8 C 95/2022-29 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobce se žalobou, podanou u soudu dne 20. 5. 2022, domáhal po žalované zaplacení částky 48 339,23 Kč s příslušenstvím. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Ze žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaná požádala dne 30. 1. 2019 o poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč a uvedla další údaje: je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí u sestry, doložila občanský průkaz, řidičský průkaz. Uvedla příjem 17 597 Kč, ale také uvedla, že pracovní poměr má na dobu určitou do 30. 4. 2019. Uvedla výdaje 6 360 Kč, z toho splátky předchozích úvěrů 1 950 Kč měsíčně 5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 30. 1. 2019 soud zjistil, že účastníci podepsali smlouvu [číslo] na základě které žalobce vyplatil žalované částku 30 000 Kč a ta se zavázala zaplatit tuto částku a dále částku 25 776 Kč, sestávající z částky 2 888 Kč - úrok, který byl dohodnut ve výši 15% p. a., RPSN byla dohodnuta ve výši 272,44%, dále částku 14 700 Kč - úhrada za poskytnutí úvěru, částku 2 788 Kč - náklady na vyhodnocení úvěrového případu, částku 5 400 Kč - za inkaso plateb v hotovosti. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobci celkem 55 776 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč, první splátku do jednoho měsíce od podpisu smlouvy. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou na nynějšího žalobce. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované zasláno doporučeným dopisem s datem 11. 1. 2022. 7. Z výzvy před podáním žaloby, která byla žalované zaslána doporučeným dopisem dne 2. 5. 2022, soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky. 8. Na výzvu soudu k doplnění žaloby, jakým způsobem byla zjišťována schopnost žalované úvěr splácet, žalobce uvedl, že vycházel z údajů poskytnutých žalovanou, uvedených v žádosti o úvěr. Dále měl k dispozici pracovní smlouvu, dodatek k pracovní smlouvě, výplatní pásku a čestné prohlášení žalované, že bydlí u své sestry [jméno] [celé jméno žalované]. Z těchto dokladů dále soud zjistil, že pracovní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 30. 9. 2018 dne 7. 3. 2018. Z dodatku č. 1 k této smlouvě, že pracovní poměr byl prodloužen na dobu určitou do 30. 4. 2019. Předložené výplatní pásky jsou nečitelné. 9. Na základě předložených důkazů soud zjistil, že byla podepsána smlouva o úvěru, na základě které žalovaná měla obdržet částku 30 000 Kč, měla zaplatit částku 55 776 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč. Zaplatila 18 969,01 Kč, k zesplatnění úvěru došlo k datu 30. 3. 2020. Žalobce požaduje zaplacení částky 20 374,61 Kč - jistina, 9 700 Kč - nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru, 1 839,72 Kč - nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru, 3 563,51 Kč - nesplacený inkasní poplatek, 12 387,76 Kč - smluvní pokuta, náklady mimosoudního vymáhání - 473 Kč, tj. 48 339,23 Kč, dále 6 419,38 Kč - kapitalizovaný úrok, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 393,91. 10. Žalovaná žalobcem tvrzené skutečnosti nezpochybnila. Netvrdila ani neprokazovala, že dlužnou částku zaplatila. 11. Podle ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle ustanovení § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 14. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Podle ustanovení § 1810 občanského zákoníku ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 16. Podle ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 17. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 18. Podle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá strana požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 19. Dále soud postupoval v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb. - § 86, 87 odst. 1 o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, když smlouva byla uzavřena dne 30. 1. 2019 a v souladu s předpisy Evropského společenství zejména směrnicí 2008/48/ES, které se Česká republika zavázala implementovat do národního práva. 20. Soudní dvůr se v rozsudku ze dne 18. 12. 2014, ve věci C – 449/13, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další dovodil, že věřitel má prostor pro uvážení při určování, zda informace, které má k dispozici, stačí k doložení úvěruschopnosti spotřebitele či nikoliv a zda je má ověřit pomocí jiných údajů:„ …poskytovatel úvěru musí 1) v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Tyto informace závisí od různých okolností. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele, nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. 2) aniž je dotčená druhá věta č. l. 8 odst. 1 směrnice 2008/48, podle které mohou členské státy ve svých právních předpisech zachovat požadavek, aby poskytoval úvěru, vyhledal údaje v databázi, přičemž tato směrnice neukládá poskytovatelům úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu pravdivosti informací poskytnutých spotřebitelem. V závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu se poskytovatel úvěru může buď spokojit s informacemi, které mu poskytne spotřebitel, anebo může dospět k názoru, že je nezbytné, aby tyto informace byly potvrzeny pomocí dalších údajů.“ Pojem odborná péče je vymezován v ustanovení § 2 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, podle kterého odbornou péčí je úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu vynaložením odborné péče především znamená, že investiční zprostředkovatel jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků, zejména plní povinnosti podle této hlavy. 21. Žalobce na výzvu soudu uvedl, že schopnost žalované úvěr splácet prověřoval s důkladnou péčí. Měl k dispozici jednak údaje, které uvedla žalovaná, jednak pracovní smlouvu včetně dodatku, 2 výplatní lístky a čestné prohlášení žalované o jejím aktuálním bydlišti. Pokud se týká výdajů, žalobce neprokázal, že se jimi jakkoliv zabýval a že je ověřoval. Nicméně z tvrzení žalované vyplynulo, že splácí předchozí úvěry ve výši 1 950 Kč měsíčně. Navíc z předložených dokladů vyplývá, že smlouva o úvěru byla podepsána dne 30. 1. 2019 a pracovní poměr žalované byl uzavřen na dobu určitou do 30. 4. 2019. Není zřejmé, zda žalobce věděl, jakým způsobem má žalovaná zajištěno další zaměstnání, včetně výše příjmu a zda z tohoto příjmu je schopna dluh splácet, zda má jiné finanční závazky, jaký je počet členů domácnosti, apod. Bylo na žalobci, jako osobě odborně znalé, žádat také o další údaje, například výpis z exekučního rejstříku, insolvenčního rejstříku a jiných, kterými by doplnil skutečnosti rozhodné pro posouzení úvěruschopnosti žalované dluh splácet. Tímto svým jednáním žalobce porušil povinnosti vyplývající ze zákona, tedy právo žalované na ochranu před uzavíráním spotřebitelských smluv, které ji nadměrně zadlužují. Porušením této povinnosti žalobce porušil veřejný pořádek, v daném případě ochranu společnosti před nadměrným zadlužováním domácností. Právě na takovéto jednání cílí ustanovení § 84 zákona o spotřebitelském úvěru, který odpovědnost za splnění podmínek úvěruschopnosti žadatele o ú