12 C 59/2021-48 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jímž se domáhala uložení ve výroku označených platebních povinností po žalovaném. Žalobkyně přitom v návrhu, respektive v žalobě (doplněné podáním ze dne 7. 7. 2021 a 30. 9. 2021) skutkově a právně tvrdila následující: 2. Dne 23. 12. 2016 [právnická osoba] (dále též„ předchůdce žalobkyně“) uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce (dále též„ smlouva“) [číslo] na částku 55.000 Kč, v rámci níž byla žalovanému poskytnuta převodem na účet žalovaného částka 53.031 Kč a částka 1.969 Kč byla použita k refinancování předchozí zápůjčky poskytnuté žalobkyní dle smlouvy [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky. Ve smlouvě se pak žalovaný zavázal uhradit částku 55.000 Kč (jistinu) společně s částkou 27.790 Kč, která je složena z kapitalizovaného úroku za zápůjčku ve výši 16.114 Kč (úroková sazba ve výši 26 % ročně dle smlouvy), z odměny za zpracování půjčky ve výši 4.130 Kč a nákladů za administrativní činnost ve výši 7.546 Kč (dále jen„ poplatek), tedy celkem 82.790 Kč, a to v 24 měsíčních splátkách po 3.450 Kč a poslední splátku ve výši 3.440 Kč do 28. 12. 2018. Žalovaný celkem uhradil do dne podpisu smlouvy o postoupení pohledávky částku 49.650 Kč, poslední splátka byla uhrazena dne 22 6. 2018. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Po postoupení pohledávky uhradil žalovaný dalších 12.000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně započetl finanční prostředky zaplacené žalovaným ke dni postoupení pohledávky ve výši 28.601,86 Kč na jistinu a ve výši 21.048,14 Kč na poplatek. Po dni postoupení žalobkyně započetla 12.000 Kč, a to na poplatek částku 7.997,86 Kč a částku 2.614,41 Kč na kapitalizovaný úrok z prodlení do postoupení. Žalobkyně pak požaduje zaplacení částky 26.398,14 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 26.398,14 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 14.027,79 Kč (úrok ve výši 26 % ročně z dlužné jistiny 26.398,14 Kč od 29. 12. 2018 do 22. 1. 2021), kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2.428,62 Kč (zákonný úrok ve výši 9 % ročně z jistiny ve výši 26.398,14 Kč od 22. 7. 2018 do 22. 1. 2021), úroků ve výši 26 % ročně z dlužné jistiny ve výši 26.398,14 Kč od 23. 1. 2021 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny ve výši 26.398,14 Kč od 23. 1. 2021 do zaplacení. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena dle údajů v kartě zákazníka. Žalovaný ani po předžalobní výzvě ničeho neuhradil. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 4. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky předvídané v ustanovení § 115a o.s.ř., soud k projednání této věci nenařizoval jednání, vycházel pouze z listinných důkazů předložených žalobkyní, jimiž (v níže rozvedeném rozsahu) provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti: 5. Dne 23. 12. 2016 uzavřel [právnická osoba] s žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které se se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 55.000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit částku 55.000 Kč (jistinu) k refinancování zápůjčky [číslo] společně s částkou 27.790 Kč, která je složena z kapitalizovaného úroku za půjčku ve výši 16.114 Kč (úroková sazba ve výši 26 % ročně dle prvního odstavce strany 2 smluvních podmínek a zápůjční úroková sazba je sjednána jako pevná po celou dobu trvání smlouvy), odměny za zpracování půjčky ve výši 4.130 Kč a nákladů za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 7.546 Kč, a to v 24 měsíčních splátkách po 3.450 Kč, kdy poslední splátka byla určena dnem 28 12. 2018 ve výši 3.440 Kč. Žalovaný svým podpisem smlouvy o zápůjčce potvrdil, že částka 53.031 Kč bude zaslána na bankovní účet žalovaného a částka 1.969 Kč bude použita na refinancování předchozí zápůjčky [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce jsou i Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Dle smlouvy činí roční úroková sazba 26 % ročně. Dle čl. 10 má žalobkyně v případě nesplnění povinnosti žalovaného uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Dle čl. 17 podmínek v případě prodlení žalovaného se účinnost smlouvy prodlužuje do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce včetně podmínek na č. l. 15-16). 6. Ze zákaznické karty ze dne 23. 12. 2016 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že žije s rodiči, nemá žádnou vyživovací povinnost, pracuje jako skladník i [název] [zaměstnavatele], jeho čistý příjem činí 20.250 Kč, výdaje 4.500 Kč, tyto údaje byly předchůdcem žalobkyně ověřeny z pracovní smlouvy a 3 výplatních pásek za období od srpna do října 2016. Důvodem zápůjčky byl nákup automobilu. 7. Z dokladu o čerpání, že dne 23. 12. 2016 byla částka ve výši 53.031 Kč převedena na účet žalovaného. 8. Dle tabulky umoření ke smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný splácel nepravidelně, dne 31. 1. 2017, 1. 3. 2017 a 15. 3. 2014 uhradil po 3.450 Kč, dne 2. 5. 2017 – 3.400 Kč, dne 19. 6. 2017 – 3.450 Kč, dne 25. 8. 2017 – 11.000 Kč, dne 23. 11. 2017 – 11.000 Kč, dne 4. 1. 2018 - 3.450 Kč, dne 20. 3. 2018 – 3.500 Kč, dne 22. 6. 2018 – 3.500 Kč. Z toho částka ve výši 28.601,86 Kč byla použita na částečnou úhradu jistiny a částka 21.048,14 Kč byla započtena na částečnou úhradu poplatku. Na jistině tak zbývalo k úhradě 26.398,14 Kč a poplatku 7.997,86 Kč. 9. Z tvrzení žalobce obsaženém v podání ze dne 30. 9. 2021, že po postoupení pohledávky byla uhrazena částka v celkové výši 12.000 Kč, a to dne 20. 5. 2020, 22. 6. 2020, 29. 7. 2020, 25. 8. 2020, 13. 10. 2020, 20. 11. 2020, 18. 12. 2020, 22. 1. 2021, po 1.500 Kč, kdy částka 7.997,86 Kč byla započtena na poplatek a částka 2.614,41 Kč byla započtena na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení. 10. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 včetně přílohy bylo zjištěno, že na žalobkyni byly postoupeny pohledávky za žalovaným. 11. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem předchůdcem žalobkyně ze dne 20. 1. 2020. Z poštovního podacího lístku ze dne 14. 2. 2020 bylo zjištěno, že oznámení bylo zasláno žalovanému. 12. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 23. 4. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných částek a výzva mu byla zaslána na adresu uvedenou [adresa] (zjištěno z kopie poštovního podacího lístku ze dne 24. 4. 2020 na č. l. 20). 13. Z dokazování shora soud zjistil, že žalovaný uzavřel s [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce, a to dne 23. 12. 2016 smlouvu [číslo] v rámci níž byla žalovanému poskytnuta částka 55.000 Kč, z toho částka 1.969 Kč byla použita na refinancování dřívější zápůjčky [číslo] částka 53.031 Kč byla zaslána na účet žalovaného. Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky. Ve smlouvě se pak žalovaný zavázal uhradit částku 55.000 Kč (jistinu) společně s částkou 27.790 Kč, která je složena z kapitalizovaného úroku za půjčku ve výši 16.114 Kč (úroková sazba ve výši 26 % ročně) a odměny za zpracování půjčky ve výši 4.130 Kč a nákladů za administrativní činnost a splácení výši 7.546 Kč, a to v 24 měsíčních splátkách po 3.450 Kč do 28. 12. 2018. Žalovaný celkem uhradil částku 49.650 Kč do dne postoupení pohledávky (poslední splátku dne 22. 6. 2018) a dále částku ve výši 12.000 Kč po dni postoupení pohledávky (poslední splátku dne 22. 1. 2021), cellem tedy částku 61.650 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně započetl finanční prostředky zaplacené žalovaným do dni postoupení pohledávky ve výši 28.601,86 Kč na jistinu a ve výši 21.048,14 Kč na souhrnný poplatek. Úhradu ve výši 12.000 Kč po dni postoupení pohledávky žalobkyně započetla ve výši 7.997,86 Kč na poplatek a částku 2.614,41 Kč na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení. Žalovaný ani po předžalobní výzvě ničeho neuhradil. 14. Z hlediska právního posouzení věci v daném případě předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku. 15. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen„ o.z„). přenechá-li zapůjčitel zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o.z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 16. Z ustanovení § 1970 o. z. vyplývá, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Podle ustanovení § 1810 o. z. jsou spotřebitelskými smlouvami smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel. Podle ust. § 1841 a 1842 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických pe