8 C 143/2022-33 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobce se žalobou, podanou u soudu dne 26. 10. 2022, domáhal po žalované zaplacení částky 13 005,38 Kč s 8,5% p. a. úrokem z prodlení z této částky od 7. 6. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 702,65 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 12 122,58 Kč, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a částku 3 017,25 Kč – smluvní pokutu. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaná požádala dne 30. 6. 2020 o poskytnutí úvěru. V žádosti uvedla své osobní údaje, potvrdila, že je zaměstnaná od 1. 10. 2019 na dobu určitou do 30. 4. 2021, což doložila pracovní smlouvou, dále předložila výplatní pásky a dodatek pracovní smlouvy, rozsudek o úpravě péče k nezletilému dítěti ze dne [datum] a výplatní pásku za únor až duben 2020, kde je uvedena čistá mzda 4 006 Kč, 20 144 Kč a 10 647 Kč. Jiné doklady doloženy nebyly. V žádosti žalovaná uvedla, že její příjem je 11 182 Kč, výživné 2 500 Kč. Výdaje jsou 8 320 Kč. Bydlí u rodičů, totožnost byla ověřena z OP. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 30. 6. 2020 soud zjistil, že žalobce poskytl žalované částku 15 000 Kč a ta se zavázala zaplatit tuto částku včetně navýšení ve výši 12 888 Kč (1 444 Kč – úrok, 7 350 Kč – poplatek za poskytnutí úvěru, 1 394 Kč – náklady na vyhodnocení úvěrového případu, 2 700 Kč – inkaso splátek), celkem měla zaplatit 27 888 Kč ve 14měsíčních splátkách po 1 992 Kč. První splátku do jednoho měsíce od podpisu smlouvy, poslední splátku dne 30. 8. 2021. 6. Dle tvrzení žalobce žalovaná zaplatila na dluh 4 000 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022, respektive 6. 6. 2022, soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou na nynějšího žalobce, což vyplývá také ze seznamu postoupených pohledávek, kde je žalovaná vedena pod [číslo]. 8. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované zasláno doporučeným dopisem s datem 21. 6. 2022. 9. Z výzvy před podáním žaloby, která byla žalované zaslána doporučeným dopisem dne 3. 10. 2022, bylo zjištěno, že zástupce žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. 10. Na výzvu soudu k doplnění žaloby, jakým způsobem byla zjišťována schopnost žalované úvěr splácet žalobce uvedl, že vycházel z údajů poskytnutých žalovanou, uvedených v žádosti o úvěr. Dále měl k dispozici dodatek k pracovní smlouvě, výplatní pásky za 3 měsíce, rozsudek o úpravě poměrů k nezletilému dítěti. Z těchto dokladů dále soud zjistil, že pracovní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 30. 4. 2021. 11. Na základě předložených důkazů soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřená smlouva o úvěru, na základě které, žalovaná obdržela částku 15 000 Kč, měla zaplatit částku 27 888 Kč ve 14měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Zaplatila 4 000 Kč. 12. Podle ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle ustanovení § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle ustanovení § 1810 občanského zákoníku ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 17. Podle ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 18. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 19. Podle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá strana požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 20. Dále soud postupoval v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb. - § 86, 87 odst. 1 o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, když smlouva byla uzavřena dne 30. 6. 2020 a v souladu s předpisy Evropského společenství zejména směrnicí 2008/48/ES, které se Česká republika zavázala implementovat do národního práva. 21. Soudní dvůr se v rozsudku ze dne 18. 12. 2014, ve věci C – 449/13, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další dovodil, že věřitel má prostor pro uvážení při určování, zda informace, které má k dispozici, stačí k doložení úvěruschopnosti spotřebitele či nikoliv a zda je má ověřit pomocí jiných údajů:„ …poskytovatel úvěru musí 1) v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Tyto informace závisí od různých okolností. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele, nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. 2) aniž je dotčená druhá věta č. l. 8 odst. 1 směrnice 2008/48, podle které mohou členské státy ve svých právních předpisech zachovat požadavek, aby poskytoval úvěru, vyhledal údaje v databázi, přičemž tato směrnice neukládá poskytovatelům úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu pravdivosti informací poskytnutých spotřebitelem. V závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu se poskytovatel úvěru může buď spokojit s informacemi, které mu poskytne spotřebitel, anebo může dospět k názoru, že je nezbytné, aby tyto informace byly potvrzeny pomocí dalších údajů.“ Pojem odborná péče je vymezován v ustanovení § 2 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, podle kterého odbornou péčí je úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu vynaložením odborné péče především znamená, že investiční sprostředkovatel jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků, zejména plní povinnosti podle této hlavy. 22. Žalobce na výzvu soudu uvedl, že schopnost žalované úvěr splácet prověřoval s důkladnou péčí. Měl k dispozici jednak údaje, které uvedla žalovaná, jednak dodatek pracovní smlouvy, výplatní lístky a rozsudek soudu, z něhož vyplývá, že žalovaná má jednu vyživovací povinnost. Pokud se týká výdajů, žalobce neprokázal, že se jimi jakkoliv zabýval, a že je ověřoval. Žalobce nezjišťoval, zda žalovaná splácí jiné úvěry. Navíc je zřejmé, že pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do 30. 4. 2021, nebylo tedy vůbec zřejmé, zda žalovaná bude schopna celý dluh doplatit. Žalobce evidentně nezjišťoval, jaké jsou výdaje žalované, neověřoval si ani ostatní skutečnosti. Bylo na žalobci, jako osobě odborně znalé, žádat také o další údaje, například výpis z exekučního rejstříku, insolvenčního rejstříku a jiných, kterými by doplnil skutečnosti rozhodné pro posouzení schopnosti žalované dluh splácet. Tímto svým jednáním žalobce porušil povinnosti vyplývající ze zákona, tedy právo žalované na ochranu před uzavíráním spotřebitelských smluv, které ji nadměrně zadlužují. Porušením této povinnosti žalobce porušil veřejný pořádek, v daném případě ochranu společnosti před nadměrným zadlužováním domácností. Právě na takovéto jednání cílí ustanovení § 84 zákona o spotřebitelském úvěru, který odpovědnost za splnění podmínek úvěruschopnosti žadatele o úvěr přenesl na poskytovatele. Pokud porušením povinností žalobce byla uzavřena smlouva, je s ohledem na zákonná ustanovení i evropskou směrnici nutno vyhodnotit takto uzavřenou smlouvu jako smlouvu uzavřenou v rozporu se zákonem a veřejným pořádkem, tudíž tento právní úkon je ve smyslu ustanovením § 580 a 588 občanského zákoníku absolutně neplatným. 23. V daném případě žalobce půjčil žal