19 C 231/2021-43 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále též„ společnost“) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na jejímž základě společnost žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků úrok ve výši 1 431 Kč, poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 3 444 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 358 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 254 Kč. Žalovaný zaplatil celkem částku ve výši 3 851 Kč. Žalobkyně požaduje kromě dlužné jistiny a poplatků dále úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny za dobu od [datum] do zaplacení, který za dobu do [datum] kapitalizovala částkou 829,34 Kč, a dále úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny za dobu od [datum] do zaplacení, který za dobu do [datum] kapitalizovala částkou 719,11 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že mezi žalovaným a společností x [právnická osoba], [IČO], byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Na základě této smlouvy se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 233 Kč sestávajícím z úroku ve výši 1 431 Kč, z částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 3 444 Kč a z částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 358 Kč (celkem tedy částku 15 233 Kč) splatit v 60 týdenních splátkách ve výši 254 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti převzal celou částku zápůjčky (smlouva o zápůjčce [číslo]). Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, přičemž právnímu předchůdci žalobkyně uhradil pouze částku 3 851 Kč (nezpochybněná tvrzení žalobkyně). [právnická osoba], [IČO], následně uzavřela se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, dle níž byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznam postoupených pohledávek). Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno právním předchůdcem žalobkyně dopisem ze dne [datum] (oznámení o postoupení pohledávky). 4. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, právní předchůdce žalobkyně provedl hodnocení žalovaného dle údajů o jeho příjmech a výdajích. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářové listině nazvané zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr vyplněno, že žalovaný je [anonymizováno], nemá [anonymizováno], žije na [anonymizováno], pracuje jako [anonymizováno], jeho zaměstnavatelem je [právnická osoba], [obec]. Pobírá mzdu ve výši [částka] měsíčně, jiné příjmy nemá. Co se týče výdajů, v zákaznické kartě je uvedeno, že žalovaný má zápůjčku u jiné společnosti, kterou splácí částkou 500 Kč měsíčně, další odhadované výdaje žalovaného činí 3 000 Kč. Žalobkyně uvedla, že poskytnuté údaje od žalovaného její právní předchůdce ověřil doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané ověřené dokumenty, a to pracovní smlouvou, výplatními páskami za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouvou. V části„ ověřené dokumenty“ jsou však uvedeny pouze výpisy z bankovního účtu, a to za měsíce 4 – [číslo]. Uvedené listiny však soudu předloženy nebyly. <i>5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>6. Podle § 2392 odst. 1 první věty o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.</i> <i>7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>9. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 11. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. [právnická osoba], [IČO], pohledávku za žalovaným ze smlouvy postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba], [IČO], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena společností [právnická osoba], dopisem ze dne [datum]. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009, nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. 12. Ačkoliv na předložené smlouvě o zápůjčce je podpis obou smluvních stran, soud nicméně s ohledem na popsaný skutkový stav věci shledal, že smlouva o zápůjčce je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdce žalobkyně řádným způsobem neposoudil úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. 13. Jak žalobkyně sama uvedla, její právní předchůdce vycházel z informací získaných od žalovaného v zákaznické kartě a tyto informace ověřil oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Žalovaný v zákaznické kartě uvedl, že pobírá mzdu ve výši [částka] měsíčně, bydlí na [anonymizováno] a jeho výdaje činí 3 500 Kč, z čehož částka 500 Kč představuje splátku jiné zápůjčky. V části nazvané ověřené dokumenty jsou pak zmíněny pouze výpisy z bankovního účtu za měsíce 4 – [číslo]. Žalobkyně však tyto výpisy z bankovního účtu soudu nepředložila a nepředložila ani jiné listiny. Soud tak dospěl k závěru, že výše příjmů i výdajů žalovaného nebyla právním předchůdcem řádně ověřena, když právní předchůdce žalobkyně si od žalovaného nevyžádal pracovní smlouvu, výplatní pásky, ubytovací smlouvu a ani nijak neověřoval, zda a v jaké výši má žalovaný sjednány další úvěry či zápůjčky. Pouhé vyplnění údajů do formuláře, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě dostatečných informací. 14. S ohledem na shora uvedené tak má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně (jejího právního předchůdce) řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, a proto posouzení úvěruschopnosti žalovaného shledal v tomto konkrétním případě nedostatečným. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru má být úvěr navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. To právní předchůdce žalobkyně nesplnil, a tomu odpovídá i výsledek, byť žalovaný svůj dluh z p