázní. Žalobkyně nakonec požadavek na disparitu nepožadovala (č.l. 176). 3. Žalovaný souhlasil, že předmětem společného jmění jsou byt, garáž, stavby v zahrádkářské kolonii, vozidlo, vozík, motocykl, motocyklistické příslušenství (upozorňoval, že s motocyklem havaroval, a proto je motocykl nepojízdný a jedna z kombinéz poškozena). Souhlasil s rozdělením movitých a nemovitých věcí navrženým žalobkyní. U vnosu v částce 184.900,98 Kč namítal, že na pohledávky třetích osob uhradil pouze částku 153.065,98 Kč. Částka 31.835 Kč byla jeho vlastní pohledávka za sestrou. Nárok na tento vnos považuje za neetický. I za zesnulým bratrem žalobkyně, [jméno] [příjmení], měli manželé neuhrazenou pohledávku v řádu desetitisíců. Požadavek na zohlednění pohřebného a nákladů notáře považuje za rozporný s dobrými mravy a s pravidly vypořádání společného jmění, podle kterých by spor o vypořádání společného jmění neměl být vyúčtovacím sporem. Pokud by je soud přesto učinil předmětem vypořádání, navrhoval žalovaný, aby byly vypořádány platby hrazené v dědickém řízení po bratrovi žalobkyně. Potvrdil, že došlo k investicím do domu ve [anonymizováno]. Žalovaný žádal, aby předmětem vypořádání společného jmění manželů byly movité věci, které tvoří vybavení bytu. Žalovaný navrhl, aby vypořádání bylo provedeno rovným dílem (č.l.72, když u jednání dne 18. 11. 2020 disparitu navrhoval). 4. Ohledně movitých věcí nacházejících se v bytě (v řízení specifikovaných) uzavřeli účastníci řízení dohodu o jejich vypořádání (č.l. 162 a 154). Podáním ze dne 18. 12. 2020 (č.l. 72) žalovaný upustil od požadavku na uplatnění vnosu a plateb souvisejících s dědickým řízení po zemřelém bratru žalobkyně. Na ceně movitých a nemovitých věcí se účastníci neshodli. 5. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. 17 C 265/2018-37 ze dne 3. 4. 2019 bylo zjištěno, že tímto bylo manželství účastníků uzavřené dne 30. 8. 1986 rozvedeno. Rozsudek nabyl právní moci 24. 4. 2019. Příčinu rozvratu manželství soud shledal na straně žalovaného, který v roce 2015 bez podstatnějšího důvodu po 30 letech manželství žalobkyni opustil, navázal nadstandardní vztah s jinou ženou, přestože věděl, že žalobkyně nemá k dispozici automobil, je invalidní a má vícečetné zdravotní problémy, musí jí pomáhat cizí osoby, sám jí pomoc neposkytl, neposkytoval jí ani výživné, o kterém muselo být rozhodováno soudně. 6. Podle § 3028, odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. 7. Protože společné jmění účastníků, sice vzniklé do 31. 12. 2013, zaniklo po uvedeném datu, postupuje soud při zrušení a vypořádání společného jmění dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.). 8. Podle § 736 občanského zákoníku, je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně. 9. Podle § 739 odst. 1 o.z. dohoda o vypořádání vyžaduje písemnou formu, pokud byla uzavřena za trvání manželství nebo pokud je předmětem vypořádání věc, u které vyžaduje písemnou formu i smlouva o převodu vlastnického práva. 10. Podle § 740 občanského zákoníku, nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. 11. Podle § 742 odst. 1, 2 občanského zákoníku, nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen. 12. Soud rozhodoval dle výše citovaných ustanovení občanského zákoníku a po provedeném dokazování dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům. 13. Shodná tvrzení účastníků řízení o zařazení nemovitostí do společného jmění manželů odpovídají evidenci v katastru nemovitostí (zjištěno z [list vlastnictví] a [číslo], č.l. 21 a č.l.25). Aktuální cena nemovitostí (dle judikatury Nejvyššího soudu vyjádřené např. v rozsudku sp.zn. 22 Cdo 1205/2019 ze dne 28. 4. 2020 se při vypořádání společného jmění manželů zaniklého podle zákona č. 89/2012 Sb. zásadně vychází z obvyklé ceny věci a jejího stavu v době rozhodování soudu) byla zjištěna znaleckým posudkem znalkyně z oboru ekonomika, odvětví cena a odhady nemovitostí [celé jméno znalkyně], a to ve výši 2.882.250 Kč u bytu a 248.000 Kč u garáže (č.l. 169). Znalkyně prováděla ohodnocení porovnávací metodou poté, co nemovitosti prohlé