35 C 58/2023-46 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobou podanou dne 28. 11. 2022 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 22 321,25 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 15 000 Kč od 8. 6. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela elektronickými prostředky komunikace na dálku dne 10. 5. 2022 smlouvu o úvěru [číslo] (dále též„ Smlouva“), na jejímž základě žalované poskytla téhož dne úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit poskytnutý úvěr jednorázově nejpozději do [datum], přičemž úrok byl sjednán ve výši 36 % ročně z částky 15 000 Kč, tedy ve výši 414,25 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru činil 4 297 Kč. Žalovaná nicméně dlužnou částku neuhradila řádně a včas, čímž žalobkyni vznikl v důsledku prodlení žalované nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 15 000 Kč od [datum] do [datum] v celkové výši 2 610 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila i přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne 8. 11. 2022. Žalovanou částku tvoří: jistina ve výši 15 000 Kč, úrok ve výši 414,25 Kč poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 297 kč smluvní pokuta ve výši 2 610 Kč. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 3. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr. 4. Žalovaná se zaregistrovala na internetových stránkách žalobce [webová adresa], přičemž na základě úspěšné registrace požádala o poskytnutí úvěru. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované prostřednictvím dvou výplatních lístků za měsíce březen a duben 2022, výpisů z bankovního účtu žalované za období měsíců února až května 2022, výpisů z databází (EUCB, CRIF). Dne 10. 5. 2022 uzavřela žalobkyně s žalovanou elektronickými prostředky komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), jejíž součástí byly úvěrové podmínky a sazebník, a téhož dne převedla částku ve výši 15 000 Kč na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] Smlouva byla uzavřena elektronicky, na základě autorizačního SMS kódu. Žalovaná se zavázala vrátit částku ve výši 19 711,25 Kč, jež se skládá z jistiny ve výši 15 000 Kč, úroku ve výši 414,25 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 297 Kč, a to do [datum]. V případě porušení povinnosti žalované uhradit částku ve výši 19 711,25 Kč ve sjednaném termínu je žalovaná povinna dnem následujícím zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 15 000 Kč (viz smlouva o úvěru [číslo] úvěrové podmínky, sazebník, potvrzení o provedené platbě ze dne 10. 5. 2022). Dne 8. 11. 2022 zaslala právní zástupkyně žalobkyně žalované výzvu k úhradě dluhu a předžalobní upomínku prostřednictvím e-mailu, jako dohodnutého komunikačního prostředku (viz výzva k úhradě dluhu a předžalobní upomínka ze dne 8. 11. 2022). Žalovaná dosud ničeho neuhradila. <b>Právní posouzení věci</b> <i>5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>7. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.</i> <i>8. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.</i> <i>9. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).</i> <i>10. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění nařízení č. 434/2017 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 14. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] elektronickými prostředky komunikace na dálku smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. a § 104 zákona o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně převedla na bankovní účet žalované prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit poskytnutý úvěr jednorázově nejpozději do [datum], a to částkou výši 19 711,25 Kč, jež se skládá z jistiny ve výši 15 000 Kč, úroku ve výši 414,25 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 297 Kč. Pro případ porušení povinnosti žalované uhradit částku ve výši 19 711,25 Kč ve sjednaném termínu byla sjednána povinnost žalované ve smyslu § 2048 o. z. zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 15 000 Kč. 15. Svou povinnost ze smlouvy vyplývající žalobkyně splnila, když dne [datum] převedla na účet žalované finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná své povinnosti ze smlouvy nesplnila, když na poskytnutý úvěr žalobkyni nic nesplatila a nezaplatila úrok ani sjednaný poplatek. 16. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být Smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně prokázala, že k posouzení úvěruschopnosti žalované měla k dispozici dva výplatní lístky za měsíce březen a duben 2022 a výpisy z bankovního účtu žalované za období měsíců února až května 2022, z čehož dovozuje, že splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně argumentovala, že z výpisů z bankovního účtu žalované vyplýval kreditní obrat ve výši několika desítek tisíc korun. S uvedeným se však nelze ztotožnit, neboť z již zmíněných výpisů z účtu žalované je patrno celkem 9 případů obdržení prostředků v celkové výši 125 500 Kč od nebankovních společností jako [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba] či [právnická osoba], přičemž šlo zjevně o úvěry (většina je jako prostředky z úvěru či půjčky přímo ve výpisech popsána). Kreditní obrat na bankovním účtu žalované byl tedy evidentně klamný a zcela postrádal relevanci coby důkaz o příznivé finanční situaci žalované. Výše kreditního obratu byla pouze zdánlivá, kdy šlo ve své podstatě o prostředky dalších osob, u nichž bylo plně na místě očekávat, že došlé prostředky bude žalovaná povinna vracet typickou formou splátek, a to nikoliv jen co do samotné výše jím obdržených částek, nýbrž co do částek vyšších o úroky, náklady apod., tedy že výdaje žalované budou (mimo ty již přímo plynoucí z výpisu) ještě vzrůstat. 17. Byť si je soud vědom toho, že § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatn