46 C 263/2022-49 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 20 546 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Společnost“), a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal Společnosti vrátit jistinu zápůjčky společně s úrokem ve výši 2 100 Kč (úroková sazba 23,72 % ročně), odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč a životní pojištění ve výši 406 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 457 Kč, konče dnem [datum]. Žalovaný nicméně řádně a včas nesplácel, kdy uhradil pouze částku 5 960 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla řádně uhrazena, úročí se dlužná jistina dále úrokem ve výši 23,72 % ročně, nadto vznikl Společnosti nárok na zákonný úrok z prodlení. Společnost na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila pohledávku za žalovaným vyplývající ze smlouvy včetně příslušenství na žalobkyni s účinností k témuž dni. Žalovaná částka 20 546 Kč se sestává z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč a z dlužných úhrad za služby ve výši 5 546 Kč. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 8 717,10 Kč a od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 2 934,90 Kč a od [datum] do zaplacení. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní upomínku zástupce žalobkyně. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 3. Společnost a žalovaný si ujednali dne [datum] Smlouvu, na jejímž základě poskytla Společnost žalovanému při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit Společnosti společně s poplatkem ve výši 11 100 Kč, tvořeným poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, úrokem ve výši 2 100 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Dále si strany sjednaly pojištění Credit Life s poplatkem ve výši 406 Kč. Celkově tak měl žalovaný [příjmení] uhradit částku 26 506 Kč v 58 týdenních splátkách po 457 Kč, počínaje 7. kalendářním dnem od data uzavření Smlouvy. Žalovaný ve smlouvě prohlásil, že od Společnosti převzal v hotovosti v místě svého bydliště jistinu zápůjčky. Nedílnou součást smlouvy tvořily smluvní podmínky (viz Smlouva). Společnost ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím občanského průkazu. Žalovaný uvedl, že žije v nájmu a pracuje u společnosti [právnická osoba] Příjem tvoří čistá mzda ve výši 13 149 Kč. Výdaje tvoří nájem/inkaso ve výši 2 750 Kč, výdaje domácnosti ve výši 3 500 Kč, splátky úvěrů ve výši 3 000 Kč a výdaje na mobil ve výši 200 Kč Tyto údaje ověřila Společnost z výplatních pásek, pracovní smlouvy a nájemní smlouvy (viz karta zákazníka). Žalovaný uhradil celkově částku 5 960 Kč, kdy přesný rozpis plateb je patrný ze splátkového kalendáře. Ke dni [datum] evidovala společnost [právnická osoba], celkový dluh ve výši 20 546 Kč, z toho dluh na jistině ve výši 15 000 Kč a dluh na souhrnném poplatku ve výši 5 546 Kč (viz přehled plateb). Dne [datum] si společnost [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník sjednaly smlouvu o postoupení pohledávek, kterou Společnost postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze [číslo] smlouvy, v níž byla specifikována pohledávka za žalovaným ze Smlouvy (viz smlouva o postoupení pohledávek, příloha smlouvy o postoupení pohledávek). Dopisem ze dne [datum], odeslaným dne [datum], oznámila společnost [právnická osoba], žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávky vč. podacího lístku). Dopisem ze dne [datum] vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky 34 236,58 Kč do [datum] na účet ve výzvě uvedený s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz výzva k plnění ze dne [datum] vč. podacího lístku); žalovaný ničeho neuhradil (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně). <b>Právní posouzení věci</b> 4. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. [právnická osoba], [IČO], následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), ze dne [datum] postoupila pohledávku za žalovaným ze Smlouvy na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena společností [právnická osoba], [IČO], dopisem ze dne [datum], čímž i vůči němu nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. 5. Společnost jako věřitel a žalovaný coby dlužník uzavřeli dne [datum] písemnou smlouvu o zápůjčce ve smyslu ve smyslu § 2390 o. z., na jejímž základě Společnost přenechala žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, což žalovaný potvrdil výslovným prohlášením uvedeným ve smlouvě a svým podpisem smlouvy. Žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky společně s poplatkem ve výši 11 100 Kč, tvořeným poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, úrokem ve výši 2 100 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč a dále pojištění Credit Life ve výši 406 Kč. Celkově tak měl žalovaný [příjmení] uhradit částku 26 506 Kč v 58 týdenních splátkách po 457 Kč, počínaje 7. kalendářním dnem od data uzavření Smlouvy. 6. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva je neplatným právním úkonem podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak uvedené ustanovení vyžaduje. Na výzvu soudu v usnesení ze dne 17. 8. 2022, č. j. 46 C 263/2022-33, žalobkyně uvedla, že Společnost splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr a to na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, kdy žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného a zaznamenány do karty zákazníka; doklady byly uvedeny do části„ dokumenty k ověření“. Na základě získaných informací dospěla Společnost k závěru, že schopnost žalovaného splácet zápůjčku je dostatečná. Pokud jde o čistou mzdu žalovaného ve výši 13 149 Kč, tato byla stanovena na základě pracovní smlouvy a výplatní pásky. Odhadované měsíční výdaje žalovaného, jakož i skutečnosti, že žalovaný má nějaké jiné dluhy, byly stanoveny na základě sdělení žalovaného a nájemní smlouvy. Žalobkyně současně uvedla, že nedisponuje kopiemi dokladů žalovaného, které byly předloženy pouze při sjednání smlouvy. S řádným posouzením úvěruschopnosti ze strany Společnosti se však nelze ztotožnit, neboť jak přitom vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18), Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovaným), nýbrž musí provést sama patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo. Vyjde-li soud z předložené karty zákazníka, která měla prokazovat úvěruschopnost žalovaného, z ní se podává, že žalovaný měl mít čistou měsíční mzdu ve výši 13 149 Kč, což Společnost měla ověřit z pracovní smlouvy a výplatních pásek, které však Společnost nebyla schopná soudu předložit. Takže příjem zůstal toliko v rovině tvrzení, nepodpořený žádnými dokumenty, jimiž by žalobkyně disponovala. Stejně tak žalobkyně řádným způsobem nebyla schopná doložit, že by Společnost adekvátním způsobem ověřila výdaje žalovaného. Společnost rovněž zcela rezignovala na vlastní přezkumnou činnost, kdy na výzvu soudu žalobkyně netvrdila ani nedoložila, že by Společnost prováděla lustraci žalovaného ve veřejně či neveřejně dostupných registrech (např. [příjmení], NRKI, BRKI). 7. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z půjčky založené Smlouvou. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalovanou jistinu zápůjčky ve výši 15 000 Kč s dlužnou částí poplatku ve výši 5 546 Kč, jakož ani požadované příslušenství (smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení). 8. Při závěru o neplatnosti Smlouvy je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaný obdržel