8 C 181/2021-47 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobce se žalobou, podanou u soudu dne 3. 6. 2021, domáhal po žalovaném zaplacení částky 62 501,89 Kč s příslušenstvím. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Na výzvu k vyjádření nereagoval, k nařízenému jednání se, ač řádně obeslán, nedostavil ani se neomluvil. 3. Zástupce žalovaného u jednání sdělil, že ač z obsahu žaloby vyplývá, že požaduje zaplacení také smluvní pokuty ve výši 6 652,96 Kč, v požadovaném petitu rozsudku tento požadavek omylem nebyl uveden, o tuto částku rozšířil žalobu, o čemž soud rozhodl v souladu s ustanovením § 95 odst. 1 o. s. ř. 4. K dotazu soudu dále zástupce žalobce sdělil, že příjem z podnikání ve výši 52 998 Kč je měsíční příjem žalovaného. Žádné doklady o skutečném příjmu žalovaného však nemá k dispozici, když žalobce neměl důvod o skutečnostech, které žalovaný uváděl v žádosti o úvěr pochybovat. Žalovaný žalovanou částku nijak nezpochybnil, proto žalobce navrhl, aby byl vydán rozsudek pro zmeškání. 5. Na výzvu soudu v souladu s ustanovením § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení a doložil listinné důkazy, kterými by prokázal, jakým způsobem zkoumal schopnost žalovaného úvěr splácet, žalobce sdělil, že jiné doklady, než které předložil, nemá k dispozici. Pokud soud tvrdí, že z výpisu rejstříku SOLUS není zřejmé, jaké osoby se týká, je podle žalobce zcela jasné, že se výpis týká žalovaného. 6. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce soud zjistil, že žalovaný požadoval částku 80 000 Kč, přičemž byl ochoten splácet 2 465 Kč měsíčně + 120 Kč pojištění. Součástí návrhu jsou také veškeré podrobnosti týkající se uzavření smlouvy. 7. Smlouva byla uzavřena dne 17. 5. 2018 pod [číslo]. Žalobce zapůjčil žalovanému částku 80 000 Kč, úrok byl dohodnut ve výši 20,70% p. a., žalovaný měl částku zaplatit ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 2 465 Kč, respektive 2 585 Kč (včetně pojištění), první splátka dne 17. 6. 2018, RPSN byla dohodnuta ve výši 22,73%; celkem měl žalovaný zaplatit 118 273,14 Kč. Žalovaný zaplatil dle žalobce 50 965,90 Kč. K zesplatnění poté, kdy neplnil žalovaný závazky ze smlouvy, došlo dne 2. 4. 2020. Výzva před podáním žaloby byla žalobcem zaslána dne 14. 3. 2020. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 3. 2021 soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na nynějšího žalobce, což je doloženo seznamem postoupených pohledávek. 9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 4. 2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce žalovanému oznámil, že jeho pohledávka byla postoupena na nového věřitele. 10. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne 13. 5. 2021 doporučeně. 11. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které, poskytl žalobce žalovanému částku 80 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit tuto částku ve 48 měsíčních splátka po 2 465 Kč + 48x 120 Kč za pojištění. Celkem 118 273,14 Kč, zaplatil 50 965,90 Kč. 12. Na písemnou výzvu soudu žalobce sdělil, že zhodnotil informace požadované a získané od žalovaného před uzavřením smlouvy a nahlédl do veřejných registrů, o čemž svědčí protokol o ověření úvěruschopnosti klienta, včetně příloh. Z tohoto protokolu vyplývají obecná tvrzení, kde z příjmu žalovaného žalobce zohlednil výdaje ve výši 20 330 Kč, z toho splátky stávajících úvěru ve výši 6 840 Kč, výdaje na bydlení 9 590 Kč, výdaje na živobytí 3 410 Kč, ostatní výdaje 490 Kč Tyto skutečnosti ničím nedoložil. Z dokladů lze zjistit pouze číslo občanského průkazu a bydliště žalovaného. 13. Podle ustanovení § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 14. Podle ustanovení § 2392 odst. 1, věta prvá občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. 15. Podle ustanovení § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Podle ustanovení § 1810 občanského zákoníku ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 18. Podle ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 19. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 20. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 21. Podle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá strana požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 22. Dále soud postupoval v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb. - § 86, 87 odst. 1 o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, když smlouva byla uzavřena dne 17. 5. 2018 a v souladu s předpisy Evropského společenství zejména směrnicí 2008/48/ES, které se Česká republika zavázala implementovat do národního práva. 23. Soudní dvůr se v rozsudku ze dne 18. 12. 2014, ve věci C – 449/13, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další dovodil, že věřitel má prostor pro uvážení při určování, zda informace, které má k dispozici, stačí k doložení úvěruschopnosti spotřebitele či nikoliv a zda je má ověřit pomocí jiných údajů:„ …poskytovatel úvěru musí 1) v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Tyto informace závisí od různých okolností. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele, nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. 2) aniž je dotčená druhá věta č. l. 8 odst. 1 směrnice 2008/48, podle které mohou členské státy ve svých právních předpisech zachovat požadavek, aby poskytoval úvěru, vyhledal údaje v databázi, přičemž tato směrnice neukládá poskytovatelům úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu pravdivosti informací poskytnutých spotřebitelem. V závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu se poskytovatel úvěru může buď spokojit s informacemi, které mu poskytne spotřebitel, anebo může dospět k názoru, že je nezbytné, aby tyto informace byly potvrzeny pomocí dalších údajů.“ Pojem odborná péče je vymezován v ustanovení § 2 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, podle kterého odbornou péčí je úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu vynaložením odborné péče především znamená, že investiční sprostředkovatel jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků, zejména plní povinnosti podle této hlavy. 24. Žalobce tvrdil, že žalovaným tvrzené skutečnosti ověřoval, žádné doklady však žalobce k těmto svým tvrzením nepředložil. Není tak vůbec zřejmé, z jakých skutečností žalobce při žádosti žalovaného o zápůjčku vycházel. Není zřejmé, zda vůbec věděl, jaký má žalovaný příjem, zda z tohoto příjmu je schopen dluh splácet, zda má jiné finanční závazky, jaký je počet členů domácnosti, apod. Bylo na žalobci, jako osobě odborně znalé, žádat také o další údaje, například výpis z exekučního rejstříku, insolvenčního rejstříku a jiných, kterými by doplnil skutečnosti rozhodné pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného dluh splácet. Nicméně z předložené žádosti o zápůjčku je naprosto zřejmé, že žalobce věděl, že žalovaný má další půjčky, které splácí, což však žalobce nijak neprověřoval. Tímto svým jednáním žalobce porušil povinnosti vyplývající ze zákona, tedy právo žalovaného na ochranu před uzavíráním spotřebitelských smluv, které ho nadměrně zadlužují. Porušením této povinnosti žalobce porušil veřejný pořádek, v daném případě ochranu společnosti před nadměrným zadlužováním domácností. Právě na takovéto jednání cílí ustanovení § 84 zákona o spotřebitelském úvěru, který odpovědnost za splnění podmínek úvěruschop