46 C 25/2021-61 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobou podanou dne 11. 5. 2020 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 3 300 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ Společnost“), a žalovaná uzavřely prostřednictvím internetu (webových stránek [anonymizováno]) dne 29. 8. 2017 smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytla Společnost žalované úvěr ve výši 2 200 Kč, který se žalovaná zavázala Společnosti vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 402,62 Kč a smluvním úrokem do 28. 9. 2017. Žalovaná však ničeho neuhradila, čímž Společnosti vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení a sjednanou smluvní pokutu. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2019 s účinností k témuž dni postoupila Společnost pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná částka je složena z nesplacené jistiny ve výši 2 200 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 1 100 Kč. Příslušenství se sestává z úroku v kapitalizované výši 4 002,45 Kč, který je složen z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 402,62 Kč, ze smluvního úroku za poskytnutí úvěru ve výši 1 475,51 Kč a z nákladů na vymožení pohledávky ve výši 147 Kč, dále ze zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 200 Kč od 29. 9. 2017 do 3. 5. 2019 v kapitalizované výši 281,90 Kč, od 11. 6. 2019 do 22. 7. 2019 v kapitalizované výši 19,41 Kč a od 23. 7. 2019 do zaplacení. Žalovaná na dluh ničeho neuhradila. 3. Na výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne 26. 1. 2021, č. j. 46 C 25/2021-50, k předložení důkazu k prokázání tvrzení, že Společnost odeslala žalované na její telefonní číslo unikátní PIN: [anonymizováno], žalobkyně v podání ze dne 8. 2. 2021 uvedla, že nedisponuje důkazy o odeslání čísla PIN, z tohoto důvodu vzala svou žalobu částečně zpět co do částky 5 102,45 Kč představující smluvní pokutu ve výši 1 100 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 4 002,45 Kč. S ohledem na uvedené soud řízení podle § 96 o. s. ř. zastavil, aniž by zjišťoval stanovisko žalované k tomuto zpětvzetí, neboť k němu došlo dříve, než bylo zahájeno jednání ve věci (výrok I.). 4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř., za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 5. Na základě provedeného dokazování má soud za to, že Společnost a žalovaná dne 29. 8. 2017 Smlouvu prostřednictvím internetu neuzavřely, neboť žalobkyně na výzvu soudu nebyla schopná prokázat souhlas žalované s touto listinou a z tohoto důvodu vzala svou žalobu částečně zpět. Dne 29. 8. 2017 poskytla Společnost na účet č. [bankovní účet], vedený na žalovanou, částku 2 200 Kč (viz sdělení [právnická osoba], ze dne 28. 1. 2021 a potvrzení o odeslání). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2019 postoupila Společnost coby postupitel žalobkyni coby postupníkovi pohledávky uvedené v příloze č. 1 Smlouvy, kde byla specifikována pohledávka za žalovanou (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2019 a listina KICREP /2/328). O postoupení pohledávky byla žalovaná zpravena dopisem Společnosti ze dne 26. 7. 2019 a současně byla vyzvána k zaplacení dlužné částky 7 734,19 Kč do 10 dnů po obdržení dopisu (viz oznámení o postoupení pohledávky vč. podacího archu). Dne 11. 3. 2020 zaslal zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu k uhrazení dlužné částky 7 730,92 Kč na účet ve výzvě uvedený do 18. 3. 2020 s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz dopis ze dne 10. 3. 2020); zásilka se dostala do sféry žalované dne 13. 3. 2020 (viz podací arch a sledování zásilek). <b>Právní posouzení věci</b> <i>6. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).</i> <i>7. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění nařízení č. 434/2017 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 11. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovanou z tvrzené smlouvy o úvěru postoupila Společnost žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2019 uzavřené mezi Společností jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem ze dne 26. 7. 2019, čímž postoupení pohledávky nabylo účinnosti i vůči žalované. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009 (uveřejněném pod č. 27/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.), nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. 12. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud shledal, že v projednávané věci nebylo prokázáno uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru, kdy žalobkyně na výzvu soudu sdělila, že není schopná prokázat souhlas žalované se Smlouvou v žalobě specifikovaným způsobem, přičemž samotné poskytnutí peněžní částky k závěru o uzavření smlouvy o úvěru nepostačuje. Vzhledem k neprokázání náležitého vzniku smluvního vztahu (úvěru) nebylo možné přiznat žalobkyni jakékoliv plnění, které by se zakládalo na smluvním plnění, tedy ani nárok na vrácení jistiny úvěru společně s poplatkem za její poskytnutí, se smluvním úrokem a s úrokem z prodlení. 13. V souladu se zásadou iura novit curia se nicméně soud zabýval otázkou, zdali by žalobní nárok či jeho část nebylo možné přiznat na základě jiného zákonného ustanovení, pod nějž by zjištěný skutkový stav bylo možné podřadit. Při absenci závěru o uzavření smlouvy o úvěru a při prokázání poskytnutí částky 2 200 Kč na účet žalované, aniž by pro tento majetkový přesun byl dán právní důvod, je nicméně třeba právní poměr mezi Společností, resp. nyní žalobkyní, a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaná obdržela na svůj účet částku 2 200 Kč náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval právní důvod; došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky nepochybně až oznámením o postoupení pohledávky ze dne 26. 7. 2019, odeslané dne 29. 7. 2019, které se dostalo v souladu s § 573 o. z. do sféry žalované dne 1. 8. 2019; desetidenní lhůta k plnění stanovená v této upomínce tak uplynula dne 12. 8. 2019. Jelikož žalovaná dlužnou částku 2 200 Kč doposud dobrovolně nezaplatila, zavázal ji k tomu svým rozhodnutím soud (výrok II.). 14. Žalobkyně dále požadovala úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 200 Kč od 29. 9. 2017 do 3. 5. 2019 v kapitalizované výši 281,90 Kč, od 11. 6. 2019 do 22. 7. 2019 v kapitalizované výši 19,41 Kč a od 23. 7. 2019 do zaplacení; tento nárok shledal soud důvodným toliko částečně. Jelikož žalovaná dluh ve výši 2 200 Kč řádně a včas nesplnila, dostala se dnem 13. 8. 2019 (a