17 C 133/2023-24 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se částek uvedených ve výroku I a II tohoto rozsudku domáhá s tvrzením, že s žalovaným uzavřel její právní předchůdce - [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“), dne 19. 3. 2020 smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytl částku 40.000 Kč, kterou žalovaný s dohodnutými úroky v dohodnuté lhůtě nevrátil. Vedle jistiny ve výši 38.941 Kč a úroku ve výši 6.612 Kč se žalobkyně domáhala částky 689 Kč na nákladech na upomínání, částky 8.297 Kč na smluvní pokutě a úroků z prodlení z částky 38.941 Kč od 20.8.2020 do zaplacení. Žalobkyně nedisponuje důkazy k posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně tvrdí, že na úvěru uhradil žalovaný částku 5.700 Kč. 2. Co do úroku a smluvní pokuty vzala žalobkyně žalobu zpět. Řízení bylo v tomto rozsahu dle § 96 o.s.ř. zastaveno. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 4. Za splnění předpokladů dle ustanovení § 115a o. s. ř. rozhodoval soud o věci bez nařízení jednání. 5. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že dne 19. 3. 2020 byla prostřednictvím komunikace na dálku uzavřena mezi věřitelem a žalovaným jako dlužníkem, spotřebitelem, smlouva o poskytnutí úvěru ve výši 40.000 Kč za úrok ve výši 68,72 % ročně, se splatností v 27 splátkách po 2.945,59 Kč měsíčně. Smlouvou byly dohodnuty smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně za prodlení s platbou se splatností po dni prodlení a poplatky za upomínku ve výši 50 Kč. 6. Věřitel vyplatil žalovanému na jeho účet 19. 3. 2020 částku 40.000 Kč (zjištěno výpisem z účtu) 7. Žalovaný byl vyzván k úhradě žalované částky dopisem podaným na poště dne 19.8.2020 (zjištěno z dopisu a podacího lístku) 8. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni postupní smlouvou ze dne 11.6.2021. Postoupení bylo žalovanému oznámeno. (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení a z podacího lístku) 9. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 86 odst. 1 a 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinnému do 28.5.2022 (dále jen ZosÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 14. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Podle § 1 ZosÚ tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje a) činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a c) působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. 16. Pokud by věřitel přistupoval k uzavření smluv tak, jak mu ukládá § 86 ZosÚ, musel by u žadatelů o úvěr, u kterých je jejich příjem nižší nebo srovnatelný jako jejich výdaje, vyhodnotit, že dle § 86 odst. 1 věty druhé ZosÚ není oprávněn úvěr poskytnout. 17. Žalobkyně v řízení neprokázala prověřování úvěruschopnosti žalovaného. Věřitel porušením povinnosti ověřit úvěruschopnost žalovaného porušil jeho právo na ochranu před uzavíráním spotřebitelských smluv, které ho nadměrně zadlužují. Porušením povinnosti uložené § 86 ZosÚ zároveň porušil veřejný pořádek; v daném případě ochranu společnosti před nadměrným zadlužováním domácností. 18. Jestliže porušením povinnosti věřitele byla uzavřena smlouva o úvěru, je v souladu s cíli zákona i směrnicí vyhodnotit takto uzavřenou smlouvu jako právní jednání uzavřené v rozporu se zákonem a veřejným pořádkem, tedy právní jednání ve smyslu § 580 a 588 o.z. absolutně neplatné. 19. Ve smyslu § 87 ZosÚ má žalobkyně, která prokázala poskytnutí hotovosti v částce 40.000 Kč žalovanému i postoupení pohledávky, právo jen na vrácení dosud neuhrazené jistiny, tj. částky 34.300 Kč (rozdíl mezi věřitelem poskytnutou a žalovaným zaplacenou částkou). Ve zbylém rozsahu vyjma úroků z prodlení z jistiny je požadavek žalobkyně pro neplatnost smlouvy nedůvodný. 20. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 21. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 22. Úroky z prodlení z přiznané jistiny byly přiznány v souladu s § 87 ZosÚ a § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Věřitel žalovaného vyzval k zaplacení dopisem doručeným dne 24.8.2022 (§§ 573, 605 a 607 o.z.). S ohledem na neplatnost smlouvy nemohl soud přihlížet k splatnosti sjednané účastníky v této smlouvě, tudíž ani přiznat úroky z prodlení ve vyšším rozsahu. 23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná v 67 % (přihlížeje i k příslušenství), neúspěšná v 33 %, nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 34 % Náklady žalobkyně v částce 4.100 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.922 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 47.238 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.800 Kč ve výši 378 Kč. Z toho 34 % činí částku 1.394 Kč. 24. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 o.s.ř.