8 C 1/2021-61 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobce se žalobou, podanou u soudu dne 30. 9. 2020, domáhal po žalovaném zaplacení částky 170 645,83 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 10 242,29 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 9 572,39 Kč, se 7,9% p. a. úrokem z částky 170 379,83 Kč od 25. 8. 2020 do zaplacení, s 10% p. a. úrokem z prodlení z částky 170 645,83 Kč od 25. 8. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se, ač řádně obeslán, nedostavil. 3. Žalobce setrval na podaném návrhu. Na výzvu soudu ke zkoumání schopnosti žalovaného úvěr splácet, žalobce nejprve zaslal obecné sdělení s odkazem na judikáty soudů a tvrdil, že informace od žalovaného kontroloval přes systém CBCB (bankovní a nebankovní úvěrové registry) a zjistil, že žalovaný se nenachází v prodlení se splácením žádných závazků. Dále provedl kontrolu přes systém SOLUS, vycházel z příjmů žalovaného, jeho výdajů. Ověření těchto skutečností však nedoložil. 4. K jednání nařízenému na den [datum] se dostavil pouze zástupce žalobce a po přečtení listinných důkazů jej soud znovu vyzval, aby sdělil, jak konkrétně zjišťoval úvěruschopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, přičemž zástupce žalobce sdělil, že z výpisu z účtu žalovaného dovodil, že má žalovaný pravidelný příjem. K dotazu soudu, že ve výpisu z účtu je uvedeno dne 26. 7. 2017 čerpání úvěru 130 000 Kč a dne 3. 7. 2017 byla přijata částka 28 000 Kč, o které soud zjistil, že se jedná o úvěr poskytnutý dne 28. 6. 2017, zástupce žalobce sdělil, že není schopen se k celé věci vyjádřit, neví o tom, že by žalobce zjišťoval rodinné a osobní poměry žadatelů o úvěr ani jejich jiné majetkové poměry a požádal o poskytnutí lhůty. Následně žalobce sdělil písemně, mimo již uvedené, že vycházel z příjmu žalovaného 17 226 Kč, výdajů 11 868 Kč, z čehož 1 830 Kč připadalo na splátky. Tvrdil, že mu byl znám pouze jeden poskytnutý úvěr ze dne 26. 7. 2021 ve výši 130 000 Kč, přičemž splátky na tento úvěr byly zohledněny. Při jednání dne 5. 8. 2021 zástupce žalobce uvedl, že jiné listiny, než které byly předloženy v rámci podání žalobce ze dne 14. 4. 2021, nemá. Nedokázal se vyjádřit k částce 130 000 Kč ani částce 28 000 Kč. U zdejšího soudu probíhá mezi stejnými účastníky spor z další úvěrové smlouvy. Žalovaný splácel nepravidelně ještě v roce 2018. V dalším písemném vyjádření žalobce sdělil, že žalovaný zaplatil na úvěr částku 105 343,45 Kč, z toho na jistinu 59 620,17 Kč, na úrok 34 274,56 Kč, na poplatky 11 384 Kč, na úrok z prodlení 64,72 Kč. U jednání dne [datum] zástupce žalobce uvedl, že smlouva o úvěru by se žalovaným byla uzavřena i v případě, kdyby žalovaný nepožadoval pojištění úvěru tak, jak je uvedeno ve smlouvě bod I., VIII., navíc ve smlouvě na straně 5 je uvedeno, že je-li pojistníkovi doručena písemná žádost pojištěného o ukončení pojištění, odhlásí jej pojistník za tam stanovených podmínek. Žalovaný nevyužil pojištění, neoznámil žalobci, kterýkoliv z případů, pro které byl pojištěn, takže jej žalobce neřešil. 5. Z žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 1. 9. 2017 soud zjistil, že v žádosti žalovaný uvedl, osobní údaje, bydliště, mobilní telefon, e-mailovou adresu, č. účtu a v kolonce účel úvěru je uvedeno bez udání účelu/konsolidace. 6. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 1. 9. 2017 soud zjistil, že žalovanému byl poskytnut spotřebitelky úvěr ve výši 230 000 Kč, bezúčelový. Úrok byl dohodnut ve výši 7,9% p. a., RPSN ve výši 8,20% p. a.; celkem měl žalovaný zaplatit 289 705,48 Kč v 72 měsíčních anuitních splátkách po 4 291 Kč od 15. 10. 2017 vždy ke každému 15. dni v měsíci, poslední splátka byla splatná dne 15. 9. 2023. 7. Částka 230 000 Kč byla na účet žalovanému připsána dne 12. 9. 2017. 8. Z oznámení o zesplatnění úvěru soud zjistil, že tuto skutečnost žalobce oznámil žalovanému doporučeným dopisem s datem 22. 12. 2019, žalovaný si dopis nepřevzal. Poslední výzva k zaplacení dluhu byla žalobcem zaslána dne 29. 10. 2019, kterou žalovaný převzal dne 7. 11. 2019. 9. Ze spisu Okresního soudu ve Vsetíně sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že byla podána žaloba ze smlouvy o úvěru, na základě které žalobce poskytl žalovanému dne 20. 7. 2017 částku 130 000 Kč. 10. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána doporučeným dopisem s datem 7. 9. 2020. 11. Podle ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle ustanovení § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 14. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Podle ustanovení § 1810 občanského zákoníku ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 16. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 17. Podle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá strana požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 18. Soud postupoval v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb. - § 86, 87 odst. 1 o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, když smlouva byla uzavřena dne 1. 9. 2017. 19. Dále soud postupoval v souladu s předpisy Evropského společenství zejména směrnicí 2008/48/ES, které se Česká republika zavázala implementovat do národního práva. 20. Soudní dvůr se v rozsudku ze dne 18. 12. 2014, ve věci C – 449/13, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další dovodil, že věřitel má prostor pro uvážení při určování, zda informace, které má k dispozici, stačí k doložení úvěruschopnosti spotřebitele či nikoliv a zda je má ověřit pomocí jiných údajů:„ …poskytovatel úvěru musí 1) v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Tyto informace závisí od různých okolností. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele, nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. 2) aniž je dotčená druhá věta č. l. 8 odst. 1 směrnice 2008/48, podle které mohou členské státy ve svých právních předpisech zachovat požadavek, aby poskytoval úvěru, vyhledal údaje v databázi, přičemž tato směrnice neukládá poskytovatelům úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu pravdivosti informací poskytnutých spotřebitelem. V závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu se poskytovatel úvěru může buď spokojit s informacemi, které mu poskytne spotřebitel, anebo může dospět k názoru, že je nezbytné, aby tyto informace byly potvrzeny pomocí dalších údajů.“ Pojem odborná péče je vymezován v ustanovení § 2 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, podle kterého odbornou péčí je úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu vynaložením odborné péče především znamená, že investiční sprostředkovatel jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků, zejména plní povinnosti podle této hlavy. 21. Žalobce tvrdil, že žalovaným tvrzené skutečnosti ověřoval, žádné doklady však žalobce k těmto svým tvrzením nepředložil, přestože byl poučen podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř a byla mu poskytnuta dostatečná lhůta k doložení těchto tvrzení. Není tak vůbec zřejmé, z jakých skutečností žalobce při žádosti žalovaného o úvěr vycházel. Není zřejmé, zda vůbec věděl, jaký má žalovaný příjem, zda z tohoto příjmu je schopen dluh splácet, zda má jiné finanční závazky, jaký je počet členů domácnosti, apod. Bylo na žalobci, jako osobě odborně znalé, žádat také o další údaje, například výpis z exekučního rejstříku, insolvenčního rejstříku a jiných, kterými by doplnil skutečnosti rozhodn