36 C 211/2023-87 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 45 411 Kč představující podle žaloby jistinu ve výši 44 013 Kč, smluvní pokutu do zesplatnění ve výši 998 Kč a náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 57 411 Kč za dobu od 18. 5. 2022 do 9. 6. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 55 911 Kč za dobu od 10. 6. 2022 do 27. 7. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 54 411 Kč za dobu od 28. 7. 2022 do 9. 8. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 52 911 Kč za dobu od 10. 8. 2022 do 12. 9. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 51 411 Kč za dobu od 13. 9. 2022 do 13. 10. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 49 911 Kč za dobu od 14. 10. 2022 do 8. 11. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 48 411 Kč za dobu od 9. 11. 2022 do 7. 12. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 46 911 Kč za dobu od 8. 12. 2022 do 17. 1. 2023 a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 45 411 Kč za dobu od 18. 1. 2023 do zaplacení, dále částky ve výši 22 654,50 Kč představující smluvní pokutu po zesplatnění, úroku ve výši 64,20 % ročně z částky 50 000 Kč za dobu od 18. 5. 2022 do 10. 6. 2022, úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 50 000 Kč za dobu od 11. 6. 2022 do 13. 10. 2022, úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 48 513,28 Kč za dobu od 14. 10. 2022 do 8. 11. 2022, úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 47 013,28 Kč za dobu od 9. 11. 2022 do 7. 12. 2022, úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 45 513,28 Kč za dobu od 8. 12. 2022 do 17. 1. 2023 a úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 44 013,28 Kč za dobu od 18. 1. 2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok za dobu od 18. 5. 2022 dosáhne částky 168 652 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému na účet uvedený ve smlouvě poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 64,60 % p.a. splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 2 928 Kč splatných vždy k 12. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem březen 2022. Žalovaný v dohodnutých měsíčních splátkách žalobkyni neuhradil ničeho, proto došlo ke dni [datum] k zesplatnění úvěru. Po zesplatnění žalovaný uhradil částku ve výši 12 000 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř. 3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi účastníky byla dne 27. 1. 2022 uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Žalobkyně předložila kopii občanského průkazu žalovaného, potvrzení o odeslání částky 1 Kč ze dne 27. 1. 2022 s [variabilní symbol] a poznámkou„ Pojistena pujcka [číslo]. Podpisovy kod a identifikace klienta pro poskytnuti spotřebitelského uveru. [právnická osoba] IC: [číslo]“ na bankovní účet žalovaného. Dne 27. 1. 2022 byla žalovanému na telefonní [číslo] zaslána SMS„ PojistenaPujcka: Vazeny kliente, na [příjmení] [příjmení] jsme odeslali platbu ve vysi 1 Kc. VS této platby použijte jako podpisovy kod pro odpovedni SMS na tuto zpravu ve tvaru: Souhlasim Jmeno Prijmeni PodpisovyKod“. Dne 27. 1. 2022 byla doručena potvrzovací SMS pro vyplacení úvěru ve tvaru:„ Souhlasím [příjmení] [jméno] [číslo]“ z telefonního čísla [číslo]. Jedinečným kódem [číslo] byla poté smlouva o úvěru dne 27. 1. 2022 ve 12:55 hod. podepsána. Na základě uvedeného soud uzavřel, že žalobkyně prokázala, že uzavřela s žalovaným písemnou smlouvu o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, a to v souladu s § 562 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.). Žalovaný prokázal svou totožnost občanským průkazem, předložil výpis ze svého účtu a zasláním SMS kódu projevil svou vůli být vázán úvěrovou smlouvou (smlouva o úvěru, informace o příchozí platbě ze dne [datum] a ze dne [datum], potvrzení [právnická osoba], kopie občanského průkazu, potvrzení o odeslání 1 Kč, potvrzení o zaslané SMS a potvrzení o přijaté SMS). 4. Na účet žalovaného byla dne 27. 1. 2022 připsána částka 50 000 Kč (sdělení [právnická osoba] včetně výpisu z účtu žalovaného), na kterou žalovaný uhradil částku 12 000 Kč (karta klienta). 5. Pokud jde o posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, provedla žalobkyně lustraci žalovaného v registru SOLUS a v nebankovním registru klientských informací (NRKI). Dle výpisu z nebankovního registru klientských informací činilo skóre žalovaného 270 bodů odpovídající kategorii I. (166 - 315), znamenající nízké body do interní Score Card a„ vyšší riziko“, kdy úvěr bývá výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán. Z výpisu z registru SOLUS bylo zjištěno, že žalovaný nebyl v době uzavření úvěrové smlouvy s žádnou částkou po splatnosti. Žalovaný před uzavřením úvěrové smlouvy podepsal žalobkyní předpřipravené formulářové prohlášení klienta, v němž mimo jiné uvedl, že si je vědom sjednaných úroků a považuje je za přiměřené, že nemá žádné dluhy, že není v úpadku apod., a že veškeré poskytnuté údaje jsou„ pravdivé a úplné.“ Vedle toho žalobkyně v rámci daného zkoumání provedla hodnocení klienta dle údajů o příjmech a výdajích klienta. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářové listině nazvané HODNOCENÍ KLIENTA vyplněno, že pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání činil 24 163 Kč, přičemž z dokladu o příchozí platbě předloženého žalobkyní ze dne 8. 12. 2021 vyplývá, že žalovaný obdržel mzdu ve výši 25 908 Kč a dne 7. 1. 2022 obdržel mzdu ve výši 21 868 Kč. V kolonce výdaje žalovaného je v hodnotícím formuláři uvedena částka 3 860 Kč s poznámkou„ životní minimum,“ u druhé osoby v domácnosti je uvedena nula, stejně jako u počtu dětí v domácnosti, u spoření a splátek. U ostatních výdajů (doprava, kurzy, záliby, apod.) je uvedena rovněž nula. Žalovaný mezi svými výdaji uvedl náklady na bydlení ve výši 2 603 Kč, což obvyklým výdajům samostatně žijící osoby za bydlení neodpovídá, proto měly být tyto výdaje zdůvodněny a doloženy. Žádné relevantní důkazy, z nichž by vyplývalo, že se žalobkyně blíže zabývala výdaji žalovaného však ani na výzvu soudu předloženy nebyly. <i>6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>7. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy</i> <i>8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.</i> <i>9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>10. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> 11. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z