108 C 30/2021-102 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobce se žalobou, podanou u soudu dne 1. 12. 2021, domáhal po žalované zaplacení částky 38 114 Kč s příslušenstvím, částky 18 003 Kč - smluvní pokuty. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se nedostavila. Souhlasila, aby jednání proběhlo v její nepřítomnosti. 3. Zástupkyně žalobce sdělila písemně dne 31. 3. 2022, že se z nařízeného jednání omlouvá. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 30. 1. 2020 soud zjistil, že žalovaná uvedla svoje osobní údaje a požádala o úvěr ve výši 39 000 Kč, který se zavázala zaplatit ve 48 měsíčních splátkách po 3 197 Kč, celkem měla zaplatit 153 456 Kč. Splátky byly splatné vždy do 22 dne každého kalendářního měsíce, počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Úrok byl dohodnut ve výši 95, 92% p. a., RPSN 151,62%. 5. Z prohlášení klienta - informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru soud zjistil, že žalovaná uvedla, že se seznámila se všemi podmínkami a informacemi o spotřebitelském úvěru, je si vědoma, jaká je sjednaná výše úroku, nemá žádné splatné dluhy, nenachází se v úpadku, smlouvu neuzavírá v tísni. Uvedla své osobní údaje. Dokument podepsala dne 30. 1. 2020. 6. Na výzvu soudu žalobce tvrdil, že řádně ověřoval schopnost žalované úvěr splácet z dokladů o příjmech, výpisů z databází NRKI a SOLUS, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. 7. Z karty klienta vyplývá, že částka 39 000 Kč byla vyplacena dne 31. 1. 2020, zaplaceno bylo 18 700 Kč a je zde přehled jednotlivých splátek. 8. Z rozsudku OS Vsetín, který žalobce doložil, soud zjistil, že žalovaná má vyživovací povinnost k nezletilému [jméno] [jméno], narozenému [datum] a [jméno] [příjmení], pro [jméno] hradí otec výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně, ohledně [jméno] se rodiče dohodli, že jeho otec bude rovněž přispívat na výživu nezletilého částkou 2 000 Kč měsíčně. 9. Z oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory ze dne 16. 9. 2019 soud zjistil, že žalované jako matce [jméno] [příjmení], narozeného [datum] se zvýšil rodičovský příspěvek z částky 5 200 Kč na 9 400 Kč od 1. 9. 2019. 10. Z hodnocení klienta soud zjistil, že je zde uvedeno, že žalovaná má příjem 9 400 Kč, ostatní příjmy 3 800 Kč, celkem 13 200 Kč, má v péči 2 děti, její celkové výdaje jsou 7 960 Kč. 11. Z výzvy k zaplacení soud zjistil, že dne 24. 3. 2020 byla žalovaná vyzvána žalobcem k zaplacení 2 dlužných splátek, splatných 22. 2. 2020 a 22. 3. 2020, byla rovněž upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru. Další výzvu k zaplacení, byly žalované zaslány s daty 23. 6. 2020, 17. 6. 2020. 12. Z oznámení s datem 28. 6. 2020 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k okamžité úhradě celého dluhu, když uvedl, že žalovaná v rozporu s uzavřenou smlouvou se ocitla v prodlení s úhradou splátky úvěru déle než 65 dnů, proto došlo k zesplatnění všech závazků. 13. Byla provedena kontrola v registru SOLUS, kde bylo zjištěno, že žalovaná nemá dlužné částky po splatnosti. 14. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne 31. 1. 2020 byla žalované na účet zaslána žalobcem částka 39 000 Kč. 15. Z dokladu o prověření možnosti přiznat úvěr soud zjistil, že žalobce žalované přidělil příznak 16, což znamená, že klientova smlouva je hodnocena jako špatná. 16. Dále byly předloženy poštovní poukázky, z nichž vyplývá, že žalovaná dostává výživné na své dvě děti ve výši 2 000 Kč a 1 800 Kč. 17. Totožnost žalované při uzavírání smlouvy o úvěru byla zjištěna z občanského průkazu, jehož platnost byla do 7. 3. 2028. 18. Předložalobní výzva byla žalované zaslána dne 10. 11. 2021. 19. U jednání dne 18. 3. 2022 byla zástupkyně žalobce poučena v souladu s ustanovením § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby doplnila skutková tvrzení a doložila důkazy, jakým způsobem zkoumala schopnost žalované úvěr splácet. Zástupkyně žalobce uvedla, že poučení porozuměla, kromě důkazů, které soudu byly doloženy, jiné důkazy žalobce nemá. 20. Dne 31. 3. 2022 oznámila zástupkyně žalobce, že z důvodu procesní ekonomie a hospodárnosti řízení se omlouvá z jednání v této věci, které bude v budoucnu nařízeno. 21. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: dne 30. 1. 2020 byla podepsána smlouva o úvěru, na základě které poskytl žalobce žalované částku 39 000 Kč, která jí byla vyplacena na účet dne 31. 1. 2020 a žalovaná se zavázala zaplatit tuto částku včetně úroku ve výši 95,92% p. a. a poplatků ve 48 měsíčních splátkách po 3 197 Kč Celkem měla zaplatit 153 456 Kč. Zaplatila 18 700 Kč. 22. Podle ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 23. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 24. Podle ustanovení § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 25. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 26. Podle ustanovení § 1810 občanského zákoníku ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 27. Podle ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 28. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 29. Podle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá strana požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 30. Dále soud postupoval v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb. - § 86, 87 odst. 1 o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, když smlouva byla uzavřena dne 30. 1. 2020 a v souladu s předpisy Evropského společenství zejména směrnicí 2008/48/ES, které se Česká republika zavázala implementovat do národního práva. 31. Soudní dvůr se v rozsudku ze dne 18. 12. 2014, ve věci C – 449/13, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další dovodil, že věřitel má prostor pro uvážení při určování, zda informace, které má k dispozici, stačí k doložení úvěruschopnosti spotřebitele či nikoliv a zda je má ověřit pomocí jiných údajů:„ …poskytovatel úvěru musí 1) v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Tyto informace závisí od různých okolností. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele, nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. 2) aniž je dotčená druhá věta č. l. 8 odst. 1 směrnice 2008/48, podle které mohou členské státy ve svých právních předpisech zachovat požadavek, aby poskytoval úvěru, vyhledal údaje v databázi, přičemž tato směrnice neukládá poskytovatelům úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu pravdivosti informací poskytnutých spotřebitelem. V závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu se poskytovatel úvěru může buď spokojit s informacemi, které mu poskytne spotřebitel, anebo může dospět k názoru, že je nezbytné, aby tyto informace byly potvrzeny pomocí dalších údajů.“ Pojem odborná péče je vymezován v ustanovení § 2 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, podle kterého odbornou péčí je úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu vynaložením odborné péče především znamená, že investiční sprostředkovatel jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků, zejména plní povinnosti podle této hlavy. 32. Žalobce na výzvu soudu uvedl, že jím tvrzené skutečnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, doložil doklady o příjmech žalované včetně stanoveného výživného na děti, jiné důkazy, než které předložil, nemá k dispozici. Z předložených důkazů není tak vůbec zřejmé, z jakých skutečností žalobce při žádos