ECLI: ECLI:CZ:OSVS:2022:11.C.46.2022.1 Datum: 2022-07-21 Předmět: O zaplacení 17 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 517 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 52 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 657 z. č. 40/1964 Sb.", "§ 563 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 56 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 3028 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 55 z. č. ["bezdůvodné obohacení""peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o půjčce"]
O co šlo: O zaplacení 17 000 Kč s příslušenstvím (["§ 517 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 52 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 657 z. č. 40/1964 Sb.", "§ 563 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 56 z. č. 89/2012 Sb.",)
1. Žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne 25.2.2022 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 17 000 Kč s kapitalizovaným úrokem za dobu od 23. 10. 2009 do 17. 12. 2010 ve výši 11 582 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení za dobu od 29. 6. 2015 do 31. 1. 2022 ve výši 2 281,06 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 7,75% p.a. z částky 17 000 Kč za dobu od 1. 2. 2022 do zaplacení. Tvrdila, že žalovaná uzavřela s její předchůdkyní společností [právnická osoba] (dále jako [právnická osoba]) dne 23. 10. 2009 smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované půjčku ve výši 17 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku zvýšenou o souhrnný poplatek 14 212 Kč vrátit formou 60 týdenních splátek po 527 Kč, z nichž poslední splátka byla stanovena na 17.12. 2010 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 byla s účinností ke dni 1. 7. 2015 pohledávka postoupena [právnická osoba] [anonymizováno], což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 25. 6. 2015. Do dne postoupení pohledávky žalovaná uhradila pouze částku 2 630 Kč a na jistině a souhrnném poplatku nadále dlužila částku 28 582 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 byla s účinností k témuž dni pohledávka dále postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována přípisem ze dne 4. 9. 2018. V období od postoupení pohledávky žalovaná uhradila částku 6 400 Kč, která byla započtena na mezitím připsaný úrok z prodlení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani poté, co ji k tomu žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne 15. 2. 2022 vyzývala. K ústnímu jednání dne 14. 7. 2022 se žalobkyně po předchozí řádné omluvě nedostavila.
2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila při ústním jednání dne 14. 7. 2022. Učinila nesporným, že smlouvu o půjčce se [právnická osoba] skutečně uzavřela. Vzniklo to tak, že její dcera si na ni vzala půjčku, kterou poté nesplácela. Pohledávku nemá z čeho splatit, jejím jediným příjmem je starobní důchod, který je postižen exekucí vedenou k vymožení jiného jejího dluhu řádově přesahujícího částku 100 000 Kč. Bydlí v nájmu a od podzimu očekává zvýšení záloh na energie.
3. Závěr o skutkovém stavu, k němuž soud provedeným dokazováním dospěl, je následující: Předchůdce žalobkyně [právnická osoba] jako věřitelka s žalovanou jako dlužnicí uzavřeli dne 23. 10. 2009 smlouvu o půjčce [číslo] jíž předchůdkyně žalobkyně žalované půjčila částku 17 000 Kč a žalovaná se tuto půjčku společně s tzv. "souhrnným poplatkem" ve výši 14 212 Kč zavázala vrátit předchůdkyni žalobkyně formou 59 týdenních splátek á 527 Kč a poslední šedesáté splátky ve výši 119 Kč, z nichž první splátka byla splatná 7. kalendářní den od uzavření smlouvy. Splátky měly být podle dohody placeny k rukám zástupce předchůdkyně žalobce. Smlouva o půjčce neobsahovala ujednání, co (jaké položky) tzv. "souhrnný poplatek" obsahuje. Součástí smlouvy o půjčce byly smluvní podmínky, podle nichž se splátky žalované započítávaly nejprve na "souhrnný poplatek" a teprve po jeho uhrazení na vlastní půjčku (čl. 5). Žalovaná dle tvrzení žalobkyně uhradila v době do 1. 7. 2015 částku 2 630 Kč a poté ještě další částku 6 400 Kč Tyto splátky žalobkyně započetla dílem na tzv.„ souhrnný poplatek“ a dále na úroky, takže jistina dle výpočtu žalobkyně nadále činí 17 000 Kč a souhrnný poplatek se snížil na částku 11 582 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19.6.2015 byla pohledávka s účinností ke dni 1.7.2015 postoupena [právnická osoba] [anonymizováno], což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 25. 6. 2015 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 byla dále postoupena žalobci. Předžalobní upomínkou ze dne 15. 2. 2022 pak žalobkyně žalovanou vyzývala k úhradě dlužné částky.
4. Podle § 3028 odst. 3 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.
5. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen obč.zák.) obč.zák. Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
6. Podle § 52 odst. 1 obč.zák. Spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel.
7. Podle § 52 odst. 2 obč.zák. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.
8. Podle § 52 odst. 3 obč.zák. ve znění účinném do 31.7.2010 Spotřebitelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.
9. Podle § 55 odst. 1 obč.zák. ve znění účinném do 31.7.2010 Smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení.
10. Podle § 55 odst. 2 věta prvá obč.zák. ve znění účinném do 31.7.2010 Ujednání ve spotřebitelských smlouvách ve smyslu § 56 se považují za platná, pokud se spotřebitel nedovolá jejich neplatnosti (§ 40a).
11. Podle § 56 odst. 1 obč.zák. Spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.
12. Podle § 39 obč.zák. Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
13. Podle § 41 obč.zák. Vztahuje-li se důvode neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.
14. Podle § 451 odst. 1 obč.zák. Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.
15. Podle § 451 odst. 2 obč.zák. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu (…).
16. Podle § 517 odst. 2 obč.zák. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení (…); výši úroků z prodlení (…) stanoví prováděcí předpis.
17. Podle § 563 obč.zák. Není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužní povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.
18. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z předložených důkazů smlouvou o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávek.
19. Po právní stránce soud věc posoudil zejména podle shora označených právních norem, přičemž přihlédl i k právním závěrům, které v obdobné věci učinil Krajský soud v Ostravě ve svém rozsudku čj. 8Co 137/2018-99 ze dne 18.6.2018, jakož i k charakteru předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] coby podnikatelky poskytující nebankovní půjčky, jejímž imanentním smyslem existence je vytváření zisku, a dospěl k následujícím závěrům: Tzv. "souhrnný poplatek" 14 212 Kč sjednaný ve smlouvě o půjčce je ziskem, který předchůdkyně žalobkyně za půjčení finančních prostředků generovala. Plní tedy v podstatě funkci úroku. Sazba tohoto úroku pak dle aplikace "úvěrová kalkulačka" na stránkách https://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/kalkulacky-a-aplikace/splatkovy-kalkulator činí cca 114% p.a. Úrokové sazby u nových úvěrů poskytovaných bankami v České republice domácnostem na spotřebu přitom dle databáze ARAD sestavované Českou národní bankou činily v měsíci 10/2009, kdy předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr poskytla, 14,53 % a dokonce i (tradičně nejvyšší) sazba úroků u kreditních karet činila 24,13 % p.a., čili téměř pětkrát méně. Soud si je vědom toho, že se jedná o úvěr na dobu jen lehce přesahující jeden rok, ale přece jenom se nejedná o tzv. "půjčku do výplaty", u níž je vyšší úroková míra spíše akceptovatelná. Úrok 114 % p.a. je dle názoru soudu i v případě půjčky na dobu jednoho roku nepřiměřeně vysoký a ujednání o něm je příkladem ujednání znamenajícího v rozporu s požadavkem dobré víry k újmě žalované jako spotřebitelky značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, neboť žalovaná jako spotřebitelka je adhezní smlouvou zavázána k plnění, které je v hrubém nepoměru k plnění, které jí předchůdkyně žalobkyně poskytla. Takové ujednání je dle cit. ust. § 56 odst. 1, § 55 odst. 1 a § 55 odst. 2 obč.zák. ujednáním neplatným, přičemž s odkazem na rozhodnutí usnesení pléna Ústavního soudu České republiky ve věci sp.zn. Pl. ÚS 1/10 ze dne 9.2.2011 (ve kterém Ústavní soud formuloval závěr, že ust. § 55 odst. 2 obč.zák. ve znění účinném do 31.7.2010 nemá být obecnými soudy aplikováno, a to s přihlédnutím k relevantní judikatuře Soudního dvora Evropské unie, neboť koncepce
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.