8 C 140/2021-34 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobce se žalobou, podanou u soudu dne 30. 3. 2021, domáhal po žalované zaplacení částky 10 094,48 Kč s příslušenstvím. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli dne 16. 3. 2018 smlouvu [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit půjčené finanční prostředky a částku 4 617 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 799 Kč, když úrok byl dohodnut ve výši 29% p. a., odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2 410 Kč, za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 1 408 Kč, tj. celkem 10 617 Kč, které měla žalovaná zaplatit ve 45 týdenních splátkách po 236 Kč, poslední splátka 233 Kč RPSN byla dohodnuta vzhledem k počtu splátek ve výši 319,42%. Žalovaná nezaplatila na dluh žalobci nic. 5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 byla pohledávka za žalovanou postoupena na nynějšího žalobce, což vyplynulo jednak ze smlouvy a ze seznamu postoupených pohledávek. Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdce žalobce zaslal žalované doporučeným dopisem s datem 20. 1. 2020. Předžalobní výzva byla žalované zaslána doporučeným dopisem s datem 28. 1. 2021. 6. Podle ustanovení § 2390 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky, totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 7. Podle ustanovení § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Podle ustanovení § 1810 občanského zákoníku ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 10. Podle ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 13. Podle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že žalovaná dne 16. 3. 2018 s právním předchůdcem žalobce uzavřela smlouvu o zápůjčce, jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky. Na základě této smlouvy jí byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit částku 10 617 Kč. Dluh měla žalovaná zaplatit ve 45 týdenních splátkách po 236 Kč. Nezaplatila nic. 15. Na výzvu soudu žalobcem sdělil, že úvěruschopnost žalované zkoumal s řádnou pečlivostí, když před uzavřením smlouvy byla žalovaná dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované. Ze zákaznické karty - žádost o spotřebitelský úvěr soud zjistil, že byla ověřena totožnost žalované z občanského průkazu, sděleny adresy trvalého a dalšího pobytu, žalovaná uvedla, že je na rodičovské dovolené, její příjem je 7 600 Kč, další příjem domácnosti, který však není doložen, je 15 000 Kč. Platí půjčky ve výši 250 Kč měsíčně, její výdaje jsou asi 6 000 Kč měsíčně. Byly údajně předloženy 3 výplatní pásky a výměr o přiznání dávky, které však nebyly doloženy. 16. Soud postupoval v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb. - § 86, 87 odst. 1 o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, když smlouva byla uzavřena dne 16. 3. 2018. 17. Dále soud postupoval v souladu s předpisy Evropského společenství zejména směrnicí 2008/48/ES, které se Česká republika zavázala implementovat do národního práva. 18. Soudní dvůr se v rozsudku ze dne 18. 12. 2014, ve věci C – 449/13, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další dovodil, že věřitel má prostor pro uvážení při určování, zda informace, které má k dispozici, stačí k doložení úvěruschopnosti spotřebitele či nikoliv a zda je má ověřit pomocí jiných údajů:„ …poskytovatel úvěru musí 1) v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Tyto informace závisí od různých okolností. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele, nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. 2) aniž je dotčená druhá věta č. l. 8 odst. 1 směrnice 2008/48, podle které mohou členské státy ve svých právních předpisech zachovat požadavek, aby poskytoval úvěru, vyhledal údaje v databázi, přičemž tato směrnice neukládá poskytovatelům úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu pravdivosti informací poskytnutých spotřebitelem. V závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu se poskytovatel úvěru může buď spokojit s informacemi, které mu poskytne spotřebitel, anebo může dospět k názoru, že je nezbytné, aby tyto informace byly potvrzeny pomocí dalších údajů.“ Pojem odborná péče je vymezován v ustanovení § 2 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, podle kterého odbornou péčí je úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu vynaložením odborné péče především znamená, že investiční sprostředkovatel jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků, zejména plní povinnosti podle této hlavy. 19. Žalobce tvrdil, že žalovanou tvrzené skutečnosti ověřoval, žádné doklady však žalobce k těmto svým tvrzením nepředložil. Není tak vůbec zřejmé, z jakých skutečností žalobce při žádosti žalované o zápůjčku vycházel. Není zřejmé, zda vůbec věděl, jaký má žalovaná příjem, zda z tohoto příjmu je schopna dluh splácet, zda má jiné finanční závazky, jaký je počet členů domácnosti apod. Bylo na žalobci, jako osobě odborně znalé, žádat také o další údaje, například výpis z exekučního rejstříku, insolvenčního rejstříku a jiných, kterými by doplnil skutečnosti rozhodné pro posouzení úvěruschopnosti žalované dluh splácet. Nicméně z předložené žádosti o zápůjčku je naprosto zřejmé, že žalobce věděl, že žalovaná má další půjčky, tudíž údaje, na základě kterých žalobcem posuzoval úvěruschopnost žalované, byly značně zkreslené. Není také vysvětleno, z jakého titulu a zda vůbec má žalovaná další příjem 15 000 Kč. Tímto svým jednáním žalobce porušil povinnosti vyplývající ze zákona, tedy právo žalované na ochranu před uzavíráním spotřebitelských smluv, které ho nadměrně zadlužují. Porušením této povinnosti žalobce porušil veřejný pořádek, v daném případě ochranu společnosti před nadměrným zadlužováním domácností. Právě na takovéto jednání cílí ustanovení § 84 zákona o spotřebitelském úvěru, který odpovědnost za splnění podmínek úvěruschopnosti žadatele o zápůjčku (úvěr) přenesl na poskytovatele. Pokud porušením povinností žalobce byla uzavřena smlouva, je s ohledem na zákonná ustanovení i evropskou směrnici nutno vyhodnotit takto uzavřenou smlouvu jako smlouvu uzavřenou v rozporu se zákonem a veřejným pořádkem, tudíž tento právní úkon je ve smyslu ustanovením § 580 a 588 občanského zákoníku absolutně neplatným. 20. V daném případě žalobce půjčil žalované částku 6 000 Kč, žalovaná nezaplatila nic. Je-li soudem vyhodnocena uzavřená smlouva jako neplatná, nelze z neplatného ujednání požadovat další plnění – např. smluvní pokutu, apod. Žaloba byla uznána důvodnou částečně, co do částky 6 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení s příslušenstvím - smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení, jehož výše je stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/20