8 C 203/2021-30 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se žalobou, podanou u soudu dne 28. 6. 2021, domáhala po žalovaném zaplacení částky 35 400 Kč s příslušenstvím. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru s datem 10. 8. 2018 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je svobodný, počet členů v domácnosti, kteří vydělávají, jsou tři. Bydlí v nemovitosti, vlastní auto a nemovitost, pracuje jako OSVČ s příjem 35 717 Kč. Doložil výpis z živnostenského rejstříku, výpis z účtu za období od 3. 5. 2018 - 24. 7. 2018, kde je pouze přehled přijatých plateb od [jméno] [příjmení] (asi zaměstnavatel) a čestné prohlášení, že na bydlení a SIPO přispívá 1 000 Kč měsíčně. Výdaje jsou 22 000 Kč - doloženy nebyly, z toho splátky úvěru 4 500 Kč. Žalovaný uvedl, že zkušenosti se spotřebitelským úvěrem má. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 10. 8. 2018 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], [obec] poskytl žalovanému částku ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit tuto částku a částku 21 500 Kč, která se skládá z částky 7 000 Kč - úrok, částky 1 000 Kč – administrativní poplatek, částky 8 000 Kč – hotovostní inkaso splátek, správa úvěru 5 500 Kč, takže žalovaný měl celkem zaplatit 46 500 Kč, ve 14 měsíčních splátkách po 3 250 Kč, vždy k 10. dni v měsíci, poslední splátka dne 10. 10. 2019 RPSN byla dohodnuta ve výši 213,32%, úrok 24% p. a. 6. Žalobkyně sdělila ve svých skutkových tvrzeních, ale nedoložila, že žalovaný zaplatit celkem 19 000 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 1. 2021 soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na nynější žalobkyni, což je doloženo seznamem postoupených pohledávek. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 8. 2. 2021, které bylo odesláno doporučeně, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému oznámil, že jeho pohledávka byla postoupena na nového věřitele. 9. Výzva k zaplacení a návrh splátkové dohody byly žalovanému zaslány žalobkyní dne 8. 3. 2021 a 8. 4. 2021. 10. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána dne 2. 6. 2021 doporučeně. 11. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které, poskytla žalobkyně žalovanému částku 25 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku navýšenou o 21 500 Kč (úrok, administrativní poplatek, hotovostní inkaso splátek), takže celkem měl zaplatit 46 500 Kč, ve 14 měsíčních splátkách po 3 250 Kč, poslední splátku dne 10. 10. 2018. Zaplatil 19 000 Kč. 12. Na výzvu soudu žalobkyně sdělila, že úvěruschopnost žalovaného zkoumala s řádnou pečlivostí, když před uzavřením smlouvy byl žalovaný dotazován na své osobní a finanční poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Doložila čestné prohlášení žalovaného, že na bydlení a SIPO přispívá 1 000 Kč měsíčně, dále doložila výpis živnostenského rejstříku, výpis z účtu od 3. 5. 2018 do 24. 7. 2018, kde jsou pouze přijímané platby, žádné výdaje, doklad o SIPO z června 2018, kde byly platby 2 380 Kč, stejně tak v červenci 2018, jiné doklady žalobkyně nedoložila. 13. Podle ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle ustanovení § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle ustanovení § 1810 občanského zákoníku ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 17. Podle ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 18. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 20. Podle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá strana požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 21. Dále soud postupoval v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb. - § 86, 87 odst. 1 o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, když smlouva byla uzavřena dne 10. 8. 2018 a v souladu s předpisy Evropského společenství, zejména směrnicí 2008/48/ES, které se Česká republika zavázala implementovat do národního práva. 22. Soudní dvůr se v rozsudku ze dne 18. 12. 2014, ve věci C – 449/13, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další dovodil, že věřitel má prostor pro uvážení při určování, zda informace, které má k dispozici, stačí k doložení úvěruschopnosti spotřebitele či nikoliv a zda je má ověřit pomocí jiných údajů:„ …poskytovatel úvěru musí 1) v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Tyto informace závisí od různých okolností. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele, nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. 2) aniž je dotčená druhá věta č. l. 8 odst. 1 směrnice 2008/48, podle které mohou členské státy ve svých právních předpisech zachovat požadavek, aby poskytoval úvěru, vyhledal údaje v databázi, přičemž tato směrnice neukládá poskytovatelům úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu pravdivosti informací poskytnutých spotřebitelem. V závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu se poskytovatel úvěru může buď spokojit s informacemi, které mu poskytne spotřebitel, anebo může dospět k názoru, že je nezbytné, aby tyto informace byly potvrzeny pomocí dalších údajů.“ Pojem odborná péče je vymezován v ustanovení § 2 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, podle kterého odbornou péčí je úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu vynaložením odborné péče především znamená, že investiční sprostředkovatel jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků, zejména plní povinnosti podle této hlavy. 23. Žalobkyně tvrdila, že žalovaným tvrzené skutečnosti ověřovala, doložila doklady, z nichž soud zjistil, že příjem byl zjišťován za tři měsíce, nebyly zjišťovány žádné skutečnosti ohledně splácení jiného nebo jiných úvěrů, takže se nedá spolehlivě určit, jaké měl žalovaný závazky a zda s ohledem na jiné dluhy byl schopen dluh splácet. Bylo na žalobkyni, jako osobě odborně znalé, žádat také o další údaje - např. výpis z exekučního rejstříku, insolvenčního rejstříku a jiných, kterými by doplnila skutečnosti rozhodné pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného dluh splácet. Nicméně věděla, že v předchozím období žalovaný uzavřel jinou nebo jiné smlouvy o úvěru nebo půjčkách. Sám žalovaný uvedl, že splácí dluh, který žalobkyně nijak neověřovala. Tímto svým jednáním žalobkyně porušila povinnosti vyplývající ze zákona, tedy právo žalovaného na ochranu před uzavíráním spotřebitelských smluv, které ho nadměrně zadlužují. Porušením této povinnosti žalobkyně porušila veřejný pořádek, v daném případě ochranu společnosti před nadměrným zadlužováním domácností. Právě na takovéto jednání cílí ustanovení § 84 zákona o spotřebitelském úvěru, který odpovědnost za splnění podmínek úvěruschopnosti žadatele o zápůjčku (úvěr) přenesl na poskytovatele. Pokud porušením povinností žalobce byla uzavřena smlouva, je s ohledem na zákonná ustanovení i evropskou směrnici nutno vyhodnotit takto uzavřenou smlouvu jako smlouvu uzavřeno