7 C 151/2021-32 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se žalobou po žalované domáhá zaplacení pohledávky 49 400 Kč s příslušenstvím, která na ni jako na postupníka byla postoupena postupitelem [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), na základě smlouvy o postoupení pohledávek mezi postupitelem a postupníkem ze dne 15. 1. 2021. Pohledávka představuje jistinu úvěru 30 000 Kč,„ dlužné úhrady za služby“ 19 400 Kč a příslušenství, které představuje zákonný úrok z prodlení z jistiny od 24. 6. 2020 do zaplacení (kapitalizovaný za období ode dne 24. 6. 2020 do 15. 1. 2021 částkou 1 716,68 Kč) a úrok z jistiny ve výši 18,98 % ročně od 24. 6. 2020 do zaplacení (kapitalizovaný za období od 24. 6. 2020 do 15. 1. 2021 částkou 3 258,23 Kč). Úvěr byl poskytnut na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne 30. 4. 2019 (úvěruschopnost byla zkoumána z údajů z karty zákazníka, výplatními lístky, pracovní smlouvy a dohody o provedení práce), poslední splátka byla splatná dne 23. 6. 2020 a žalovaná na pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, zaplatila 4 600 Kč. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listiny podepsané dne 30. 4. 2019 právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou a označenou jako„ Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti“ soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala, poskytnout žalované 30 000 Kč, která se zavázala tyto finanční prostředky v 60 pravidelných týdenních platbách po 900 Kč vrátit, přičemž poslední splátka byla splatná dne 23. 6. 2020, a to spolu s „ poplatky“ ve výši 28 000 Kč, a že 30 000 Kč bylo žalované předáno oproti podpisu předmětné smlouvy. 4. Z listiny ze dne 15. 1. 2021 označené jako„ smlouva o postoupení pohledávek“ a jejích příloh soud zjistil, že jejím obsahem je postoupení pohledávky, která je předmětem tohoto řízení, z právního předchůdkyně žalobkyně jako postupitele na žalobkyni jako postupníka. 5. Z listiny ze dne 13. 5. 2021 označené jako„ Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“ a zaslané žalobkyní žalované soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovanou o postoupení pohledávek a vyzvala ji k úhradě dlužné pohledávky. 6. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně dne 30. 4. 2019 poskytla žalované 30 000 Kč, které se žalovaná zavázala splatit spolu s úrokem a poplatky do 23. 6. 2020, a že na pohledávku žalovaná uhradila 4 600 Kč. 7. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Podle § 1880 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 9. Soud dovodil, že na žalobkyni byla smlouvou ze dne 15. 1. 2021 postoupena pohledávka uplatněná v tomto soudním řízení, a to včetně příslušenství. 10. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZosÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 věty první ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé, je smlouva neplatná. 12. Podle § 84 ZosÚ poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli (odst. 1). Spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů (odst. 2). Sdělené nebo zveřejněné informace podle odstavce 1 obsahují upozornění, že pokud spotřebitel nesplní povinnost podle odstavce 2 a poskytovatel proto nebude schopen posoudit jeho úvěruschopnost, poskytovatel spotřebitelský úvěr neposkytne (odst. 3). 13. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 14. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 15. Zákon č. 257/2016 Sb. ukládá věřitelům sjednávajícím úvěr se spotřebitelem nad rámec povinností vyplývajících z ustanovení občanského zákoníku řadu povinností s cílem zajistit spotřebiteli jasné a srozumitelné informace a rady o právech a povinnostech vyplývajících ze zamýšlené smlouvy o spotřebitelském úvěru ještě předtím, než bude smlouva uzavřena (§ 75 a násl., § 90 a násl.), zajišťuje i jeho ochranu po uzavření smlouvy (§ 110, § 117 a násl. § 122). Z jednotlivých ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. je patrné, že jeho účelem je ochrana spotřebitele před jeho nadměrným (neúnosným) zadlužováním (viz. i b. 26 preambule směrnice 2008/48/ES, která je transponována právě tímto zákonem). Stejnému cíli tedy odpovídá i ustanovení § 86 ZosÚ. 16. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 odst. 26 vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka, když je nutno náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutou půjčku dohodnutým způsobem. 17. Žalobkyně této povinnosti nedostála, neboť na výzvu soudu k prokázání svých tvrzení doložila pouze formulář podepsaný žalovanou, ve kterém je uváděna adresa a telefon zaměstnavatele s uvedením příjmů a následně i výdajů žalované, dále dvě výplatní pásky, pracovní smlouvu a dohodu o provedení práce, avšak nedoložila ani výpisy z databází dlužníků a vlastní hodnocení žadatele. Žádným způsobem nedoložila, že by výši příjmů či výdajů žalované skutečně ověřila, z čehož je možno vyvodit závěr, že její hodnocení schopnosti splácet úvěr nemohlo být kvalitní, řádné a dostačující pro poskytnutí úvěru. 18. Právní předchůdkyně žalobkyně porušením povinnosti ověřit úvěruschopnost žalované porušila její právo na ochranu před uzavíráním spotřebitelských smluv, které ji nadměrně zadlužují. Porušením povinnosti uložené § 86 ZosÚ zároveň porušila veřejný pořádek; v daném případě vystupující v podobě ochrany sp