26 C 101/2021-54 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 41 473 Kč s úrokem z prodlení ve výši 6 367,21 Kč, úrokem ve výši 19 366,60 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 32 170,89 Kč od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky 32 170,89 Kč od [datum] do zaplacení z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným., kterou byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 45 000 Kč při podpisu smlouvy. Žalovaný, ač se zavázal poskytnutou částku, navýšenou o úroky a poplatky, v celkové výši 83 375 Kč, vrátit v pravidelných týdenních splátkách, svou povinnost řádně nesplnil a na splátkách zaplatil jen částku 39 250 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila nesplacenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. 2. Žalobkyně se omluvila z účasti na jednání, ke kterému se žalovaný nedostavil rovněž, aniž by svou účast omluvil, proto soud za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl v jeho nepřítomnosti. 3. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, ze kterých vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně, jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru, uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla žalovanému stejného dne finanční hotovost 45 000 Kč, kterou zavázal, společně s o úrokem ve výši 8 049 Kč, odměnou za zpracování ve výši 10 490 Kč a poplatkem za administrativní činnost ve výši 19 836 Kč (celkově 83 375 Kč) vrátit v pravidelných 60 týdenních splátkách po 1 390 Kč s tím, že první týdenní splátka byla splatná 7. kalendářní den od uzavření smlouvy. Poslední splátka činila 1 365 Kč. Z částky 45 000 Kč bylo použito 13 625 Kč na refinancování dřívější zápůjčky [číslo] zbývající částka 31 375 Kč byla vyplacena žalovanému. [příjmení] dne [datum] byla vyplněna s žalovaným zákaznická karta ohledně osobních a majetkových poměrů žalovaného, ze které vyplynulo, že žalovaný bydlí v nájmu s partnerkou a má jednu vyživovací povinnost, pracuje jako obráběč kovů u [právnická osoba] s.r.o. se sídlem v [anonymizováno] s čistým příjmem 23 142 Kč; své měsíční výdaje odhadl na částku 10 000 Kč (smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti, zákaznická karta). Žalovaný na sjednaných splátkách uhradil částku 39 250 Kč, z toho 27 250 Kč do postoupení pohledávky a 12 000 Kč po postoupení, přičemž jednotlivé splátky nebyly hrazeny ve sjednaných lhůtách a výši, protože žalovaný byl v prodlení již s úhradou třetí splátky. Naposledy uhradil dne [datum] částku 3 000 Kč, přičemž bylo ve smlouvě dohodnuto, že poslední splátka měla být uhrazena do [datum] (tabulka umoření). 4. Předmětná pohledávka za žalovaným byla postoupena právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem na žalobkyni jako postupníka smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] jako pohledávka [číslo]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno právní předchůdkyní žalobkyně v dopise ze dne [datum], kterým byl zároveň vyzván k úhradě dlužné částky 78 473 Kč do deseti dnů od data doručení. Oznámení bylo žalovanému zasláno na adresu uvedenou ve smlouvě o zápůjčce doporučeně dne [datum] (smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek). Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky 80 577,82 Kč do [datum] v dopise ze dne [datum], zaslaným žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě o zápůjčce doporučeně dne [datum] (předžalobní výzva, podací lístek). <i>5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě dostupných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta první, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>8. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>9. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> 10. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost uloženou jí v zákoně o spotřebitelském úvěru, a to řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného, tedy s ohledem na celkovou majetkovou situaci žalovaného, zjištěnou na základě dostupných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, které mohla od žalovaného získat a ověřit., bez důvodných pochybností vyhodnotit možnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet a splatit. K obezřetnosti při posuzování úvěruschopnosti žalovaného měla právní předchůdkyni žalobkyně vést především skutečnost, že žalovaný již měl v minulosti problémy se splácením dřívějšího úvěru, který nedokázal uhradit jinak než refinancováním finančních prostředků získaných z předmětného úvěru ve výši 13 625 Kč. To i přesto, že mu po zaplacení všech výdajů stanovených na 10 000 Kč z tvrzeného příjmu 23 142 mělo zbývat 13 142 Kč. Zejména bylo na právní předchůdkyni žalobkyně, aby od žalovaného získala informace z dostupných a spolehlivých zdrojů jako jsou výplatní lístky, výpis z účtu, nájemní smlouva, pracovní smlouva atd. Přestože v kartě zákazníka právní předchůdkyně žalobkyně vyznačila, že některé z uvedených listin jí byly žalovaným předloženy, žádnou z listin žalobkyně soudu nepředložila, ač k tomu byla vyzvána. Lze se tedy jen domnívat, zda příjmy a výdaje žalovaným tvrzené odpovídají realitě, která by umožňovala žalobkyni udělat jasný závěr o schopnostech žalovaného úvěr splatit. Zejména ohledně žalovaným tvrzených výdajů 10 000 Kč lze vést polemiku, nakolik tato částka je reálnou částkou na výdaje pro 3člennou domácnost bydlící v nájemním bytě a zda takovou částkou lze pokrýt další běžné výdaje na stravování, dopravu, mobilní telefon, oblečení, zdravotní péči apod. Navíc zde bylo vycházeno pouze výlučně z tvrzení žalovaného, jež nebylo podpořeno žádnou listinou v podobě nájemní smlouvy, výpisu z účtu o platbách nájemného a dalších výdajů. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze z tvrzení žalovaného, se kterým již měla v minulosti zkušenost s problematickým splácením předchozího úvěru, s tvrzením žalovaného jako osoby žádající o úvěr, která může zkreslovat či záměrně modifikovat svou skutečnou majetkovou situaci, motivována cílem získat peněžní prostředky z úvěru. Soud má za to, že pokud by od domnělého tvrzeného příjmu žalovaného měly být odečteny reálné životní náklady, nebyl by žalovaný schopen splácet tento nově vzniklý závazek, jež měsíčně činil 6 255 Kč, což právní předchůdkyně žalobkyně při řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného vědět měla a mohla. Uvedená povinnost k posouzení bonity spotřebitele, tedy jeho schopnosti splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, je zákonem uložena poskytovateli úvěru pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že by tak poskytovatel úvěru neučinil. Spotřebitelský úvěr měl být poskytnut žalovanému pouze v případě, že z výsledku posouzení jeho úvěruschopnosti vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Žalovaný tuto schopnost splácet úvěr neměl již v době poskytnutí úvěru, o čemž svědčí také fakt, že již od třetí splátky měl problémy svůj závazek řádně a včas plnit. 11. Právní úprava v této věci vychází mj. z transponované směrnice č. 2008/48/ES, ve které v článku 8 odst. 1 věta první bylo stanoveno, že členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele a p