11 C 30/2023-17 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 7. 2. 2023 domáhala se žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 232 748,30 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku dne 2. 10. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jako Smlouva), na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr 65 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr společně se sjednanými úroky 59 488 Kč splatit formou 72 měsíčních splátek á 1 729 Kč Smlouvou si účastníci sjednali i poskytování tzv.„ služby PODPORA“, což zahrnovalo možnost odkladu tří splátek úvěru vždy o jeden kalendářní měsíc a možnost přerušení splácení až na dobu devíti měsíců v případě úrazu, závažného onemocnění, hospitalizace či nezaviněné ztráty zaměstnání, a za tuto„ službu PODPORA“ se žalovaný zavázal platit žalobkyni částku 1 083 Kč měsíčně společně se splátkou úvěru, tudíž platit měl celkem 2 812 Kč měsíčně. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 11. 2022 a žalobkyně proto žalovaného o její úhradu upomenula přípisem ze dne 20. 11. 2022 a 5. 12. 2022, avšak žalovaný ani poté dlužnou splátku neuhradil, což žalobkyni vedlo k zesplatnění úvěru ke dni 2. 12. 2022. K tomuto datu žalobkyně vyčíslila celkovou dlužnou částku na 232 878,28 Kč s tím, že je tvořena neuhrazenou jistinou 64 595,48 Kč, neuhrazenými úroky 58 163,08 Kč, neuhrazenými poplatky za„ službu PODPORA“ 15 265 Kč + 30 814 Kč + 30 514 Kč = 76 893 Kč, náklady na upomínání 800 Kč a smluvní pokutou 32 297,74 Kč. Pokud se týká kapitalizace úroků, odkázala žalobkyně na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 12. 2014, č.j. 104 VSPH 397/2014-105 a rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 5. 2014, č.j. 104 VSPH 88/2014-81. Pokud se týká nákladů na upomínání, odkazuje žalobkyně na smlouvu, v níž byly tyto náklady stanoveny. Pokud se týká poplatků za poskytnutí„ služby Podpora“, nárok na ně vznikl na základě samostatné smlouvy o zřízení doplňkové služby Podpora, která byla sjednána na žádost žalovaného a v níž bylo sjednáno, že v případě zesplatnění úvěru v důsledku prodlení žalovaného s jeho splácením je žalovaný povinen uhradit zbývající část poplatků za tuto službu. Pokud se týká smluvní pokuty, žalobkyně zdůraznila, že nepřevyšuje 50% jistiny, jak vyplývá z § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru. Dále žalobkyně po žalovaném požaduje úrok z prodlení 15% p.a. z dlužné částky 97 693,22 Kč (jistina 64 595,48 Kč + náklady upomínání 800 Kč + smluvní pokuta 32 297,74 Kč) a dále smluvní úroky z prodlení ve výši 0,1% p.d. z částky 76 893 Kč představující poplatek za„ službu Podpora“. Dne 21. 12. 2022 žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní upomínku, avšak ani poté žalovaný svůj dluh neuhradil. K ústnímu jednání dne 25. 7. 2023 se žalobkyně po předchozí řádné omluvě nedostavila. 2. Žalovaný se k žalobě do dnešního dne nevyjádřil, ač mu byla doručena vhozením do domovní schránky na adrese evidované v CEO jako adresa jeho trvalého pobytu společně s výzvou, aby tak učinil, a s předvoláním k jednání dne 25. 7. 2023 již dne 16. 6. 2022. Rovněž k ústnímu jednání dne 25. 7. 2023 se bez předchozí řádné omluvy nedostavil. 3. Soud proto věc projednal a rozhodl bez účasti žalobkyně a žalovaného. 4. Při rozhodování věci soud vycházel z následujících důkazů předložených žalobkyní, z nichž zjistil: - z výpisu z účtu žalobkyně č. [bankovní účet], že k datu 4. 10. 2022 byla zaúčtována příchozí platba ve výši 1 Kč z účtu č. [bankovní účet] označeného jménem žalovaného se zprávou pro příjemce„ Tímto souhlasím s návrhem smlouvy [číslo]“. - ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] tato měla být údajně podepsána dne 2. 10. 2022 v 9:48:06 hod použitím kódu [číslo] z tel.č. [tel. číslo], avšak nebylo prokázáno, že by právě toto telefonní číslo patřilo žalovanému a že by právě on tento SMS kód za účelem uzavření této smlouvy použil. Jiný podpis žalovaného smlouva neobsahovala. Smlouva obsahovala čl. II. označený jako„ Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele“, dle nějž si žalobkyně od žalovaného vyžádala oboustrannou kopii občanského průkazu a dále kopii druhého dokladu totožnosti (aniž by bylo řečeno, který ze zde uvedených průkazů byl skutečně vyžádán) a dále tři výplatní pásky, aniž by však některý z těchto dokladů byl k žalobě přiložen. Rovněž bylo sjednáno, že žalobkyně může od žalovaného dále vyžadovat rozsudek o výživném, dohodu o výkonu pěstounské péče, nájemní smlouvu, důchodový výměr, smlouvu o vedení bankovního účtu a potvrzení o trvalém pobytu, aniž by bylo tvrzeno, že žalovaný skutečně pobírá důchod, či vykonává pěstounskou péči. Dále bylo uvedeno, jaké lustrace žalovaného žalobkyně dále prováděla, aniž by však výsledky těchto lustrací byly doloženy. Jinými slovy jednalo se spíše o univerzální ustanovení smlouvy bez konkrétního vztahu k žalovanému. V čl. IV. pak byla uvedena výše úvěru 65 000 Kč, z čehož částka 21 453 Kč měla být vyplacena žalovanému na jeho účet, částka 31 297 Kč měla být použita na úhradu předchozího dluhu žalovaného ze smlouvy o úvěru [číslo] z 23. 9. 2022 a částka 12 250 Kč měla být použita na úhradu nákladů žalobkyně spojených s vyřizováním žádosti žalovaného o úvěr. Úvěr měl být splacen formou 72 měsíčních splátek á 1 729 Kč, další částky měl žalovaný dle přílohy [číslo] k této smlouvě platit za službu„ podpora“. Smlouva měla být uzavřena okamžikem zaslání autorizačního SMS kódu a připsáním verifikační platby 1 Kč na účet žalobkyně. Dle (značně obsáhlé) přílohy 1 ke smlouvě žalobkyně o žalovaném zjistila, že je svobodný, pracuje u zaměstnavatele [právnická osoba], jeho příjem činí 24 933 Kč měsíčně jeho náklady na bydlení (nijak blíže nespecifikované) činí 3 000 Kč měsíčně, další závazky údajně nemá a nemá záznamy v insolvenčním rejstříku, rejstříku exekucí, databázi SOLUS, databázi odcizených dokladů a v interní databázi žalobkyně. Další text této přílohy je univerzálního charakteru, bez významnějšího vztahu ke konkrétnímu případu. - z výpisu z účtu žalobkyně č. [bankovní účet], že k datu 4. 10. 2022 byla z účtu žalobkyně na účet č. [bankovní účet] převedena částka 21 453 Kč s uvedením variabilního symbolu [číslo] a zprávou pro příjemce„ [anonymizováno] doplatek úvěru“. - z výpisu z účtu žalobkyně ze dne 4. 10. 2022, že žalobkyně ze svého účtu na jiný svůj účet převedla částku 31 297 Kč s uvedením variabilního symbolu [číslo]. - z upomínky ze dne 20. 11. 2022 ve spojení s podacím lístkem, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě splátky ve výši 2 812 Kč splatné dne 15. 11. 2022. - z listiny označené jako zesplatnění úvěru a předžalobní upomínka ze dne 21. 12. 2022, že žalobkyně zastoupená svým právním zástupcem úvěr z důvodu neuhrazení splátky splatné dne 15. 11. 2022 zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky ve výši 232 878,28 Kč nejdéle dne 3. 2. 2023. 5. Oproti tomu z dalších žalobkyní předložených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro posouzení věci, případně nebylo potvrzeno, že by tyto listiny vyhotovil právě žalovaný, nebo že by s jejich obsahem byl alespoň seznámen. Proto soud tyto důkazy dále neuvádí ani nehodnotí. 6. Soud rovněž nemohl přehlédnout, že žalobkyně nepředložila žádné důkazy k prokázání svých (vskutku toliko obecných) skutkových tvrzení o ověřování úvěruschopnosti žalovaného. 7. Závěr, který soud provedeným dokazováním o skutkovém stavu učinil, je následující: Dne 4. 10. 2022 byla na účet číslo [bankovní účet], jehož majitelem byl žalovaný, převedena částka 21 453 Kč z účtu žalobkyně. Oznámení o zesplatnění úvěru a předžalobní výzva ze dne 21. 12. 2022 byla žalovanému zaslána téhož dne na adresu [adresa], nicméně doručení této výzvy prokázáno nebylo, tudíž nebylo možno ani vycházet z domněnky dojití třetího pracovního dne po odeslání dle ustanovení § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako o. z.), ve znění pozdějších právních předpisů (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 8. 2019, sp. zn. II. ÚS 2403/19, který v bodě 8 dovodil, že„ Jestliže stěžovatelka podpůrně argumentuje ustanovením § 573 obč. zák., který zakotvuje domněnku dojití zásilky, je k tomu třeba uvést, že tato vyvratitelná domněnka platí jen v situaci, kdy zásilka adresátovi prokazatelně došla. Nejedná se tedy o domněnku dojití písemnosti, která nebyla adresátovi prokazatelně doručena, ale byla prokazatelně odeslána (viz zákonná dikce "došlá zásilka").“). 8. Naopak skutková tvrzení žalobkyně ohledně toho, že s žalovaným uzavřela prostřednictvím elektronické komunikace na dálku Smlouvu s jí vylíčeným obsahem, prokázáno nebylo, když z listin přiložených k žalobě nebylo prokázáno, že by právě žalovaný a ze svého telefonu SMS obsahující kód [číslo] skutečně zaslal. Protože se žalobkyně k soudnímu jednání nedostavila, nemohla být soudem vyzvána podle ust. § 118a odst. 3 občanského soudního řádu k označení důkazů k prokázání svých skutkových tvrzení, případně nemohla nastat fikce nespornosti jejích skutkových tvrzení dle ust. § 153