6 C 252/2023-221 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobce se žalobou, podanou zdejšímu soudu (dále též „soud“) dne 10. 11. 2023, domáhal vydání rozsudku, kterým by došlo ve shora uvedeném (ve výroku I. tohoto rozsudku) rozsahu k omezení věcných břemen, respektive služebností. Žalobce v žalobě tvrdil, že jako vlastník a provozovatel areálu v , adresa, (dále též „areál“), uzavřel s žalovaným (obdobně jako s ostatními oprávněnými uživateli tohoto areálu) časově neomezenou smlouvu o zřízení věcného břemene, podle které má každý vlastník panující nemovitosti (v daném případě pozemku p. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je budova bez č. p./č. e. využívaná jako stavba pro výrobu, vše v k. ú. , adresa, ) – aktuálně tedy žalovaný – právo odpovídající věcnému břemeni chůze a průchodu, jízdy a průjezdu přes služebnou část nemovitostí žalobce (tj. pozemků p. č. , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, ; nyní se jedná o pozemek p. č. , Anonymizováno, v cit. k. ú.), a to v rozsahu vyznačeném na geometrickém plánu č. , Anonymizováno, . Vedle toho bylo v téže smlouvě zřízeno další právo odpovídající věcnému břemeni, které spočívá v právu každého vlastníka stejné panující nemovitosti na průjezd, průchod a stání na části jedné ze služebných nemovitostí žalovaného (konkrétně pozemku p. č. , Anonymizováno, ; nyní se jedná o pozemek p. č. , Anonymizováno, v cit. k. ú.), přičemž rozsah této části je vyznačen v geometrickém plánu č. , hodnota, . Uvedená smlouva o zřízení věcného břemene byla mezi účastníky tohoto řízení uzavřena dne 26. 7. 2011, a to s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí ke dni 27. 7. 2011. Žalovaný je - coby oprávněný k těmto věcným břemenům – provozovatelem , Anonymizováno, , která se zabývá , Anonymizováno, pod obchodním názvem , Anonymizováno, . Výrobní provozovna tohoto závodu je umístěna v panujících nemovitostech, ke kterým žalovaný přistupuje a obsahuje je právě s využitím shora označených služebností. , adresa, tohoto podnikání žalovaného sahá až do roku , Anonymizováno, . Žalobce se žalobou domáhá omezení těchto věcných břemen, respektive služebností pro následující (ve stručnosti shrnuto z obsahu jeho žaloby) důvody:2. Žalovaný přinejmenším od roku 2015 vykonává služebnosti zcela mimo jejich podmínky a rozsah, jak jsou ujednány ve smlouvě, kdy tento výkon dosahuje charakteru (intenzity) zneužití těchto práv ze strany žalovaného, a to s přímým úmyslem škodit takovýmto „výkonem“ žalobci (a ostatním oprávněným v areálu), nebo přinejmenším přivodit sobě neoprávněný prospěch. Toto deliktní jednání žalovaného vykazuje znaky pokračujícího porušování podmínek smlouvy, téměř každodenně se opakujícího, byť v různě nepravidelné intenzitě, když se pravidelně jedná „jen“ o přejíždění vozidel žalovaného za účelem jejich zaparkování přes služebnostmi nezatížené pozemky žalobce, nepravidelně pak o blokaci jediné přístupové cesty (společné pro všechny uživatele areálu) nákladními vozidly stojícími a (nebo) manévrujícími z velké části mimo rozsah sjednaných služebností. Mezi tyto faktické projevy, které se odehrávají v podstatě na denní bázi (tj. nepřetržitě od r. 2015 do současnosti) náleží:3. a) nadměrné využívání služebností i sousedních pozemků, služebností zcela nezatížených k parkování a související nedovolené obsluze provozu , Anonymizováno, , jenž byl součástí podnikatelských aktivit žalovaného v období od r. 2015 do r. 2018, kdy tohoto podnikání žalovaný zanechal; s tímto provozem , Anonymizováno, bylo spojeno nadměrné užívání (především parkování a související pohyb) cizích vozidel (zákazníků a dodavatelů žalovaného), což představovalo enormní zátěž pro služebnosti žalobce, s níž při zřízení služebností naprosto nemohl počítat;4. b) využívání služebností k parkování svých i cizích vozidel (kterým žalovaný umožňuje přístup a parkování v areálu žalobce), a to i vozidel nákladních, s okamžitou délkou včetně nákladu větší než 8 m, pro které nejsou služebnostmi zatížené komunikace stavebně určeny a rozsah služebností ani neposkytuje dostatečný prostor pro jejich manévrování;5. c) využívání pozemků jak služebnostmi zatížených, tak i těch (sousedních) nezatížených k nedovolenému skladování a odkládání různých věcí.6. Žalobci se dosud, přes veškeré vynaložené úsilí, prostřednictvím písemných výzev k nápravě jednání se žalovaným o úpravě podmínek užívání služebností i přijetí faktických (regulačních) opatření v areálu, nepodařilo přimět žalovaného ke zdržení se tohoto dlouhotrvajícího protiprávního jednání, respektive vrátit jej při výkonu služebností do hranic vymezených předmětnou smlouvou.7. Žalobce v žalobě dále uvedl, že všechna shora popsaná protiprávní jednání žalovaného jej poškozují a obtěžují měrou velikou, a to tím spíše, pokud se mu kromě očekávaného dodržování obsahu a rozsahu sjednaných služebností nedostává ani žádného, natož obvyklé hodnotě odpovídajícího finančního protiplnění za užívání služebných pozemků, včetně odpovídajícího příspěvku na správu, opravy a údržbu služebností.8. Z vyložených důvodů se žalobce podanou žalobou domáhá předmětného omezení služebností s tím, aby žalovanému byla uložena peněžitá povinnost za výkon těchto služebností ve výši odpovídající výši jeho ročního užitku za využívání služebných pozemků.9. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě odmítl žalobcem uplatněnou žalobní argumentaci a navrhl zamítnutí žaloby. Žalobce se žalobou domáhá poměrně podstatného omezení stávajících věcných břemen na základě tvrzení, s nimiž žalovaný nesouhlasí, považuje je za účelově vykonstruovaná, když žalobce se snaží pouze docílit neoprávněného majetkového prospěchu na úkor žalovaného. Žalovaný je výlučným vlastníkem mj. pozemku p. č. , Anonymizováno, ležícího v k. ú. , adresa, , jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, v obci , adresa, (dále též „panující pozemek“). Pozemek je umístěn ve výrobním areálu „, anonymizováno, “, jehož většinovým vlastníkem je žalobce, respektive žalobce vlastní většinu pozemků v tomto areálu, a to mj. pozemek p. č. , Anonymizováno, , manipulační plocha, který sousedí s cit. pozemkem žalovaného, a dále vlastní pozemek p. č. , Anonymizováno, , který je umístěn na vjezdu do areálu. Žalovaný nabyl panující pozemek na základě kupní smlouvy ze dne 26. 7. 2011 od žalobce. Téhož dne byla uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene žalobcem shora již popsaného obsahu, a to za účelem možnosti řádného užívání panujícího pozemku, neboť k panujícímu pozemku není možný jiný přístup. Areál je výrobním areálem a budova žalovaného je výrobní halou. Žalovaný tak pro možnost řádného užívání své budovy nutně potřebuje mj. mít zajištěn vjezd a stání pro osobní a zejména nákladní vozidla. Tato potřeba však byla mezi účastníky vyřešena právě smlouvou o zřízení věcných břemen a po dobu téměř deseti let nebylo mezi účastníky sporu o rozsahu či způsobu užívání věcných břemen, potažmo fungování areálu. Žalovaný připouští, že zhruba v období léta r. 2019 došlo k určitým krátkým sporům mezi účastníky stran faktického územního rozsahu věcných břemen dle smlouvy o zřízení věcných břemen, kdy žalobce tvrdil, že žalovaný užívá předmětná věcná břemena šířeji, avšak po krátkém období celý spor umlkl a situace v areálu fungovala nadále stejným způsobem. Žalovaný tedy dál řádně užíval pozemek i věcná břemena na sousedních pozemcích tak, aby mohl ve své budově nadále vyvíjet svou podnikatelskou činnost – , Anonymizováno, . Dále žalovaný má v budově vlastní nástrojárnu, kde vyrábí např. , Anonymizováno, . Žalovaný je tak přesvědčen, že nikoho na jeho právech nepoškozoval, ani nepoškozuje v souvislosti s užíváním věcných břemen.,10. Podle žalovaného teprve změnou vedení u žalobce začaly veškeré spory, když nové vedení žalobce mělo zřejmě od samého počátku s areálem jiné představy a žalobce tak začal soustavně činit kroky k tomu, aby od žalovaného a sousedních vlastníků nemovitých věcí v areálu získal majetkový prospěch, na který nemá nárok, a zatím účelem začal společné fungování v areálu značně znepříjemňovat a vykonávat svá práva značně šikanózním způsobem:11. a) žalobce začal nejprve sám vyznačovat hranice věcných břemen na pozemní komunikaci, shromažďovat fotografický materiál, který měl dokazovat, že žalovaný a (nebo jiní) oprávnění sousedé zneužívají svých věcných břemen (typicky se jednalo o zaparkování vozidla „jedním kolem za nakreslenou hranicí věcného břemene“), shromažďovat písemné výzvy k upuštění od protiprávního jednání, vynucování jednání o zpoplatnění věcných břemen;12. b) žalobce omezil žalovaného v užívání jemu zřízených věcných břemen mj. tím, že v průchozí brance ze strany budovy vyměnil zámky a odmítl vydat klíče žalovanému, přestože je branka umístěna na sousedním pozemku, kde má žalovaný zřízeno věcné břemeno;13. c) žalobce na vjezdu do areálu zřídil závoru s čipovým systémem, kdy tuto skutečnost zneužívá k dalšímu účelovému nátlaku na žalovaného, neboť žalovanému odmítá vydat potřebný počet čipů k závoře a tuto závoru trvale uzavírá v 16:00 hod., takže zaměstnanci žalovaného po této době již nemohou areál svým vozem opusti