8 C 99/2021-25 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobce se žalobou, podanou u soudu dne 26. 4. 2021, domáhal po žalované zaplacení částky 10 960,38 Kč s příslušenstvím a částky 4 548,56 Kč - smluvní pokuty a částky 144 Kč - náklady spojené s uplatněním pohledávky. 2. Žalobce vzal žalobu ohledně smluvní pokuty ve výši 4 548,56 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 10 796,89 Kč zpět, ohledně těchto částek bylo řízení zastaveno dne 21. 7. 2021. 3. K jednání nařízenému na den 19. 8. 2021 se žalobce nedostavil, řádně se omluvil. 4. Žalovaná se nedostavila ani se neomluvila, k podané žalobě se nevyjádřila. 5. Z žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaná požádala dne 11. 8. 2018 o poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč a uvedla další údaje - je na rodičovské dovolené, pobírá rodičovský příspěvek a alimenty na základě rozsudku, takže její příjem je 15 461 Kč, výdaje 7 090 Kč. Bydlí u rodičů, je rozvedená, vychovává jedno dítě do 26 let, má bankovní účet a její totožnost byla ověřena z občanského průkazu. 6. Ze smlouvy o úvěru ze dne 11. 8. 2018 soud zjistil, že účastníci podepsali smlouvu [číslo] na základě které žalobce vyplatil žalované částku 15 000 Kč a ta se zavázala zaplatit tuto částku a dále částku 12 888 Kč, sestávající z částky 1 440 Kč - úrok, který byl dohodnut ve výši 15% p. a., RPSN byla dohodnuta ve výši 272,44%, dále částku 7 350 Kč - úhrada za poskytnutí úvěru, částku 1 394 Kč - náklady na vyhodnocení úvěrového případu, částku 2 700 Kč - za inkaso plateb v hotovosti. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobci celkem 27 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, první splátku do jednoho měsíce od podpisu smlouvy. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou na nynějšího žalobce. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované zasláno doporučeným dopisem s datem 18. 1. 2021. 8. Z výzvy před podáním žaloby, která byla žalované zaslána doporučeným dopisem dne 15. 3. 2021, bylo zjištěno, že zástupce žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky. 9. Na výzvu soudu k doplnění žaloby, jakým způsobem byla zjišťována schopnost žalované úvěr splácet, žalovaný reagoval částečným zpětvzetím žaloby a uvedl, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalované úvěr splácet. Na základě tohoto sdělení, vzal žalobu zpět o smluvní pokutu ve výši 4 548,56 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 10 796,89 Kč a požadoval, aby žalovaná zaplatila žalobci částku 10 960,38 Kč s 10% p. a. úrokem z prodlení z této částky od 22. 12. 2020 do zaplacení, dále kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 246,18 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 144 Kč. 10. K jednání se žalobce nedostavil, nemohl být poučen podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. 11. Na základě předložených důkazů soud zjistil, že byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalovaná měla obdržet částku 15 000 Kč, měla zaplatit částku 27 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. 12. Podle ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle ustanovení § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle ustanovení § 1810 občanského zákoníku ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 17. Podle ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 18. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 20. Podle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá strana požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 21. Dále soud postupoval v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb. - § 86, 87 odst. 1 o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, když smlouva byla uzavřena dne 11. 8. 2018. 22. Soud postupoval v souladu s předpisy Evropského společenství zejména směrnicí 2008 /48/, které se Česká republika zavázala implementovat do národního práva. 23. Soudní dvůr se v rozsudku ze dne 18. 12. 2014, ve věci C – 449/13, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další dovodil, že věřitel má prostor pro uvážení při určování, zda informace, které má k dispozici, stačí k doložení úvěruschopnosti spotřebitele či nikoliv a zda je má ověřit pomocí jiných údajů:„ …poskytovatel úvěru musí 1) v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Tyto informace závisí od různých okolností. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele, nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. 2) aniž je dotčená druhá věta č. l. 8 odst. 1 směrnice 2008, podle které mohou členské státy ve svých právních předpisech zachovat požadavek, aby poskytoval úvěru, vyhledal údaje v databázi, přičemž tato směrnice neukládá poskytovatelům úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu pravdivosti informací poskytnutých spotřebitelem. V závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu se poskytovatel úvěru může buď spokojit s informacemi, které mu poskytne spotřebitel, anebo může dospět k názoru, že je nezbytné, aby tyto informace byly potvrzeny pomocí dalších údajů.“ Pojem odborná péče je vymezován v ustanovení § 2 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, podle kterého odbornou péčí je úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu vynaložením odborné péče především znamená, že investiční sprostředkovatel jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků, zejména plní povinnosti podle této hlavy. 24. Žalobce na výzvu soudu uvedl, že jím tvrzené skutečnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, nemá jak doložit, když nemá k dispozici žádné doklady, kterými by mohl údaje, které žalovaná uvedla, prokázat. Není tak vůbec zřejmé, z jakých skutečností žalobce při žádosti žalované o úvěr vycházel. Není zřejmé, zda vůbec věděl, jaký má žalovaná skutečný příjem, zda z tohoto příjmu je schopna dluh splácet, zda má jiné finanční závazky, jaký je počet členů domácnosti apod. Bylo na žalobci, jako osobě odborně znalé, žádat také o další údaje, například výpis z exekučního rejstříku, insolvenčního rejstříku a jiných, kterými by doplnil skutečnosti rozhodné pro posouzení úvěruschopnosti žalované dluh splácet. Tímto svým jednáním žalobce porušil povinnosti vyplývající ze zákona, tedy právo žalované na ochranu před uzavíráním spotřebitelských smluv, které ji nadměrně zadlužují. Porušením této povinnosti žalobce porušil veřejný pořádek, v daném případě ochranu společnosti před nadměrným zadlužováním domácností. Právě na takovéto jednání cílí ustanovení § 84 zákona o spotřebitelském úvěru, který odpovědnost za splnění podmínek úvěruschopnosti žadatele o úvěr přenesl na poskytovatele. Pokud porušením povinností žalobce byla uzavřena smlouva, je s ohledem na zákonná ustanovení i evropskou směrnici nutno vyhodnotit takto uzavřenou smlouvu jako smlouvu uzavřenou v rozporu se zákonem a veřejným pořádke