10 C 135/2024-30 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se žalobou, podanou u soudu dne 31. 5. 2024, domáhala po žalované zaplacení částky 3 575 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 959,23 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 385,61 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% p. a. z částky 2 780,38 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 24,87% p. a. z částky 2 780,38 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, žalovanou částku nerozporovala.3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, nebo se k výzvě nevyjádřili.4. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaná požadovala úvěr ve výši 20 000 Kč, uvedla adresy pobytu , adresa, , , Anonymizováno, . Uvedla, že její měsíční příjem činí 6 500 Kč, dále pobírá státní podporu ve výši 5 198 Kč. Její výdaje jsou 3 798 Kč, splácí současný úvěr ve výši 54 000 Kč, kdy měsíční splátka činí 6 000 Kč.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 12. 11. 2018 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , poskytl žalované úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit tuto částku, navýšenou o částku 16 000 Kč, která se skládá z částky 4 000 Kč - úrok, částky 4 000 Kč - administrativní poplatek, částky 8 000 Kč – odměna za hotovostní inkaso splátek, takže žalovaná měla celkem zaplatit 36 000 v 60 týdenních splátkách po 600 Kč. RPSN byla dohodnuta ve výši 206,15 %.6. Žalobkyně sdělila ve svých skutkových tvrzeních, že žalovaná zaplatila 32 425 Kč.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023 a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na nynější žalobkyni.8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 23. 6. 2023 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně žalované oznámil, že její pohledávka byla postoupena na nového věřitele.9. Předžalobní upomínka byla žalované zaslána dne 29. 9. 2023 doporučeně.10. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli v roce 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru na základě, které poskytla žalobkyně žalované částku 20 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku navýšenou o poplatky (úrok, administrativní poplatek, poplatek za hotovostní inkaso splátek), takže celkem měla zaplatit 36 000 Kč. Zaplatila 32 425 Kč.11. Na výzvu soudu žalobkyně sdělila, že úvěruschopnost žalované zkoumala s řádnou pečlivostí, když před uzavřením smlouvy byla žalovaná dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované. Tyto tvrzené skutečnosti však nedoložila žádnými důkazy.12. Podle ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Podle ustanovení § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.15. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.16. Podle ustanovení § 1810 občanského zákoníku ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.17. Podle ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).18. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.19. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.20. Podle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá strana požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.21. Dále soud postupoval v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb. - § 86, 87 odst. 1 o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, když smlouva o úvěru byla uzavřena dne 12. 11. 2018. Dále soud postupoval v souladu s předpisy Evropského společenství zejména směrnicí 2008/48/ES, které se Česká republika zavázala implementovat do národního práva.22. Soudní dvůr už v rozsudku ze dne 18. 12. 2014, ve věci C – 449/13, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další dovodil, že věřitel má prostor pro uvážení při určování, zda informace, které má k dispozici, stačí k doložení úvěruschopnosti spotřebitele či nikoliv a zda je má ověřit pomocí jiných údajů: „ …poskytovatel úvěru musí 1) v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Tyto informace závisí od různých okolností. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele, nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. 2) aniž je dotčená druhá věta č. l. 8 odst. 1 směrnice 2008/48, podle které mohou členské státy ve svých právních předpisech zachovat požadavek, aby poskytoval úvěru, vyhledal údaje v databázi, přičemž tato směrnice neukládá poskytovatelům úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu pravdivosti informací poskytnutých spotřebitelem. V závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu se poskytovatel úvěru může buď spokojit s informacemi, které mu poskytne spotřebitel, anebo může dospět k názoru, že je nezbytné, aby tyto informace byly potvrzeny pomocí dalších údajů.“ Pojem odborná péče je vymezován v ustanovení § 2 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, podle kterého odbornou péčí je úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu vynaložením odborné péče především znamená, že investiční sprostředkovatel jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků, zejména plní povinnosti podle této hlavy.23. Žalobkyně tvrdila, že žalovanou tvrzené skutečnosti ověřovala, žádné doklady však žalobkyně k těmto svým tvrzením nepředložila, zejména pak k jejím rodinným, majetkovým poměrům, nezkoumala její výdaje. Z předložené zákaznické karty vyplývá jednoznačně, že nikdo neověřoval, jaké jsou skutečné výdaje žalované, jaké jsou příjmy domácnosti, zda má další dluhy, vyživovací povinnosti apod. Bylo na žalobci jako osobě odborně znalé, žádat také o další údaje, například výpis z exekučního rejstříku, insolvenčního rejstříku a jiných, kterými by doplnil skutečnosti rozhodné pro posouzení úvěruschopnosti žalované dluh splácet. Navíc je zřejmé, že poměrně vysoký dluh už žalovaná splácela. Tímto svým jednáním žalobce porušil povinnosti vyplývající ze zákona, tedy právo žalované na ochranu před uzavíráním spotřebitelských smluv, které ho nadměrně zadlužují. Porušením této povinnosti žalobce porušil veřejný pořádek, v daném případě ochranu společnosti před nadměrným zadlužováním domácností. Právě na takovéto jednání cílí ustanovení § 84 zákona o spotřebitelském úvěru, který odpovědnost za splnění podmínek úvěruschopnosti žadatele o zápůjčku (úvěr) přenesl na poskytovatele. Pokud porušením povinností žalobkyně byla uzavřena smlouva, je s ohledem na zákonná ustanovení i evropskou směrnici nutno vyhodnotit takto uzavřenou smlouvu jako smlouvu uzavřenou v rozporu se zákonem a veřejným pořádkem, tudíž tento právní úkon je ve smyslu ustanovením § 580 a 588 občanského zákoníku absolutně neplatným.24. Soud má za prokázáno, že ža