8 C 91/2022-25 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobce se žalobou, podanou u soudu dne 19. 5. 2022, domáhal po žalované zaplacení částky 59 548 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 108,33 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 987,67 Kč, s 8,25% p. a. úrokem z prodlení z částky 40 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, s 23,43% p. a. úrokem z částky 40 000 Kč od 18. 1. 2022 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba], se sídlem [obec a číslo] a žalovaná uzavřeli dne 8. 7. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytl žalobce žalované částku 40 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit tuto částku včetně navýšení o 30 488 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 3 916 Kč, první splátku dne 18. 8. 2020, poslední splátku dne 18. 1. 2022. Žalobce tvrdil, že žalovaná na dluh nezaplatila nic. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaná uvedla v žádosti o úvěr svoje osobní údaje s tím, že bydlí v nájmu u soukromé osoby, pracuje na dobu neurčitou od 1. 5. 2019, její čistý měsíční příjem je 14 500 Kč, výdaje 9 210 Kč včetně splátky půjček/úvěrů ve výši 800 Kč měsíčně. Úvěr byl poskytnut. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 8. 7. 2020 soud zjistil, že účastníci podepsali smlouvu, na základě které žalobce vyplatil žalované částku 40 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit tuto částku a dále částku 30 488 Kč, sestávající z částky 9 000 Kč - administrativní poplatek a částky 21 488 Kč – úrok; smluvní úrok byl dohodnut ve výši 59,74% p. a., RPSN ve výši 119,93. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobci celkem 70 488 Kč v 18 měsíčních splátkách po 3 916 Kč, první splátka dne 18. 8. 2020, poslední splátka dne 18. 1. 2022. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou na nynějšího žalobce, což vyplývá i ze Seznamu postoupených pohledávek. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované zasláno s datem 3. 2. 2022. 7. Z výzvy k úhradě právního předchůdce žalobce soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána dopisem s datem 10. 3. 2021, aby dluh uhradila do 30 dnů od doručení tohoto dopisu a zároveň byla informována, že k zesplatnění dlužné pohledávky došlo k datu 22. 4. 2021. 8. Z výzvy před podáním žaloby, která byla žalované zaslána doporučeným dopisem dne 14. 4. 2022, soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky. 9. Částka 40 000 Kč byla žalované odeslána na účet dne 8. 7. 2020 právním předchůdcem žalobce. 10. Na výzvu soudu k doplnění žaloby, jakým způsobem byla zjišťována schopnost žalované úvěr splácet, žalobce sdělil, že postupoval v souladu ustanovením § 84 - 89 zákona o spotřebitelském úvěru a vycházel z údajů, které uvedla žalovaná. Nedoplnil, jak tyto skutečnosti ověřoval, nedoložil žádné listiny. Odkázal na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 CO 231/2020-97, který o zkoumání schopnosti žalovaných úvěr splácet rozhodoval. 11. Na základě předložených důkazů soud zjistil, že byla podepsána smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které žalovaná obdržela částku 40 000 Kč, měla zaplatit částku 70 488 Kč v 18 měsíčních splátkách po 3 916 Kč, nezaplatila nic. 12. Podle ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle ustanovení § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle ustanovení § 1810 občanského zákoníku ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 17. Podle ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 18. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 19. Podle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá strana požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 20. Dále soud postupoval v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb. - § 86, 87 odst. 1 o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, když smlouva byla uzavřena dne 8. 7. 2020 a v souladu s předpisy Evropského společenství zejména směrnicí 2008/48/ES, které se Česká republika zavázala implementovat do národního práva. 21. Soudní dvůr se v rozsudku ze dne 18. 12. 2014, ve věci C – 449/13, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další dovodil, že věřitel má prostor pro uvážení při určování, zda informace, které má k dispozici, stačí k doložení úvěruschopnosti spotřebitele či nikoliv a zda je má ověřit pomocí jiných údajů:„ …poskytovatel úvěru musí 1) v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Tyto informace závisí od různých okolností. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele, nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. 2) aniž je dotčená druhá věta č. l. 8 odst. 1 směrnice 2008/48, podle které mohou členské státy ve svých právních předpisech zachovat požadavek, aby poskytoval úvěru, vyhledal údaje v databázi, přičemž tato směrnice neukládá poskytovatelům úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu pravdivosti informací poskytnutých spotřebitelem. V závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu se poskytovatel úvěru může buď spokojit s informacemi, které mu poskytne spotřebitel, anebo může dospět k názoru, že je nezbytné, aby tyto informace byly potvrzeny pomocí dalších údajů.“ Pojem odborná péče je vymezován v ustanovení § 2 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, podle kterého odbornou péčí je úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu vynaložením odborné péče především znamená, že investiční sprostředkovatel jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků, zejména plní povinnosti podle této hlavy. 22. Žalobce na výzvu soudu uvedl, že jím tvrzené skutečnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, zkoumal, k těmto tvrzením žádné doklady nedoložil. Není tak vůbec zřejmé, z jakých skutečností žalobce při žádosti žalované o úvěr vycházel. Není zřejmé, zda vůbec věděl, jaký má žalovaná skutečný příjem, zda z tohoto příjmu je schopna dluh splácet, jaký je počet členů domácnosti, apod. Věděl však jistě, že má jiné finanční závazky, když splácí měsíčně 800 Kč. Bylo na žalobci, jako osobě odborně znalé, žádat také o další údaje, například výpis z exekučního rejstříku, insolvenčního rejstříku a jiných, kterými by doplnil skutečnosti rozhodné pro posouzení schopnosti žalované dluh splácet. Tímto svým jednáním žalobce porušil povinnosti vyplývající ze zákona, tedy právo žalované na ochranu před uzavíráním spotřebitelských smluv, které ji nadměrně zadlužují. Porušením této povinnosti žalobce porušil veřejný pořádek, v daném případě ochranu společnosti před nadměrným zadlužováním domácností. Právě na takovéto jednání cílí ustanovení § 84 zákona o spotřebitelském úvěru, který odpovědnost za splnění podmínek úvěruschopnosti žadatele o úvěr přenesl na poskytovatele. Pokud porušením povinností žalobce byla uzavřena smlouva, je s ohledem na zákonná ustanovení i evropskou směrnici nutno vyhodnotit takto uzavřenou sm