36 C 224/2023-57 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení neuhrazené pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 28. 2. 2020 mezi právním předchůdcem žalobkyně obchodní korporací [právnická osoba] (dále jen právní předchůdce) a žalovaným. Žalovaný úvěr ve výši 25 000 Kč řádně nesplácel, uhradil pouze 20 170 Kč. Žalovaná pohledávka představuje neuhrazenou jistinu ve výši 19 518,72 Kč, poplatek za služby ve výši 5 911,28 Kč, 24,24% p.a. úrok z nesplacené jistiny 19 518,72 Kč od 24. 4. 2021 do 23. 3. 2023 kapitalizovaný částkou 9 186,68 Kč, a dále od 24. 3. 2023 až do zaplacení, 8,25% p.a. úrok z prodlení z jistiny 19 518,72 Kč od 24. 4. 2021 do 23. 3. 2023 v kapitalizované výši 3 126,65 Kč a dále od 24. 3. 2023 až do zaplacení. Aktivní legitimaci žalobkyně opírala o smlouvu o postoupení pohledávky ze dne [datum] a o oznámení postupitele o postoupení pohledávky na žalobkyni z téhož dne. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi obchodní korporací [právnická osoba] a žalovaným byla v návrhu označená smlouva uzavřena, částka 25 000 Kč byla žalovanému v hotovosti předána (smlouva) a žalovaná pohledávka byla na žalobkyni postoupena (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], potvrzení o úhradě, seznam postoupených smluv, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku). Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009 nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. 4. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně tvrdila, že ji její právní předchůdce prověřil na základě informací sdělených žalovaným zaznamenaných v kartě zákazníka, jejichž pravdivost byla ověřena z dokladů, které žalovaný předložil. 5. V kartě zákazníka je uvedeno, že žalovaný je svobodný, bydlí v nájmu a u počtu nezaopatřených dětí a osob je uvedena nula. Je zaměstnán na dobu neurčitou s čistým příjmem 16 661 Kč měsíčně. Mezi dalšími příjmy je uvedeno 1 000 Kč jako výpomoc na stavbě. Celkové měsíční příjmy žalovaného tedy dle karty zákazníka měly činit 17 661 Kč. Celkové měsíční výdaje žalovaného činily dle karty zákazníka 13 300 Kč, a to 7 000 Kč výdaje na bydlení, 4 000 Kč osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) a 2 300 Kč splátky úvěrů/zápůjček. Svá tvrzení měl žalovaný podle údajů v kartě zákazníka doložit nájemní smlouvou, pracovní smlouvou, výplatními páskami a bankovními výpisy - příjmy/výdaje. V kartě zákazníka nejsou uvedeny žádné listiny, z nichž by bylo možné posoudit míru zadlužení žalovaného. 6. Žalobkyně předložila smlouvu o nájmu bytu ze dne [datum], ze které vyplývá, že žalovaný platí nájemné ve výši 7 000 Kč měsíčně, přičemž součástí této platby jsou i měsíční zálohy na služby (elektrika, voda, plyn, otop,…). Žalobkyně dále předložila pracovní smlouvu ze dne [datum], ze které vyplývá, že žalovaný je od [datum] na dobu neurčitou zaměstnaný u [právnická osoba], družstvo. Z výplatních pásek žalovaného za období [číslo] a [číslo] předložených žalobkyní vyplývá, že v prosinci 2019 byly žalovanému provedeny srážky ze mzdy ve výši 7 304 Kč a doplatek mzdy činil 16 248 Kč. V lednu 2020 byly žalovanému provedeny srážky ze mzdy ve výši 5 208 Kč a doplatek mzdy činil 5 003 Kč. Žalobkyně dále předložila částečný výpis z internetového bankovnictví žalovaného, ze kterého vyplývá, že dne [datum] obdržel na účet od zaměstnavatele částku ve výši 36 455 Kč, dne [datum] částku ve výši 16 076 Kč, dne [datum] částku ve výši 14 667 Kč, dne [datum] částku ve výši 12 733 Kč a dne [datum] částku ve výši 16 248 Kč. Další příjem žalovaného ve výši 1 000 Kč byl dle tvrzení žalobkyně ověřen na základě sdělení žalovaného, stejně jako osobní výdaje ve výši 4 000 Kč a splátky úvěrů/zápůjček žalovaného ve výši 2 300 Kč. Žádné relevantní důkazy, z nichž by vyplývalo, že se žalobkyně blíže zabývala výdaji žalovaného (vyjma výdajů na bydlení) a míře zadlužení žalovaného soudu předloženy nebyly. 7. Z výpisu z účtu žalovaného vyžádaného soudem za období čtyř měsíců před poskytnutím úvěru vyplývá, že žalovaný v období od [datum] do [datum] (uzavření úvěrové smlouvy) neměl na účtu disponibilní zůstatek. Žalovanému byla na účet pravidelně poukazována mzda v průměrné výši 12 163 Kč za uvedené období. Dne [datum] došlo na účtu žalovaného k připsání částky ve výši 40 000 Kč od [právnická osoba] [anonymizováno] s poznámkou„ výplata půjčky“. Na účtu žalovaného nebyl dne [datum] proveden trvalý příkaz na nájem ve výši 7 000 Kč z důvodu, že na účtu nebyl disponibilní zůstatek. Konečný zůstatek na účtu žalovaného ke dni [datum] činil - 158 Kč. Na účtu žalovaného dále nebyl dne [datum] proveden trvalý příkaz na nájem ve výši 7 000 Kč a trvalý příkaz ve výši 2 100 Kč z důvodu, že na účtu nebyl disponibilní zůstatek. Na účtu žalovaného nebyl dále dne [datum] proveden trvalý příkaz ve výši 2 100 Kč a dne [datum] proveden trvalý příkaz na nájem ve výši 7 000 Kč z důvodu, že na účtu nebyl disponibilní zůstatek. Konečný zůstatek na účtu žalovaného ke dni [datum] činil - 208 Kč. Na účtu žalovaného nebyl dále dne [datum] proveden trvalý příkaz na nájem ve výši 7 500 Kč z důvodu, že na účtu nebyl disponibilní zůstatek, a to i přesto, že mu byla na účet dne [datum] vyplacena půjčka ve výši 40 000 Kč (výpis z účtu žalovaného za období od [datum] do [datum]). <i>8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>9. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.</i> <i>10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.</i> <i>11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>12. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> 13. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právního předchůdce žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (právnímu předchůdci žalobkyně), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To právní předchůdce žalobkyně nesplnil. 14. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti. 15. Uvedené chápání důsledku dotčeného porušení povinnosti poskytovatele vyplývá z podstaty a rozdílnosti institutu neplatnosti relativní na stran