8 C 155/2022-39 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobce se žalobou, podanou u soudu dne 2. 11. 2022, domáhal po žalované zaplacení částky 142 911 Kč s příslušenstvím. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z listinných důkazů soud zjistil: -) k uzavřené smlouvě o zápůjčce s datem 14. 6. 2018 žalobce i přes výzvu soudu žádost o úvěr - zákaznickou kartu nedoložil, doložil doklady vztahující se k jinému dlužníkovi, -) ze smlouvy o zápůjčce ze dne 14. 6. 2018, že žalobce poskytl žalované částku 30 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit poskytnutou částku včetně částky 19 282 Kč, která se skládala z částky 7 352 Kč – úrok, částky 10 178 Kč – zpracování úvěru, částky 1 752 Kč – komfortní splácení, celkem měla žalovaná zaplatit 49 282 Kč v 18měsíčních splátkách po 2 738 Kč, úrok byl dohodnut ve výši 29% p. a., RPSN ve výši 97,65%, -) z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná zaplatila částku na tuto půjčku 7 576 Kč, -) ze zákaznické karty – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 14. 3. 2018 soud zjistil, že žalovaná požádala o spotřebitelský úvěr a v žádosti uvedla, že bydlí jako nájemník, je svobodná, úvěr potřebuje na neočekávané výdaje, uvedla, že pracuje jako poštovní doručovatelka na plný úvazek a údajně doložila pracovní smlouvu a výplatní pásky, uvedla čistý příjem 9 891 Kč, další čisté příjmy domácnosti 23 000 Kč – bez bližšího označení, -) ze smlouvy o zápůjčce ze dne 14. 3. 2018 soud zjistil, že žalované byla půjčena částka 27 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto zaplatit včetně navýšení ve výši 21 775 Kč (6 617 Kč – úrok, 9 210 Kč – částka za zpracování a administrativní činnost, částka 5 948 Kč – komfortní splácení), celkem měla zaplatit 48 775 Kč v 18měsíčních splátkách po 2 710 Kč, úrok byl dohodnut ve výši 28% p. a., RPSN ve výši 128,59%; žalovaná uvedla, že celkem splácí 3 000 Kč na jiné zápůjčky, -) žalovaná zaplatila částku 18 360 Kč, -) z žádosti o spotřebitelský úvěr – zákaznické karty s datem 11. 12. 2017 soud zjistil, že žalovaná požádala o úvěr a uvedla, že bydlí jako spolubydlící, je svobodná, uvedla několik adres pobytu, že pracuje jako poštovní doručovatelka na plný pracovní úvazek s příjmem 14 118 Kč, přičemž další čisté příjmy domácnosti jsou 20 000 Kč, její výdaje jsou 5 000 Kč, -) ze smlouvy o zápůjčce ze dne 11. 12. 2017, že žalované byla poskytnuta půjčka ve výši 40 000 Kč, žalovaná se zavázala zaplatit tuto částku navýšenou o poplatek ve výši 36 592 Kč, který sestává z úroku ve výši 20 344 Kč, částky za zpracování úvěru ve výši 5 064 Kč a z částky za administrativní činnost 11 184 Kč, celkem měla žalovaná zaplatit 76 592 Kč v 36měsíčních splátkách po 2 128 Kč, -) z tabulky umoření, že žalovaná zaplatila 8 512 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovanou na nynějšího žalobce. 6. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované zasláno dopisem s datem 30. 1. 2022. 7. Z výzvy před podáním žaloby, která byla žalované zaslána doporučeným dopisem dne 7. 6. 2022 bylo zjištěno, že zástupce žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužných částek. 8. Na výzvu soudu k doplnění žaloby žalobce sdělil nejprve údaje jiné žalované, posléze doplnil, že schopnost žalované úvěr splácet řádně zkoumal a odkázal na zákaznické karty, jiné doklady nedoložil. 9. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil, že byla podepsána smlouva o zápůjčce, na základě které žalovaná měla obdržet částku 30 000 Kč, 27 000 Kč a 40 000 Kč. Zaplatila 7 576 Kč, 18 360 Kč, 8 512 Kč. 10. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky, totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 11. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle ustanovení § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle ustanovení § 1810 občanského zákoníku ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 15. Podle ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 16. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 17. Podle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá strana požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 18. Dále soud postupoval v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb. - § 86, 87 odst. 1 o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, když smlouvy byly uzavřeny dne 11. 12. 2017, 14. 3. 2018 a 14. 6. 2018 a v souladu s předpisy Evropského společenství zejména směrnicí 2008/48/ES, které se Česká republika zavázala implementovat do národního práva. 19. Soudní dvůr se v rozsudku ze dne 18. 12. 2014, ve věci C – 449/13, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další dovodil, že věřitel má prostor pro uvážení při určování, zda informace, které má k dispozici, stačí k doložení úvěruschopnosti spotřebitele či nikoliv a zda je má ověřit pomocí jiných údajů:„ …poskytovatel úvěru musí 1) v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Tyto informace závisí od různých okolností. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele, nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. 2) aniž je dotčená druhá věta č. l. 8 odst. 1 směrnice 2008/48, podle které mohou členské státy ve svých právních předpisech zachovat požadavek, aby poskytoval úvěru, vyhledal údaje v databázi, přičemž tato směrnice neukládá poskytovatelům úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu pravdivosti informací poskytnutých spotřebitelem. V závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu se poskytovatel úvěru může buď spokojit s informacemi, které mu poskytne spotřebitel, anebo může dospět k názoru, že je nezbytné, aby tyto informace byly potvrzeny pomocí dalších údajů.“ Pojem odborná péče je vymezován v ustanovení § 2 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, podle kterého odbornou péčí je úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu vynaložením odborné péče především znamená, že investiční sprostředkovatel jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků, zejména plní povinnosti podle této hlavy. 20. Žalobce na výzvu soudu uvedl, že schopnost žalované úvěr splácet prověřoval s důkladnou péčí. Měl k dispozici jednak údaje, které uvedla žalovaná v žádosti o úvěr, jednak pracovní smlouvy a výplatní lístky. Pokud se týká výdajů, žalobce neprokázal, že se jimi jakkoliv zabýval, a že je ověřoval. Nicméně z předložených listinných důkazů jednoznačně vyplývá, že ve velmi krátkém období půl roku, žalobce půjčil žalované celkem 3x poměrně vysoké částky, přičemž věděl, že splácí ještě jiné splátky – viz žádost o úvěr ze dne 14. 3. 201. Navíc během 3 měsíců (od 11. 12. 2017 do 14. 3. 2018) se výrazně změnily příjmy a výdaje žalované. Není zřejmé, zda žalobce věděl, zda žalovaná má dostatek finančních prostředků na splácení poskytnutých zápůjček, jaké má jiné finanční závazky, s kým žije ve společné domácnosti, zda má vyživovací povinnosti apod. Bylo na žalobci, jako osobě odborně znalé, žádat také o další údaje, například výpis z exekučního rejstříku, insolvenčního rejstříku a jiných, kterými by doplnil skutečnosti rozhodné pro posouzení úvěruschopnosti žalované dluh splácet. Tímto svým jednáním žalobce