7 C 210/2021-35 — Okresní soud ve Vyškově

1. Návrhem, podaným u Okresního soudu ve Vyškově dne [datum], domáhala se žalobkyně, aby soud rozhodl o povinnosti žalované zaplatit jí částku 3.000 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne [datum] došlo mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], identifikační [číslo] se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované zápůjčku ve výši 11.000 Kč. Tuto částku žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 11.000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 9.197 Kč, celkem 20.197 Kč, v 60 pravidelných týdenních splátkách po 337 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla uhrazena dne [datum]. Žalovaná měla uhradit všechny splátky nejpozději do [datum]. Žalovaná uhradila celkem částku 17.197 Kč. Dne [datum] postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovanou ze smlouvy o zápůjčce na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalované oznámena. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění, na kterou však nijak nereagovala 2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. 3. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 4. Podle ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Soud ve věci provedl dokazování listinami – smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce, tabulkou umoření, smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy seznamu postoupených pohledávek (řádek [číslo], strana [anonymizováno] z [anonymizováno]), oznámením o postoupení pohledávky žalovaného ze dne [datum] s dokladem o jejím odeslání žalovanému ze dne [datum], výzvou k plnění ze dne [datum] s dokladem o jejím odeslání žalovanému ze dne [datum], z nichž učinil následující závěr o skutkovém stavu: 6. Dne [datum] uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce [číslo] ve výši 11.000 Kč, kterou převzala v den uzavření smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit částku 11.000 Kč s poplatkem ve výši 9.197 Kč, který dle smlouvy sestával z úroku ve výši 1.448 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2.261 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso ve výši 5.488 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni poskytnutou částku i s poplatkem v 60 týdenních splátkách po 337 Kč. Ze smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že tyto podmínky se vztahují na různé varianty poskytovaných zápůjček. V článku 4 je uvedeno, že v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 60 splátkách, činí výše úrokové sazby 20,50 % ročně. Výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání Smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. Na listině nejsou uvedeny smluvní strany konkrétního smluvního vztahu a listina není opatřena podpisem žalované, resp. text smluvních podmínek se nachází mimo listinu, na které je podpis žalované. Právní předchůdce žalobkyně jako postupitel na základě Smlouvy o postoupení pohledávek postoupil pohledávku za žalovanou ze smlouvy o zápůjčce na žalobkyni jako postupníka a toto postoupení bylo žalované oznámeno. Žalované byla zaslána výzva k plnění s upozorněním na možné soudní vymáhání dluhu. 7. Na základě výslovného ujednání stran obsaženého ve smlouvě o zápůjčce se předmětný smluvní vztah řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (ve znění platném a účinném do 29. 12. 2016) a zákonem číslo 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (ve znění platném v době poskytnutí zápůjčky). 8. V souladu s ustanovením § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastoupenou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Dle ustanovení § 2392 odstavec 1 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 10. Podle ustanovení § 1813 občanského zákoníku má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle ustanovení § 1812 odstavec 1 a 2 občanského zákoníku, lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. 11. Podle ustanovení § 2 odstavec 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle ustanovení § 547 občanského zákoníku právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 12. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. 14. Jelikož je předmětná smlouva o zápůjčce smlouvou spotřebitelskou (tedy smlouvou uzavřenou mezi spotřebitelem a podnikatelem), musí soud z moci úřední posoudit, zda jednotlivá ujednání spotřebitelské smlouvy nejsou nepřípustná, a to bez dalšího či zda jsou nepřípustná pro jejich rozpor s požadavkem dobré víry znamenající k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran – jedná se tak o obsahovou kontrolu těchto ujednání. Cílem však není stanovit absolutní rovnost práv a povinností účastníků daného závazkového právního vztahu – úkolem soudu je odstranit významnou nerovnováhu práv a povinností účastníků. 15. Soud tedy při posuzování smlouvy o zápůjčce a jejích konkrétních ujednání postupoval v souladu s ustanovením § 1814 a následujících občanského zákoníku, přičemž neshledal žádné ujednání, které by bylo bez dalšího nepřípustné. 16. Přestože není možné na ustanovení o předmětu plnění a ceně použít test nepřiměřenosti dle § 1813 občanského zákoníku, nic nebrání použití jiných zákonných ustanovení. 17. Podle ustanovení občanského zákoníku lze ujednat úroky ze zápůjčky, které představují úplatu za užívání zapůjčené jistiny. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla v případě smlouvy o zápůjčce jako úplata (odměna) za užívání zapůjčené částky 11.000 Kč částka 9.197 Kč, jedná se o úplatu, kterou měl právní předchůdce žalobkyně obdržet celkem, v souvislosti s poskytnutím zápůjčky, a to bez ohledu na řádné a včasné plnění dlužníka či jeho prodlení. Při přepočtu na smluvní úroky ze zápůjčky představuje 72,46 % ročně (neboť zápůjčka byla poskytnuta na 60 týdnů). K datu 7/2015 se úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR pohybovaly ve výši 12,25 % ročně pro domácnosti a NISD (S.14+S.15) - na spotřebu - fixace sazby nad 1 rok do 5 let včetně (údaje čerpány z www.cnb.cz). Byl-li spotřebitelský úvěr dle smlouvy [číslo] žalované poskytnut s úrokem dle shora uvedeného přepočtu ve výši 72,46 % ročně, pak téměř šestinásobně převyšuje úrokovou sazbu úvěrů poskytovanou bankami ve shodném období. Soud má za to, že i přes vyšší míru rizikovosti plynoucí z tohoto rychlého úvěru byl úrok (poplatek) sjednán v rozporu s dobrými mravy a smluvní ujednání o něm je tak absolutně neplatné. 18. Žalobkyně dále požaduje zaplacení úroku ve výši 20,50 % ročně, a to odkazem na smluvní podmínky. Soud konstatuje, že úrok není uveden přímo ve smlouvě o zápůjčce, ale je stanoven ve smluvních podmínkách Smlouvy o zápůjčce. Dodatkové platební povinnosti ve spotřebitelské smlouvě nemohou být zásadně ujednány ve všeobecných obchodních podmínkách, ale na listině, na které je podpis spotřebitele. Pokud jsou dodatkové platební povinnosti ujednány