38 C 265/2021-54 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku a zaplatit poplatek ve výši [částka] sestávající z úroku ve výši [částka] (sazba 29 % ročně), částky za zpracování a doručení ve výši [částka] a poplatku za administrativní činnost ve výši [částka] (celkem tedy částku ve výši [částka]) v 60 týdenních splátkách ve výši [částka], přičemž poslední splátka měla být uhrazena nejpozději dne [datum]. Žalovaná částka ve výši [částka] představuje podle žaloby jistinu ve výši [částka] a zůstatek neuhrazeného poplatku ve výši [částka] Vedle jistiny a poplatku se žalobkyně domáhala zaplacení 29% p.a. smluvního úroku z jistiny [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, přičemž za dobu od [datum] do [datum] úrok kapitalizovala částkou [částka], a 8,05% p.a. úroku z prodlení z jistiny [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, přičemž za dobu od [datum] do [datum] tento úrok kapitalizovala částkou [částka]. Pohledávka za žalovanou byla společností [právnická osoba] smluvně postoupena žalobkyni. 2. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku a zaplatit poplatek ve výši [částka] sestávající z úroku ve výši [částka] (sazba 19,2 % ročně), částky za zpracování a doručení ve výši [částka] a poplatku za administrativní činnost ve výši [částka] (celkem tedy částku ve výši [částka]) v 24 měsíčních splátkách ve výši [částka], přičemž poslední splátka měla být uhrazena nejpozději dne [datum]. Žalovaná částka ve výši [částka] představuje podle žaloby jistinu ve výši [částka] a zůstatek neuhrazeného poplatku ve výši [částka] Vedle jistiny a poplatku se žalobkyně domáhala zaplacení 19,2% p.a. smluvního úroku z jistiny [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, přičemž za dobu od [datum] do [datum] úrok kapitalizovala částkou [částka], a 8,05% p.a. úroku z prodlení z jistiny [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, přičemž za dobu od [datum] do [datum] tento úrok kapitalizovala částkou [částka]. Pohledávka za žalovanou byla společností [právnická osoba] smluvně postoupena žalobkyni. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. K jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Žalovaná se z jednání soudu omluvila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků. 4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou byly ve dnech [datum] a [datum] uzavřeny smlouvy o zápůjčce o shora uvedeném obsahu. 5. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalované splácet zápůjčky, právní předchůdce žalobkyně provedl hodnocení žalované dle údajů o jejích příjmech a výdajích. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářové listině nazvané zákaznická karta datované dnem [datum] vyplněno, že žalovaná čistý příjem [částka] měsíčně, což bylo údajně doloženo pracovní smlouvou a třemi výplatními páskami. Další příjem domácnosti ve výši [částka] doložen nebyl. Ve výdajích byly uvedeny splátky úvěru [částka] a další odhadované výdaje [částka] měsíčně. Tyto skutečnosti nikterak doloženy ani ověřeny nebyly. V zákaznické kartě ze dne [datum] bylo uvedeno, že příjem žalované činí [částka] měsíčně, což opět mělo být doloženo třemi výplatními páskami a pracovní smlouvou. Vedle toho měl další příjem domácnosti činit [částka], avšak ten doložen nebyl. Na splátky dluhu z jiného úvěru šlo měsíčně [částka] a celkové odhadované měsíční náklady měly činit [částka] Tyto opět nebyly nikterak ověřeny ani doloženy. 6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum] (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Obdobně podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 11. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovanou z obou smluv o zápůjčce postoupila společnost [právnická osoba] žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena společností [právnická osoba] dopisem ze dne [datum]. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009 nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. 13. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalované, s ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (právnímu předchůdci žalobkyně), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To právní předchůdce žalobkyně nesplnil a tomu odpovídá i výsledek. 14. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti. 15. Uvedené chápání důsledku dotčeného porušení povinnosti poskytovatele vyplývá z podstaty a rozdílnosti institutu neplatnosti relativní na straně jedné a absolutní na straně druhé. V souladu s ustanov