46 C 272/2021-53 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobkyně se žalobou podanou dne 26. 5. 2021 po žalované domáhala zaplacení částky 3 653,90 Kč s výše specifikovaným příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 26. 2. 2010 (dále jen„ Smlouva“) uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba] (dále jen„ Společnost“) a žalovanou. Společnost žalované poskytla půjčku ve výši 20 000 Kč v hotovosti v okamžiku podpisu Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy, a žalovaná se zavázala dlužnou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 16 720 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách po 620 Kč, kdy poslední byla stanovena na 22. 4. 2011. Ke dni 11. 10. 2010 činila dlužná jistina 17 298,47 Kč a souhrnný dlužný poplatek činil 14 461,53 Kč. Dále žalovaná plnila do postoupení pohledávky částku 6 500 Kč, tedy do postoupení pohledávek uhradila celkem částku 11 460 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 2. 2016, uzavřené mezi Společností a žalobkyní došlo s účinností ke dni 26. 2. 2016 k postoupení pohledávky na žalobkyni. Po postoupení pohledávky žalovaná uhradila částku 35 735,29 Kč, přičemž ji zbývá uhradit dlužná jistina ve výši 3 653,90 Kč a dále výše požadované příslušenství. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 4. Dne 26. 2. 2010 si ujednaly Společnost a žalovaná Smlouvou, na jejímž základě Společnost poskytla žalované půjčku ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit Společnosti v souvislosti s touto půjčkou souhrnný poplatek ve výši 16 720 Kč. Žalovaná se zavázala splatit Společnosti dlužnou částku 36 720 Kč v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 620 Kč (poslední ve výši 140 Kč) s tím, že 1. splátka je splatná 7. den od uzavření Smlouvy. Žalovaná podpisem Smlouvy potvrdila, že od Společnosti převzala v hotovosti částku 20 000 Kč; nedílnou součástí Smlouvy byly smluvní podmínky o půjčce (dále jen„ SP“) – (viz Smlouva). Dle čl. 1 SP v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 60 splátkách, činí RPSN 224,28 % p. a. Dle čl. 5 SP se jakékoliv splátky zaplacené zákazníkem budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném zaplacení na vlastní částku půjčky. Dle čl. 11 SP se zákazník zavazuje Společnosti uhradit ve výši stanovené příslušnými právními předpisy, náklady, včetně nákladů právního zastoupení, spojené s vymáháním pohledávky, se kterou je zákazník v prodlení (viz smluvní podmínky Společnosti). Od uzavření Smlouvy do splatnosti uhradila žalovaná částku 4 960 Kč a následně uhradila do 26. 2. 2016 částku 6 500 Kč (viz nerozporované tvrzení žalobkyně). 5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 2. 2016, uzavřenou mezi Společností a žalobkyní došlo s účinností ke dni 26. 2. 2016 k postoupení pohledávek specifikovaných v příloze č. 1 smlouvy; v příloze č. 1 byla pod poř. č. 7 164 uvedena pohledávka Společnosti za žalovanou ze Smlouvy v aktuální výši 25 260 Kč (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 26. 2. 2016 vč. přílohy č. 1). Dopisem ze dne 26. 2. 2016 oznámila Společnost žalované postoupení pohledávky na žalobkyni (viz dopis ze dne 26. 2. 2016 vč. podacího archu). Po postoupení pohledávky (v období od 1. 3. 2016 do 16. 8. 2017) uhradila žalovaná celkově částku 25 260 Kč, kdy přesný rozpis plateb je patrný z žaloby (viz nerozporované tvrzení žalobkyně). Dopisem ze dne 26. 4. 2021 vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky 6 393,85 Kč nejpozději do 11. 5. 2021 s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz dopis ze dne 26. 4. 2021 vč. podacího lístku). 6. V okamžiku uzavření Smlouvy, tj. v únoru 2010 činila úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu při fixaci sazby nad 1 rok do 5 let včetně ve výši 14,30 % ročně a roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu 15,80 % (viz přehled úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR a přehled ročních procentních sazeb nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, dostupný na www.cnb.cz). <b>Právní posouzení věci</b> <i>7. Podle § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> 8. S ohledem na uvedené ustanovení se právní vztahy mezi Společností, resp. nyní žalobkyní, a žalovanou řídí dosavadními právními předpisy, zejm. zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). Podle dosavadních právních předpisů je rovněž nezbytné posoudit postoupení pohledávky na žalobkyni (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. 23 Cdo 1878/2015 (uveřejněné pod č. 21/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)). <i>9. Podle § 524 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému (odst. 1). S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená (odst. 2).</i> <i>10. Podle § 526 obč. zák. postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli (odst. 1). Oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel, není dlužník oprávněn se dožadovat prokázání smlouvy o postoupení (odst. 2).</i> 11. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovanou ze Smlouvy postoupila Společnost ke dni 26. 2. 2016 žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 2. 2016 uzavřené mezi Společností jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 524 obč. zák. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou a seznamem pohledávek, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem ze dne 26. 2. 2016. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2005, sp. zn. 32 Odo 201/2004, soud nezkoumá, zda je smlouva o postoupení platná, oznámil-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. <i>12. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.</i> <i>13. Podle § 658 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.</i> <i>14. Podle § 517 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení (odst. 1 věty první). Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis (odst. 2).</i> 15. Společnost jako věřitel a žalovaná jako dlužník uzavřely dne 26. 2. 2010 písemnou smlouvu o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák., na jejímž základě se Společnost přenechala žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalované podle Smlouvy vznikla povinnost poskytnuté peněžní prostředky Společnosti společně se souhrnným poplatkem ve výši 16 720 Kč vrátit v 60 týdenních splátkách po 620 Kč s tím, že 1. splátka je splatná 7. den od uzavření Smlouvy a každá další splátka je splatná každý kalendářní týden bezprostředně následujícím po kalendářním týdnu, v němž byla tato smlouva uzavřena, a to vždy v takový den v týdnu, který se svým názvem shoduje se dnem v týdnu, ve kterém byla tato smlouva uzavřena; celkově tak měla žalovaná zaplatit částku 36 720 Kč. 16. Sjednané právo na zaplacení souhrnného poplatku ve výši 16 720 Kč posoudil soud jako právo na zaplacení úroku, neboť souhrnný poplatek svou povahou a účelem představuje peněžitou odměnu věřitele za poskytnutí peněz. Souhrnný poplatek je tedy jiným označením pro úroky. Částka 16 720 Kč na dobu 60 týdnů představuje úrok ve výši 72,45 % ročně ( (16 720 Kč/60) × (52/ 20 000 Kč) × 100). Byť občanský zákoník ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké míry lze při peněžité půjčce sjednat úroky, nelze z této skutečnosti dovozovat, že by výše úroků bez jakéhokoliv omezení závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o půjčce. I dohoda o úrocích z peněžité půjčky podléhá korektivu dobrých mravů (§ 3 odst. 1 obč.