13 C 77/2016-522 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Původní žalobkyně [jméno] [příjmení] se svým návrhem doručeným soudu dne 1. 6. 2016 domáhala zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, a to k nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Meziříčí - pozemku p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba - budova [adresa], pozemek p. [číslo] zahrada a pozemku [parcelní číslo] - zahrada. Žalobkyně navrhovala, aby podílové spoluvlastnictví bylo zrušeno a nemovité věci byly přikázány do vlastnictví žalovaného, přičemž by žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 1.365.000 Kč. Žalobkyně trvale žije na Slovensku, nemovitosti nevyužívá k uspokojování svých bytových potřeb, tyto nemovitosti, a to zejména dům, využívá zejména matka žalovaného, která v něm trvale žije. Současné uspořádání vztahů žalobkyni nevyhovuje, neboť žalobkyně bydlí poměrně daleko, nemovitosti využívá pouze k občasné rekreaci. Rovněž spoluvlastnické vztahy s žalovaným, který je bratrancem žalobkyně, nelze označit za uspokojivé, pročež je náročné udržovat svůj spoluvlastnický podíl. Po žalobkyni tak nelze spravedlivě žádat, aby ve spoluvlastnickém vztahu s žalovaným nadále setrvala. Žalobkyně již několik let usiluje o uspořádání spoluvlastnických vztahů, avšak bez úspěchu. Žalobkyně nabízela žalovanému odprodej svého spoluvlastnického podílu za 1.050.000 Kč, popř. nabízela odkoupení podílu žalovaného za částku 850.000 Kč, kdy tato částka má reflektovat investice, které žalobkyně do nemovitostí v posledních letech učinila a které rovněž nebyly v rámci spoluvlastnických vztahů vypořádány. Další možnou alternativou úpravy spoluvlastnictví byl prodej nemovitostí třetí osobě a rozdělení výtěžku prodeje. Na žádný z návrhů však žalovaný nepřistoupil. Žalovaný navrhoval reálné rozdělení nemovitostí, které však žalobkyně má za těžko představitelné v rámci zachování funkčnosti nemovitostí. 2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě doručené soudu dne 10. 8. 2016 uvedl, že právními předchůdci vlastníků nemovitostí bylo v minulosti dohodnuto, že v předmětném domě bude doživotně bydlet jeho matka [jméno] [příjmení], která v domě bydlí více než 70 let s tím, že nebylo nutné pro dobré příbuzenské vztahy sjednávat písemně věcné břemeno. Dále při převodu podílu paní [jméno] [příjmení], která již nežije, mělo být zachováno právo užívat pro ni či její dceru [anonymizováno] [jméno] [příjmení] některé prostory, což jí bylo přislíbeno, a rovněž je i jí využíváno dosud. Žalovaný má za to, že nemá vůči žalobkyni ani on, ani jeho matka žádný neuspokojivý vztah, naopak pokud v minulosti žalobkyně potřebovala zařídit některé záležitosti, bylo vždy tak učiněno. Pokud jde o zahrady, tak o tyto se sečením trávy stará pouze on a dokud se mohla starat jeho matka, tak se starala i ona. Jako alternativu žalobkyni, a to prostřednictvím jejího právního zástupce, navrhoval faktické stavební rozdělení nemovitostí, zejména rodinného domu. Rovněž lze vhodně rozdělit i pozemky. Má za to, že rodinný dům pro účely faktického stavebního rozdělení vhodný je, žalovaný proto navrhuje, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta s tím, že dle něj je nejvhodnějším řešením reálné stavební rozdělení domu a pozemků na 2 samostatné části se stejným podílem jako doposud. 3. Pokud se jedná o vyjádření dalších procesních stanovisek, a to zejména žalovaného, pak u jednání dne 6. 10. 2016 uvedl, že žaloba je podána v tzv. nevhodnou dobu dle § 1140 občanského zákoníku (v domě bydlí matka žalovaného, která má vysoký věk a nepříznivý zdravotní stav, přičemž dle tvrzení žalovaného není možné, aby jeho matka byla přemístěna do jiného objektu bydlení). Dále nerozporuje, že by vertikální rozdělení objektu bylo nemožné, ale uvedl, že by v domě mohly být vytvořeny 3 bytové jednotky. 4. Rozsudkem zdejšího soudu 13 C 77/2016-263 ze dne 10. dubna 2019 bylo rozhodnuto tak, že podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k nemovitým věcem: pozemek p. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, výměra 332 m2, jehož součástí je stavba - budova [adresa] - objekt k bydlení; pozemek p. [číslo] zahrada, výměra 900 m2; pozemek [parcelní číslo], zahrada, výměra 217 m2, to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Meziříčí, bylo zrušeno. Do výlučného vlastnictví žalobkyně byly přikázány nově vzniknuvší pozemek parc. č. st. [číslo] o výměře 177 m2, jehož součástí bude část rodinného domu na adrese [obec] č.p [číslo], dále pozemek parc. [číslo] nově o výměře 685 m2, do výlučného vlastnictví žalovaného byly přikázány nově vzniknuvší pozemek parc. č. st. [číslo] o výměře 155 m2, jehož součástí bude část rodinného domu na adrese [adresa žalovaného a žalobce], dále pozemek parc. [číslo] nově o výměře 342 m2, do podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného o velikosti ideálního spoluvlastnického podílu každého z nich [číslo] byl přikázán nově vzniklý pozemek parc. [číslo] o výměře 90 m2, to vše dle znaleckého posudku [číslo] ze dne 15. 8. 2018 vypracovaného soudním znalcem [příjmení] [celé jméno znalkyně], ve spojení s Geometrickým plánem pro rozdělení pozemku, změnu hranic pozemků vypracovaným [právnická osoba] práce Ing. [příjmení] a Ing. [právnická osoba], [IČO], č. plánu [číslo] 2019, potvrzeným Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Meziříčí dne 28. 2. 2019. Dále bylo rozhodnuto o povinnosti žalobkyně zaplatit na vypořádací podíl zrušeného podílového spoluvlastnictví žalovanému částku 60.453 Kč. Výroky VI. - VIII. bylo rozhodnuto o nákladech řízení. 5. Rozsudek č.j. 13 C 77/2016-263 ze dne 10.4.2019 byl doplněn doplňujícím rozsudkem č.j. 13 C 77/2016-334 ze dne 5. května 2020 o výrok IX., kterým byl návrh žalovaného na odklad zrušení podílového spoluvlastnictví dle §1155 občanského zákoníku zamítnut. 6. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě č.j. 11 Co 216/2019-377 ze dne 24.9.2020 byl rozsudek okresního soudu v odstavcích I. - VIII. výroku zrušen a věc vrácena ve stejném rozsahu okresnímu soudu k dalšímu řízení. V odstavci IX. výroku byl rozsudek okresního soudu potvrzen. Výrokem III. bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Z odůvodnění rozsudku se mj. podává, že okresní soud rozhodl o vypořádání reálným rozdělením věci, aniž řešil otázku, který z účastníků je ochoten nést náklady s reálným rozdělením spojené, zejména náklady stavební, případně v jakém poměru se budou účastníci na těchto nákladech podílet. Odkázal přitom na rozsudek NS ČR ze dne 30. 6. 1988 sp. zn. 3 CZ 18/1988 uveřejněný ve sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 45/1991, který uvádí, že„ Soud je povinen zabývat se tím, zda jsou dosavadní spoluvlastníci (nebo někteří z nich) ochotni hradit náklady na rozdělení věci. Jestliže by žádný ze spoluvlastníků nebyl ochoten vynaložit nic na provedení nezbytných stavebních úprav, musela by být stavba považována z tohoto hlediska za nedělitelnou“. Okresní soud se dále nezabýval otázkou, zda zejména reálným rozdělením domu, resp. pozemku, na němž dům stojí, na dvě samostatné části nedojde k disproporci mezi hodnotami obou nově vzniklých nemovitostí. Za tím účelem je nutno zjistit aktuální cenu nemovitostí v době zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Existence služebnosti zatěžující pozemek s domem [adresa] nebyla zjištěna, proto hodnotu nemovitostí není na místě pro neexistující právní vadu snižovat. Při nastíněné úvaze přitom nelze – pro účely stanovení hodnoty toho kterého souboru nemovitostí – zohledňovat investice účastníků do nemovitostí provedených v minulosti, žádný z účastníků totiž nepodal návrh na tzv. širší vypořádání spoluvlastnictví (dle § 1148 o. z.). Po vrácení spisu má okresní soud reagovat na skutečnost, že v době po vydání napadeného rozsudku došlo v důsledku aktivity žalovaného ke vzniku nových pozemků rozdělením pozemků tvořících původně předmět spoluvlastnictví. 7. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že ke dni zahájení předmětného řízení, tj. 1. 6. 2016 byly nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valašské Meziříčí, a to p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], objekt bydlení, pozemek [parcelní číslo] zahrada a pozemek [parcelní číslo] zahrada, v podílovém spoluvlastnictví [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného], a to pro každého ve výši jedné poloviny. V katastru nemovitostí nejsou u nemovitostí zapsána žádná věcná břemena či služebnosti. Dne 30. 11. 2018 (v průběhu soudního sporu) uzavřela původní žalobkyně [jméno] [příjmení] s [celé jméno žalobce], narozeným 14. 5. 1992 kupní smlouvu o převodu vlastnictví k nemovitým věcem, a to k ideální polovině nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí]. Usnesením Krajského soudu v Ostravě č.j. 11 Co 216/2019-312 ze dne 20. 2. 2020 bylo rozhodnuto, že na místo dosavadní žalobkyně [celé jméno původní účastnice] do