35 C 279/2021-26 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobce se žalobou podanou dne 23. 8. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky 17 484 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že coby vlastník bytové jednotky [číslo] v k. ú. [obec] (dále jen„ předmětná jednotka“) přenechal předmětnou jednotku na základě nájemní smlouvy ze dne 14. 9. 2020 do nájmu žalovanému od 1. 9. 2020 do 31. 8. 2021 a žalovaný se zavázal uhradit nájemné ve výši 2 128 Kč měsíčně zálohové platby na plnění a služby spojené s užíváním předmětné jednotky ve výši 1 345 Kč, to vše splatné do 25. dne běžného měsíce. Žalovaný nicméně své povinnosti nedostál, když dluží za měsíc 12/ 2020 částku 119 Kč a za měsíce 1–5/2021 vždy částku 5 473 Kč, tj. celkem částku 17 484 Kč Vedle toho žalobce požaduje úrok z prodlení vždy od 1. dne měsíce následujícího. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na výzvu zástupce žalobce ze dne 6. 5. 2021. 2. Podáním ze dne 4. 10. 2021 žalobce opravil administrativní chyby v konkretizaci doby, za kterou požaduje úrok z prodlení z jednotlivých částek. Toto podání je nutno podle jeho obsahu považovat za částečné zpětvzetí žaloby. Soud tedy řízení v této části zastavil (odst. I. výroku) podle § 96 o.s.ř., aniž zjišťoval stanovisko žalovaného k tomuto procesnímu úkonu, když k částečnému zpětvzetí žaloby došlo dříve, než začalo jednání, a případný nesouhlas žalovaného by tak byl bez právního významu. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 4. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr. 5. Žalobce jakožto v katastru nemovitostí evidovaný vlastník předmětné jednotky (viz informace o jednotce na č. l. 8), si ujednal s žalovaným dne 14. 9. 2020 nájemní smlouvu, na jejímž základě přenechal žalovanému do dočasného užívání předmětnou jednotku za účelem uspokojení jeho bytové potřeby od 1. 9. 2020 do 31. 8. 2021 a žalovaný se zavázal za užívání předmětné jednotky platit nájemné ve výši 2 128 Kč a úhrady platby služeb spojených s bydlením a zálohy na energie vč. el. energie společných prostor ve výši 1 345 Kč, a to do 25. dne aktuálního měsíce (viz nájemní smlouva na č. l. 5). Žalovaný uhradil a nájemném a zálohách za měsíc 12/ 2020 toliko částku 3 354 Kč, neuhradil pak nájemné a zálohy na poskytnuté služby za měsíce 1–5/2021 vždy ve výši 3 473 Kč (viz závazky a pohledávky na č. l. 4). Dopisem ze dne 6. 5. 2021 vyzval zástupce žalobce žalovaného, aby do 10 dnů ode dne odeslání dopisu zaplatil žalobci částku 14 091 Kč představující neuhrazené nájemné a zálohy za měsíce 12/ 2020 –4/2021 a poplatek za 1 upomínku ve výši 80 Kč, kdy v dlužné částce je proveden zápočet přeplatku dle vyúčtování nákladů a záloh na plnění a služby poskytované v souvislosti s užíváním jednotky za rok 2020, který činil 6 827 Kč. Pro případ nezaplacení byl žalovaný upozorněn na soudní vymáhání pohledávky (viz dopis ze dne 6. 5. 2021 vč. podacího archu). <b>Právní posouzení věci</b> <i>6. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 30. 6. 2020 (dále jen„ o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.</i> <i>7. Podle § 2235 odst. 1 o. z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.</i> <i>8. Podle § 2251 odst. 1 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.</i> <i>9. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 12. Žalobce jakožto vlastník předmětné jednotky uzavřel s žalovaným coby nájemcem dne 14. 9. 2020 nájemní smlouvu ve smyslu 2235 a násl. o. z., na jejímž základě přenechal žalovanému k dočasnému užívání předmětnou jednotku na dobu určitou, od 1. 9. 2020 do 31. 8. 2021 a žalovaný se zavázal platit žalobci sjednané nájemné ve výši 2 128 Kč a platby služeb spojených s bydlením a zálohy na energie vč. el. energie společných prostor ve výši 1 345 Kč, a to do 25. dne aktuálního měsíce. Žalovaný nicméně svou smluvní povinnost k úhradě nájemného a předepsaných záloh dobrovolně nesplnil, když neuhradil zbylou část nájemného za měsíc 12/ 2020 ve výši 119 Kč a za měsíce 1–5/2021 nájemné vždy ve výši 2 128 Kč a zálohy na energie a další služby poskytované v souvislosti s nájmem vždy ve výši 1 345 Kč. Celkově tak žalovaný dluží žalobci částku 17 484 Kč. Jelikož žalovaný dlužnou částku doposud dobrovolně nezaplatil, zavázal jej k tomu soud při shledání oprávněnosti žalobního nároku co do základu i výše svým rozhodnutím. 13. Jelikož žalovaný dlužné částky neuhradil do 25. dne v měsíci, za který se hradí, dostal se vždy dne následujícího do prodlení a žalobci vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % p. a. (dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) až do zaplacení. Žalobce požadoval nicméně úrok z prodlení vždy až od 1. dne měsíce následujícího, tedy za kratší období, než na které má nárok, a proto mu soud v souladu s žalobním nárokem přiznal úrok z prodlení za jím požadované období. 14. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl. <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 15. Zastavení řízení co do konkretizace dílčí doby, za kterou žalobce požadoval úrok z prodlení v důsledku administrativního pochybení na straně žalobce, znamená neúspěch žalobce v řízení. Protože se však jedná o neúspěch pouze, soud žalobci přiznal podle § 142 odst. 3 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění práva. Náklady účelně vynaložené k uplatnění práva tvoří: zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč; odměna za zastoupení žalobce advokátem dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to v plné výši za 2 úkony právní pomoci spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a písemném podání žaloby a ve výši ½ za jeden úkon právní pomoci spočívající v jednoduché výzvě k plnění; sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 17 484 Kč činí podle § 14b odst. 1 bod 1 cit. vyhl. částku 1 820 Kč; celkem tak odměna za zastoupení žalobce advokátem činí částku 4 550 Kč; tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč za výše uvedené úkony (§ 13 odst. 4 cit. vyhl.), celkem tedy 900 Kč; DPH ve výši 21 % ze základu 5 450 Kč, tedy DPH ve výši 1 144,50 Kč. Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku 7 594,50 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 o. s. ř. 16. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.