19 C 195/2023-30 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 45 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 45 000 Kč za dobu od 13. 12. 2022 do zaplacení z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru, kterou dle tvrzení žalobkyně účastníci uzavřeli dne 4. 10. 2022 distančním způsobem prostřednictvím internetu a na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla částku 25 000 Kč, kterou měl žalovaný žalobkyni vrátit do 12. 12. 2022 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 17 500 Kč. Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Žalovaný byl v prodlení s úhradou pěti splátek, celková výše jednorázové sankce tak činí 2 500 Kč. Žalovaná částka je tvořena jistinou ve výši 25 000 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 17 500 Kč a smluvní pokutou ve výši 2 500 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Žalobkyně předložila žalovaným nepodepsanou smlouvu o podnikatelském úvěru ze dne 4. 10. 2022 (dále jen„ smlouva“), z níž vyplývala povinnost žalobkyně poskytnout peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a povinnost žalovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 70 dnů od čerpání úvěru a zaplatit žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení, a to v pěti splátkách ve výši 8 500 Kč Smlouva byla podepsána SMS podpisem dne 4. 10. 2022 (viz smlouva o podnikatelském úvěru). Žalovaný provedl verifikační platbu ve výši 1 Kč ze svého účtu na účet žalobkyně (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně). Na účet žalovaného č. [bankovní účet] byla dne 4. 10. 2022 připsána částka 25 001 Kč z účtu ThePay.cz, s. r. o. (viz potvrzení o provedené platbě, sdělení [právnická osoba], ze dne 23. 8. 2023). 4. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 19. 2. 2023 vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky do tří dnů. Zásilka byla předána k poštovní přepravě žalovanému téhož dne (viz výzva k úhradě, podací lístek). <i>5. Podle § 562 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.</i> <i>6. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> 7. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný se prostřednictvím webové stránky [webová adresa] nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů a tím zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Následně zaslal žalobkyni žádost o poskytnutí úvěru, poté mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru a splatností. V případě žalovaného došlo k tzv. přímé verifikaci účtu klienta podle § 7 odst. 5 obchodních podmínek, kdy za účelem ověření své totožnosti a ověření zadaného bankovního spojení žalovaný provedl identifikační platbu ve výši 1 Kč. Návrh smlouvy pak žalovaný akceptoval po zadání uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na jeho telefonní číslo, čímž uzavřel s žalobkyní dne 4. 10. 2022 smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě níž mu žalobkyně poskytla úvěr ve výši 25 000 Kč. 8. Žalobkyně sice disponuje údaji o žalovaném, z čehož lze usuzovat, že na jejích webových stránkách byly vyplněny registrační údaje žalovaného, žalobkyně však neprokázala, že se žalovaný do uživatelského účtu v elektronickém systému žalobkyně zadáním uživatelského jména a kódu přihlásil a v něm vyplněním požadovaných údajů požádal o úvěr, tedy učinil nabídku na uzavření smlouvy o úvěru, kterou žalobkyně následně akceptovala. 9. Žalobkyně byla proto vyzvána usnesením č. j. 19 C 195/2023-20 ze dne 18. 8. 2023, aby svá tvrzení ohledně průběhu kontraktačního procesu doplnila. Žalobkyně na výzvu soudu reagovala sdělením, že k podpisu smlouvy došlo unikátním verifikačním SMS kódem„ [číslo]“, který byl zaslán původním věřitelem na telefonní číslo žalovaného. Žalovaný obratem zadal verifikační kód na webu žalobkyně. K prokázání svých tvrzení však žalobkyně nepředložila žádné důkazy. Svou neúčastí u jednání se pak vzdala i možnosti být soudem podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena a vyzvána k doplnění chybějících tvrzení a označení důkazů přímo u jednání. Soud tak uzavírá, že žalobkyně neprokázala uzavření tvrzené smlouvy o podnikatelském úvěru, z níž by vyplývala povinnost žalovaného úvěr vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru a smluvní pokutu. 10. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 001 Kč, přičemž právní důvod poskytnutí prostředků prokázán nebyl. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně zaslal žalobkyni verifikační platbu ve výši 1 Kč. <i>11. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí obzvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>12. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je poté povinen splnit i bez zbytečného odkladu.</i> <i>13. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>14. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 15. Při absenci závěru o uzavření smlouvy o úvěru je třeba právní poměr mezi účastníky posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalovaný se obohatil bez právního důvodu na úkor žalobkyně. Soud tak zavázal žalovaného k zaplacení částky 25 000 Kč odpovídající výši bezdůvodného obohacení (25 001 Kč mínus 1 Kč). Ve zbytku žalobu zamítl, neboť žalobkyně neprokázala, že by se žalovaný zavázal k povinnosti platit poplatek za poskytnutí úvěru a smluvní pokutu. 16. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku. 17. Žalobkyně žalovaného vyzvala k plnění výzvou ze dne 19. 2. 2023, která byla předána k poštovní přepravě téhož dne a podle § 573 o. z. byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 22. 2. 2023. V této výzvě žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky do tří dnů (tj. do 27. 2. 2023). Žalovaný na výzvu nijak nereagoval, ode dne následujícího se tedy ocitl v prodlení a žalobkyni vzniká od 28. 2. 2023 nárok na úroky z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (15 %). Soud tak žalobkyni přiznal úrok z prodlení v požadované výši 15 % ročně, avšak pouze z přiznané částky 25 000 Kč za dobu od 28. 2. 2023 do zaplacení a ve zbytku žalobu zamítl. 18. Ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř. vzniklo žalobkyni vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, neboť mu ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby zaslala výzvu k plnění. Protože její úspěch ve věci byl jen částečný, nepřiznal jí soud plnou náhradu nákladů řízení, nýbrž jen v rozsahu 8 %, což odpovídá poměru jejího úspěchu a neúspěchu ve věci (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Ve vztahu k původně uplatněné částce 50 104,11 Kč (zahrnující jistinu, poplatek, smluvní pokutu a zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozhodnutí) činí rozsudkem přiznaná pohledávka 27 045,60 Kč (zahrnující jistinu a zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozhodnutí) 54 %. Při zohlednění neúspěchu žalobkyně v rozsahu 46 % jí přísluší právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 8 % (54 % úspěch – 46 % neúspěch = 8 % náhrada). Účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 1 800 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 1 500 Kč (3× 500 Kč dle § 14b odst. 1 bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. příslušející ke třem shora uvedeným úkonům právní služby) a 21 % DPH ve výši 378 Kč z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení ve výši 318,20 Kč (8 % z 3 978 Kč) je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1