8 C 52/2022-38 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobce se žalobou, podanou u soudu dne 24. 1. 2022, domáhal po žalovaném zaplacení částky 41 190,72 Kč s příslušenstvím. 2. Žalovaný na výzvu soudu sdělil, že byl v nemocnici a dlužnou částku bude splácet od června. Následně sdělil, že nezná číslo účtu, ale částka 41 190 Kč je asi omyl, protože si tolik ani nepůjčil. 3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Zákaznickou kartu - žádost o spotřebitelský úvěr - údajně podepsanou žalovaným dne 24. 10. 2018 žalobce nedoložil, stejně tak smlouvu o zápůjčce z téhož data. Byla doložena pouze tabulka umoření, ze které vyplývá, že smlouva byla uzavřena dne 24. 10. 2018, pod [číslo] byla dohodnuta zápůjčka ve výši 10 000 Kč, zaplaceno bylo žalovaným 1 115 Kč Tyto žalobcem tvrzené skutečnosti žalovaný nezpochybnil. Žalovaný měl zaplatit tuto částku, navýšenou o částku 10 021 Kč, která se skládá z částky 2 451 Kč - úrok ve výši 29% p. a., částky 4 820 Kč - poplatek za administrativní činnost, částky 2 750 Kč - komfortní splácení, takže žalovaný měl celkem zaplatit 20 021 Kč v 18 měsíčních splátkách po 1 113 Kč, poslední splátka byla stanovena dne 24. 4. 2020. 5. Ze zákaznické karty - žádost o spotřebitelský úvěr podepsanou žalovaným dne 28. 5. 2018 soud zjistil, že uvedl adresu bydliště [obec], předložil svůj OP. Uvedl, že žije s rodiči, je vyučen, svobodný a má běžné výdaje. Má 1 vyživovací povinnost, pracuje na plný pracovní úvazek, jako stavební dělník ve firmě [právnická osoba] [obec] s průměrným měsíčním příjmem 10 775 Kč, další příjmy, které nejsou blíže specifikovány 3 014 Kč, takže má celkem 13 789 Kč měsíčně. Jeho výdaje jsou 3 000 Kč měsíčně. Pracovní smlouva ani výplatní pásky doloženy nebyly. 6. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 28. 5. 2018 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 11 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit tuto částku navýšenou o částku 9 160 Kč, která se skládá z částky 2 696 Kč - úrok, částky 4 049 Kč - administrativní poplatek, částky 2 423 Kč - za vedení účtu a komfortní splácení, takže žalovaný měl celkem zaplatit 20 168 Kč v 18 měsíčních splátkách po 1 121 Kč. Úrok byl dohodnut ve výši 29% a., RPSN ve výši 134,02%. 7. Ze zákaznické karty - žádost o spotřebitelský úvěr podepsanou žalovaným dne 28. 6. 2018 soud zjistil, že byly zjištěny stejné údaje jako v kartě s datem 28. 5. 2018, vyjma příjmů žalovaného, které byly uvedeny ve výši 10 379 a 7 100 Kč a výdaje byly sníženy z částky 3 000 Kč na 2 500 Kč, nebyla uvedena žádná vyživovaná osoba. Žádné doklady přiloženy nebyly. 8. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 28. 6. 2018 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit tuto částku navýšenou o částku 7 233 Kč, která se skládá z částky 1 431 Kč - úrok, částky 3 444 Kč - administrativní poplatek, částky 2 358 Kč - komfortní splácení, takže žalovaný měl celkem zaplatit 15 233 Kč v 60 týdenních splátkách, splatných vždy ke konci splátkového období, když první splátkové období začíná dnem uzavření smlouvy, po 254 Kč, poslední splátka 247 Kč. Úrok byl dohodnut ve výši 29% a., RPSN ve výši 246,19%. 9. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný zaplatil na smlouvu [číslo] částku 1 115 Kč, na smlouvu [číslo] částku 6 150 Kč, na smlouvu [číslo] částku 5 650 Kč. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávky za žalovaným byly postoupeny na nynějšího žalobce. 11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce žalovanému oznámil, že jeho pohledávky byly postoupeny na nového věřitele. 12. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána dne 28. 6. 2021 doporučeně. 13. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli v roce 2018 tři smlouvy o zápůjčce, na základě kterých poskytl žalobce žalovanému částky 10 000 Kč, 11 000 Kč a 8 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tyto částky navýšené o poplatky (úrok, administrativní poplatek, poplatek za komfortní splácení), takže celkem měl zaplatit v prvním případě 20 021 Kč, ve druhém případě 20 168 Kč a ve třetím 15 233 Kč. 14. Na výzvu soudu žalobce sdělil, že schopnost žalovaného úvěr splácet zkoumal s řádnou pečlivostí, když před uzavřením smlouvy byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Tyto tvrzené skutečnosti však nedoložil žádnými důkazy. 15. Podle ustanovení § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby jí užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 16. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky, totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 17. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Podle ustanovení § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 19. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 20. Podle ustanovení § 1810 občanského zákoníku ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 21. Podle ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 22. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 23. Podle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá strana požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 24. Dále soud postupoval v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb. - § 86, 87 odst. 1 o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, když smlouvy o zápůjčce byly uzavřeny dne 24. 10. 2018, 28. 5. 2018 a 28. 6. 2018 a v souladu s předpisy Evropského společenství zejména směrnicí 2008/48/ES, které se Česká republika zavázala implementovat do národního práva. 25. Soudní dvůr už v rozsudku ze dne 18. 12. 2014, ve věci C – 449/13, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další dovodil, že věřitel má prostor pro uvážení při určování, zda informace, které má k dispozici, stačí k doložení úvěruschopnosti spotřebitele či nikoliv a zda je má ověřit pomocí jiných údajů:„ …poskytovatel úvěru musí 1) v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Tyto informace závisí od různých okolností. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele, nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. 2) aniž je dotčená druhá věta č. l. 8 odst. 1 směrnice 2008/48, podle které mohou členské státy ve svých právních předpisech zachovat požadavek, aby poskytoval úvěru, vyhledal údaje v databázi, přičemž tato směrnice neukládá poskytovatelům úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu pravdivosti informací poskytnutých spotřebitelem. V závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu se poskytovatel úvěru může buď spokojit s informacemi, které mu poskytne spotřebitel, anebo může dospět k názoru, že je nezbytné, aby tyto informace byly potvrzeny pomocí dalších údajů.“ Pojem odborná péče je vymezován v ustanovení § 2 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, podle kterého odbornou péčí je úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu vynaložením odborné péče především znamená, že investiční sprostředkovatel jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků, zejména plní