19 C 250/2021-45 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl půjčku ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit půjčku a zaplatit„ souhrnný“ poplatek ve výši 8 360 Kč (celkem tedy částku ve výši 18 360 Kč) v 60 týdenních splátkách ve výši 310 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, uhradil pouze dvě splátky v celkové výši 1 200 Kč (poslední příslušnou splátku uhradil dne [datum]) a následně uhradil dne [datum] částku 298,75 Kč. Dále byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl půjčku ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit půjčku a zaplatit„ souhrnný“ poplatek ve výši 7 360 Kč (celkem tedy částku ve výši 17 360 Kč) v 55 týdenních splátkách ve výši 320 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, uhradil pouze devět splátek v celkové výši 5 800 Kč (poslední příslušnou splátku uhradil dne [datum]) a následně uhradil dne [datum] částku 201,25 Kč. Pohledávky za žalovaným byly společností [právnická osoba] smluvně postoupeny žalobkyni. Žalovaná částka 16 861,25 Kč představuje podle žaloby jistinu ve výši 9 346,41 Kč a neuhrazený poplatek ve výši 7 813,59 Kč, žalovaná částka 11 358,75 Kč představuje podle žaloby jistinu ve výši 6 658,99 Kč a neuhrazený poplatek ve výši 4 901,01 Kč. 2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 351,38 Kč (212,49 Kč + 138,89 Kč) a úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů z částky 2 597,30 Kč (1 599,11 Kč + 998,19 Kč) od [datum] do zaplacení. Soud na základě návrhu žalobkyně podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. řízení v tomto rozsahu částečně zastavil (výrok I.). Přitom soud podle § 96 odst. 4 o. s. ř. nezkoumal stanovisko žalovaného, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila. Soud proto projednal věc v nepřítomnosti účastníků v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“); vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Provedeným dokazováním soud ve vazbě k nároku [číslo] zjistil, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Na základě smlouvy o půjčce [číslo] se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto půjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 360 Kč (celkem tedy částku 18 360 Kč) splatit v 60 týdenních splátkách ve výši 310 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti převzal celou částku půjčky (smlouva o půjčce [číslo]). V článku 5 smluvních podmínek bylo uvedeno, že žalovaný a právní předchůdce žalobkyně se dohodli, že jakékoliv splátky zaplacené žalovaným se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení částky souhrnného poplatku budou započítávány na vlastní částku půjčky. V článku 8 smluvních podmínek pak bylo uvedeno, že v případě, že žalovaný včas nesplní povinnost uhradit splátku, má právní předchůdce žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky (smluvní podmínky smlouvy o půjčce). Z přehledu výše ročních sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, dostupných na internetových stránkách [obec] národní banky soud zjistil, že úroková míra u úvěrů poskytovaných bankami na spotřebu činila v době uzavření smlouvy 14,13 % ročně (Přehled ČNB ročních procentních sazeb nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR). 5. Ve vazbě k nároku [číslo] soud zjistil, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Na základě smlouvy o půjčce [číslo] se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto půjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 360 Kč (celkem tedy částku 17 360 Kč) splatit v 55 týdenních splátkách ve výši 320 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti převzal celou částku půjčky (smlouva o půjčce [číslo]). V článku 5 smluvních podmínek bylo uvedeno, že žalovaný a právní předchůdce žalobkyně se dohodli, že jakékoliv splátky zaplacené žalovaným se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení částky souhrnného poplatku budou započítávány na vlastní částku půjčky. V článku 8 smluvních podmínek pak bylo uvedeno, že v případě, že žalovaný včas nesplní povinnost uhradit splátku, má právní předchůdce žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky (smluvní podmínky smlouvy o půjčce). Z přehledu výše ročních sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, dostupných na internetových stránkách [obec] národní banky soud zjistil, že úroková míra u úvěrů poskytovaných bankami na spotřebu činila v době uzavření smlouvy 14,24 % ročně (Přehled ČNB ročních procentních sazeb nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR). 6. [právnická osoba], [IČO], pohledávky za žalovaným z obou smluv postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], poštovní podací arch). 7. V projednávané věci soud v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen„ o. z.“), při právním posouzení věci vycházel ze zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), neboť smlouva, o níž je žalobou uplatněný nárok opřen, byla mezi účastníky uzavřena za účinnosti tohoto zákona. <i>8. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.</i> <i>9. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.</i> <i>10. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.</i> <i>11. Podle § 517 odst. 1 věta první obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.</i> <i>12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> 13. Ve vazbě k nároku [číslo] soud uzavírá, že mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 a násl. obč. zák., na jejímž základě společnost žalovanému přenechala peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovanému podle citovaného ustanovení vznikla povinnost poskytnuté peněžní prostředky právnímu předchůdci žalobkyně vrátit, a to do [datum] (v 60 týdenních splátkách). [právnická osoba] pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila na žalobkyni, a to v souladu s § 1879 o. z., čímž je dána aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení. 14. Žalobkyně v žalobních tvrzeních uvedla, že žalovaný na svůj dluh zaplatil celkem 1 498,75 Kč, z čehož dvě splátky v celkové výši 1 200 Kč byly zaplaceny v období do [datum] a zbývající částka 298,75 Kč byla žalovaným uhrazena dne [datum]. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostával postupně do prodlení s jednotlivými týdenními splátkami, právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo v souladu s článkem 8 smluvních podmínek dne [datum] právo na uhrazení celé dlužné částky. Na jistinu tedy zbývá dle tvrzení žalobkyně uhradit částku 9 346,41 Kč a na souhrnný poplatek částku 7 514,84 Kč. Právo na zaplacení souhrnného poplatku soud právně posoudil jako právo na zaplacení úroku, neboť tento nárok svou povahou a účelem představuje peněžitou odměnu věřitele za poskytnutí peněz. Částka 8 360 Kč na dobu 60 týdnů představuje úrok ve výši 74,79 % ročně (8 [číslo] [číslo] 000×100). Byť občanský zákoník ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké m