6 C 23/2008-241 — Okresní soud ve Vyškově

1. Úvodem soud předesílá, že v souvislosti s Rozvrhem práce zdejšího soudu účinným od 1. 1. 2022 byla tato právní věc přidělena k projednání a rozhodnutí podepsanému samosoudci. Podepsaný samosoudce měl uvedený právní spis k dispozici od 21. 2. 2022, který se vrátil zdejšímu soudu s vyřízením opravného prostředku proti dále zreferovanému prvoinstančnímu rozhodnutí zdejšího soudu. S ohledem na dosavadní délku soudního řízení (nový) samosoudce tuto právní věci přednostně prostudoval a na den 8. 4. 2022 nařídil soudní jednání, při kterém byl vyhlášen tento rozsudek. 2. K meritu věci nutno uvést, že žalobci se podanou žalobou, která napadla u zdejšího soudu již dne 29. 1. 2008, po doplnění žalobního petitu při jednání konaného u zdejšího soudu dne 20. 9. 2010 (viz kopie protokolu o tomto jednání na č. l. 49-52) domáhali odstranění (nyní ve výroku I. blíže specifikovaných) vad dveří a plovoucích podlah (primární petit), nebo aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobcům částku 130 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku (eventuální petit). 3. Pokud jde o žalobní tvrzení, žalobci – zastoupeni advokátkou - v žalobě mj. uvedli, že:„ V souvislosti s rekonstrukcí našeho rodinného domku v [obec], ul. [ulice a číslo], jsme se obrátili na žalovaného s objednávkou, na základě které se nám zavázal dodat a zabudovat plovoucí podlahy a interiérové dveře… (žalovaný) převzal od nás také zálohy na 145 m2 dřevěných ploch a 14 ks interiérových dveří, z toho jsou 3 kusy pojízdných dveří…V závěru srpna 2004 zahájili dva údajní pracovníci žalovaného pokládku podlah…zárubně byly osazeny nekvalitně…Dílo zůstalo nedokončeno, potřebovali jsme si zařizovat následné stěhování, proto jsem se rozhodli uplatňovat vady díla písemně dopisem z 29. 9. 2004. Až 23. 10. 2004 žalovaný potvrzuje, že dílo dokončí do 15. 11. 2004. Až dne 28. 1. 2005 se dostavil kolega žalovaného pan [jméno] [příjmení] a osadili pojízdné dveře, prováděli lištování. Uplatněné vady z dřívějška…neodstranili…Neúnosný stav jsme nechali v létě 2005 posoudit znalcem [titul] [jméno] [příjmení]. Vyhotovil posudky…Žalobu jsme nuceni podat proto, že s námi žalovaný odmítl komunikovat…Do dnešního dne není dílo fakticky dokončené, tvrdíme, že je zaplacené. Není ani předané. Z opisu v posudcích vyplývá, že některé vady nelze odstranit. Nezbývá nám, než se obrátit k soudu, neboť uvedený stav chceme napravit, jsme omezeni v užívání domu proto, že dodávka a instalace podlah a dveří nebyla provedena kompletně.“ 4. Při jednání konaného u zdejšího soudu dne 20. 9. 2010 (viz protokol o tomto jednání na č. l. 49-52) žalobci prostřednictvím své právní zástupkyně – v návaznosti na soudem realizovanou poučovací povinnost – stran skutkových tvrzení dále doplnili: <i>„ …na konci roku 2002 uzavřena dílčí smlouva o dílo v ústní podobě, a to 2. 1. 2003 v provozovně žalovaného v [obec] mezi oběma žalobci a žalovaným, který převzal částku 35 000 Kč a současně odsouhlasil, že vyhotoví plovoucí podlahu o výměře 145 m2, nicméně s ohledem na vysvětlení, že má plnou kapacitu neuzavřeli ještě účastníci termín zhotovení díla, protože žalobci podlahu potřebovali do domu, který pořídili pro účely kompletní rekonstrukce a nebyly zde ještě hotové práce, které by měly předcházet práci žalovaného, a protože žalovaný vysvětloval, že má hodně rozdělaných zakázek, spokojili se žalobci s tím, že v tento den ještě nebyl dán přesný termín týkající se podlahy. Když se rozhodli žalobci ještě ohledně 14 kusů dveří obrátit na žalovaného, ve stejné provozovně přesně za rok – 2. 1. 2004, potvrzuje žalovaný, že přebírá zálohu na dubové interiérové dveře a současně i doplatek na podlahu, byť ještě vůbec nebyla namontována. Žalovaný nebyl schopen ještě v tento den stanovit termín provedení díla, které od té doby braly žalobci jako kompletní celek, protože také obě tyto akce zálohovali. Pokud jde o předmět s tím, že tento den – 2. 1. 2004, také potvrdil žalovaný, jaká bude celková cena díla – tj. 2 10.00 Kč vč. montáže. Protože měli v tento den alespoň jasnou cenu a rozsah díla, netrvali pořád na termínu přesného dodání, s tím, že je žalovaný ujišťoval, že jim termín sdělí, jakmile bude mít hotovou přípravu, protože v tento den skládali první zálohu na dveře. Podstatné je, že se na začátku srpna 2004 začala odvíjet pokládka podlahy, nikoliv panem žalovaným, ale nějakými pracovníky, takže když chtěli mít jistotu žalobci, kdy bude dílo hotové vč. dveří, pak trvali na tom, aby se dostavil pan žalovaný, což se stalo v září 2004, kdy převzal 15.00 Kč zálohy a přislíbil předběžně, že dílo je schopen včetně veškerých navazujících prací dokončit a předat do roka od toho se odvíjí srpen 2005, se kterým počítali a který odsouhlasili a u kterých byl přítomen svědek, který pracoval na zednických pracích ve sklepě…Druhá strana nekomunikovala, proto pak následně ony písemné urgence.“</i> 5. Žalovaný (prostřednictvím svého právního zástupce) ve svém vyjádření (ze dne 27. 5. 2010 na č. l. 35 spisu, jakož i ve svých dalších podáních) navrhl zamítnutí žaloby pro nedůvodnost uplatněného nároku žalobců. Současně uplatnil proti nároku žalobců námitku promlčení. Dílo provedl v měsíci srpnu 2004 a ukončil jej v září téhož roku, když dopisem žalobců ze dne 29. 9. 2004 byl vyzván k odstranění vad díla. Žalobci uplatnili nárok z vad díla dnem 29. 1. 2008, tj. více jak dva roky poté, co uplynula zákonná prekluzivní lhůta. Ve vyjádření ze dne 7. 2. 2014 (na č. l. 126-129) žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce také zdůraznil, že:„ z celého jednání žalobců i z jednotlivých přípisů založených do spisu vyplývá, že ze strany žalobců nedošlo k odmítnutí převzetí díla, ale naopak k jeho převzetí a následnému uplatnění odpovědnosti za vady. O převzetí díla svědčí mj. skutečnost, že se žalobci následně do domu nastěhovali.“ Dále např. ve svém písemném závěrečném návrhu ze dne 15. 7. 2014 (na č. l. 156-159) žalovaný uvedl, že:„ ve svých skutkových tvrzeních, v rozporu s žalobním petitem a vlastními předloženými důkazy, však žalobci tvrdili, že dílo nebylo dokončeno, nebylo dosud předáno. S ohledem na opakovaná skutková tvrzení žalobců tak měl žalobní petit znít na stanovení povinnosti dokončit dílo a dílo řádně předat žalobcům.“ 6. Zdejší soud v původním obsazení (v osobě samosoudce JUDr. Petra Ševčíka) dosud vydal celkem dva žalobu zamítající rozsudky. První rozsudek byl vydán dne 20. 9. 2010, pod č. j. 6 C 23/2008-55, přičemž zamítnutí žaloby bylo (ve stručnosti shrnuto z odůvodnění cit. rozsudku) odůvodněno s tím, že pro žalovaným úspěšně vznesenou námitku promlčení žaloba nebyla shledána důvodnou. Tento zdejším soudem prvně vydaný rozsudek byl zrušen usnesením Krajského soudu v Brně (dále již„ odvolací soud“) ze dne 26. 9. 2012, č. j. 16 Co 211/2011-82, v němž odvolací soud vytkl nalézacímu soudu, že se nezabýval otázkou skutečného převzetí díla, když tvrzení žalobců, že ze strany žalovaného byly pracovní kroky činěny ještě v lednu 2005, ve svém hodnocení pominul, stejně jako závazek žalovaného v souvislosti s vydáním záručního listu. Věnovat pozornost uvedenému přitom bylo dle názoru odvolacího soudu pro rozhodnutí ve věci podstatné, neboť teprve od takového zjištění, při jednoznačném vyjasnění a vyhodnocení, co bylo obsahem smluvní vazby a dalších ujednání mezi stranami a účelem dopisu ze dne 29. 9. 2004 (žalobci uvádějí snahu„ podchytit stav a řešit vážná pochybení“), a od toho dovození, pod které zákonné ustanovení třeba věc podřadit, při připomínce, že vedle obecného případu zániku závazků je v souvislosti s úpravou jednotlivých právních institutů upravena řada specifikovaných případů zániku závazku, lze ve věci rozhodnout. 7. Zdejší soud rovněž v pořadí druhým rozsudkem ze dne 18. 7. 2014, č. j. 6 C 23/2008-171, ve znění svého doplňujícího usnesení ze dne 2. 4. 2019, č. j. 6 C 23/2008-213, dále potvrzujícího usnesení odvolacího soudu ze dne 28. 2. 2020, č. j. 16 Co 148/2019-218, a opravného usnesení zdejšího soudu ze dne 22. 4. 2020, č. j. 6 C 23/2008-220, předmětnou žalobu (její primární i eventuální petit) zamítl, a to s odůvodněním, že:„ …nárok žalobců je promlčen, jedná se o občanskoprávní vztah, došlo k uzavření ústní smlouvy o zhotovení věci na zakázku, kde až v průběhu běhu času byly upřesňovány podstatné náležitosti smlouvy včetně dodání díla. S ohledem na učiněná zjištění soud odvíjí počátek promlčení od 29. 9. 2004 a zohlednil, že žaloba jako taková byla podána 29. 1. 2008 a pokud bychom počítali běh promlčecí lhůty ode dne následujícího po dni 29. 9. 2004, pak by tato promlčecí tříletá lhůta uplynula 30. 9. 207 a z tohoto je zcela zřejmé a evidentní, že žaloba žalobců nemůže být úspěšná a nezbylo než ji zamítnout.“ 8. K odvolání žalobců posledně uvedený rozsudek zdejšího soudu odvolací soud zrušil usnesením ze dne 19. 1. 2022, č. j. 16 Co 186/2020-228 Odvolací soud se neztotožnil s hodnocením zdejšího soudu ohledně listinného důkazu (dopisu žalobců ze dne 29. 9. 2004) a v důsledku toho pak ani se závěrem o promlčení uplatněného žalobního