ECLI: ECLI:CZ:OSZL:2023:36.C.258.2023.1 Datum: 2023-12-19 Předmět: o zaplacení náhrady mzdy za dovolenou a za výpovědní dobu Ustanovení: ["§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 56 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 59 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 141 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 142 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 144 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 208 ["rodičovská dovolená""smlouva pracovní""okamžité zrušení pracovního poměru""náhrada mzdy""překážky v práci"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení náhrady mzdy za dovolenou a za výpovědní dobu. Aplikuje: § 101 (99/1963 Sb.), § 142 (99/1963 Sb.), § 56 (262/2006 Sb.), § 59 (262/2006 Sb.).
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení náhrady mzdy za dovolenou ve výši , částka, . U žalované byla zaměstnána jako recepční od , datum, . Dne , datum, nastoupila na mateřskou dovolenou, aniž by do té doby čerpala dovolenou. Dne , datum, požádala žalovanou, aby jí poskytla nevyčerpanou dovolenou tak, aby její čerpání navázalo na skončení mateřské dovolené ke dni , datum, . Žalovaná žalobkyni vykázala čerpání 412 hodin dovolené v období od 1. 9. do , datum, a ve výplatních lístcích jí vyúčtovala náhradu mzdy ve výši , částka, čistého, z čehož zaplatila pouze , částka, . Jelikož zbytek ve výši , částka, nezaplatila, domáhala se žalobkyně zaplacení této částky žalobou.2. Vedle náhrady mzdy za dovolenou požadovala žalobkyně náhradu mzdy ve výši , částka, za dvouměsíční výpovědní dobu, protože s žalovanou okamžitě zrušila pracovní poměr dopisem ze dne , datum, , protože jí žalovaná nevyplatila v plné výši náhradu mzdy za dovolenou.3. Žalovaná se odkázala na své vyjádření v předchozím sporech, neboť žalobkyně již uplatnila nárok na náhradu mzdy za dovolenou v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, a nárok na náhradu mzdy za výpovědní dobu při okamžitém zrušení pracovního poměru v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, . Před projednáním však vzala obě tyto žaloby zpět a řízení bylo pravomocně zastaveno. Žalovaná v těchto řízeních namítala, že jí žalobkyně žádné okamžité zrušení pracovního poměru nedoručila. Dovolenou za rok , Anonymizováno, a , Anonymizováno, čerpala v období, kdy byl hotel uzavřen kvůli pandemii COVID-19. Čerpání dovolené pouze nebylo řádně administrativně vykázáno, čehož se žalobkyně snaží zneužít, když uplatnila nárok na náhradu mzdy znovu.4. Žalovaná se k jednání nedostavila. Žádala o jeho odročení, protože její jednatel byl v termínu jednání soudu v zahraničí se svým synem. Uvedené však sdělila soudu až , datum, , přestože předvolání k jednání jí bylo doručeno , datum, . Současně důvod omluvy nikterak nedoložila. Jelikož nebylo možné tvrzené skutečnosti nikterak ověřit, soud žádosti žalované o odročení jednání nevyhověl, což jí písemně sdělil. Nedostavila-li se žalovaná k jednání, soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).5. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobkyně byla u žalované zaměstnána jako recepční na dobu neurčitou od , datum, , přičemž účastnice se dohodly na rovnoměrně rozvržené 40hodinové týdenní pracovní době a měsíční mzdě ve výši , částka, hrubého (pracovní smlouva).6. Jak pracovala a z jakého důvodu nepracovala, prokázala žalobkyně výplatními lístky. Předložila výplatní lístky za červenec , Anonymizováno, až říjen , Anonymizováno, a za září až listopad , Anonymizováno, . Namísto výplatního lístku za červen , Anonymizováno, , který k dispozici neměla, předložila vyúčtování mzdových nákladů, v němž žalovaná vyúčtovala žalobkyni hrubou mzdu ve výši , částka, , což znamená, že žalobkyně odpracovala celý fond pracovní doby (22 pracovních dní, 176 pracovních hodin). Z výplatních lístků za další měsíce soud zjistil, že v červenci , Anonymizováno, odpracovala 22 pracovních dní (176 pracovních hodin) a na jeden pracovní den (8 hodin) připadl státní svátek. Žalovaná jí vyúčtovala mzdu ve výši , částka, hrubého a náhradu mzdy ve výši , částka, hrubého. V srpnu 2020 odpracovala žalobkyně 21 pracovních dní (168 pracovních hodin) a vyúčtována jí byla mzda ve výši , částka, hrubého a odměna ve výši , částka, hrubého. V září 2020 odpracovala žalobkyně 21 pracovních dní (168 pracovních (hodin), na jeden pracovní den (8 pracovních hodin) připadl svátek a vyúčtována jí byla mzda ve výši , částka, hrubého, náhrada mzdy ve výši , částka, hrubého a odměna ve výši , částka, hrubého. V říjnu 2020 z fondu pracovní doby 22 dní odpracovala žalobkyně 15 pracovních dní (120 pracovních hodin), na jeden pracovní den (8 pracovních hodin) připadl svátek, a 6 pracovních dní (48 pracovních hodin) nepracovala kvůli ošetřování člena rodiny. Vyúčtována jí byla mzda ve výši , částka, hrubého, odměna ve výši , částka, hrubého a náhrada mzdy za svátek ve výši , částka, hrubého. V listopadu 2020 žalobkyně nepracovala – 1 pracovní den (8 pracovních hodin) byl státní svátek, 16 pracovních dní (128 pracovních hodin) nepracovala pro překážky na straně žalované (prostoj) (17 dní včetně státního svátku), 1 pracovní den (8 pracovních hodin) pro nemoc, 3 pracovní dny (24 pracovních hodin) nepracovala kvůli ošetřování člena rodiny. Vyúčtována jí byla náhrada mzdy ve výši , částka, hrubého. V prosinci 2020 žalobkyně opět nepracovala – 9 pracovních dní (72 pracovních hodin) pro nemoc, 14 pracovních dní (112 pracovních hodin) pro prostoj. Vyúčtována jí byla náhrada mzdy ve výši , částka, hrubého. V lednu 2021 žalobkyně nepracovala celý měsíc pro prostoj (168 pracovních hodin) a vyúčtována jí byla náhrada mzdy ve výši , částka, hrubého. V únoru 2021 žalobkyně nepracovala celý měsíc pro prostoj (160 pracovních hodin) a vyúčtována jí byla náhrada mzdy ve výši , částka, hrubého. V březnu 2021 žalobkyně nepracovala – 2 pracovní dny (16 pracovních hodin) ošetřovala člena rodiny a 21 pracovních dní (168 pracovních hodin) nepracovala pro prostoj. Vyúčtována jí byla náhrada mzdy ve výši , částka, hrubého. V dubnu 2021 žalobkyně nepracovala – 2 pracovní dny (16 pracovních hodin) pečovala o člena rodiny, 20 pracovních dní (160 pracovních hodin) nepracovala pro prostoj a vyúčtována jí byla náhrada mzdy ve výši , částka, hrubého. V květnu 2021 žalobkyně odpracovala 19 pracovních dní (152 pracovních hodin) a 2 pracovní dny (16 pracovních hodin) pečovala o člena rodiny. Vyúčtována jí byla mzda ve výši , částka, hrubého. V červnu 2021 žalobkyně odpracovala celý fond pracovní doby (176 pracovních hodin) a vyúčtována jí byla mzda , částka, hrubého. I v červenci 2021 žalobkyně odpracovala celý fond pracovní doby (176 pracovních hodin) a vyúčtována jí byla mzda , částka, hrubého. V srpnu 2021 žalobkyně odpracovala celý fond pracovní doby (176 pracovních hodin) a vyúčtována jí byla mzda , částka, hrubého. V září 2021 žalobkyně odpracovala 15 pracovních dní (120 pracovních hodin) a 7 pracovních dní byla v pracovní neschopnosti. Vyúčtována jí byla hrubá mzda ve výši , částka, hrubého. Od , datum, byla žalobkyně v pracovní neschopnosti až do , datum, (informace o dočasné pracovní neschopnosti od ČSSZ). Od , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . do , datum, byla žalobkyně na mateřské dovolené (informace o dávkách nemocenského pojištění od ČSSZ). Dopisem ze dne , datum, žalobkyně požádala žalovanou o čerpání dovolené po skončení mateřské dovolené k , datum, (žádost o poskytnutí dovolené). Žalovaná vykázala dovolenou žalobkyně od 1.-, datum, a 29.-, datum, (21 pracovních dní, 168 pracovních hodin), na jeden připadl státní svátek (8 pracovních hodin) a vyúčtovala jí náhradu mzdy ve výši , částka, hrubého. V říjnu žalovaná vykázala žalobkyni dovolenou od 1.-27., , datum, (20 pracovních dní, 160 pracovních hodin), na jeden den připadl státní svátek (8 pracovních hodin) a vyúčtovala jí náhradu mzdy , částka, hrubého. V listopadu 2022 vykázala žalovaná žalobkyni dovolenou od 1.-, datum, (10,5 pracovního dne, 84 pracovních hodin) a vyúčtovala jí náhradu mzdy , částka, hrubého (výplatní lístky za září, říjen a listopad 2022).7. Z předložených výplatních lístků, jimiž žalovaná vyúčtovala žalobkyni každý měsíc mzdu a její složky [§ 142 odst. 5 z. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v platném znění, (dále jen zákoníku práce)] vyplývá, že žalobkyně skutečně až do skončení mateřské dovolené dovolenou nečerpala a žádná náhrada mzdy za dovolenou jí nebyla vyúčtována. Pokud žalovaná v rozporu s výplatními lístky, které sama vystavila, tvrdila opak, bylo na ní, aby konkrétně tvrdila, kdy žalobkyni čerpání dovolené nařídila, kdy a v jakém rozsahu žalobkyně dovolenou skutečně čerpala a v jaké výši a za které dny dovolené jí zaplatila náhradu mzdy.8. Tvrdila-li žalovaná, že žalobkyně čerpala dovolenou v době pandemie COVID-19, kdy byla ubytovací zařízení zavřená a žalobkyně nepracovala, jednalo se o překážku v práci na straně zaměstnavatele, za kterou žalobkyni v souladu s § 208 z. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění (dále jen zákoník práce) platila náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku (viz výplatní lístky), nikoliv o dovolenou.9. Pokud žalovaná, přestože k tomu byla před jednáním soudem vyzvána (přípis z , datum, ), tvrzení k čerpání dovolené a náhradě mzdy za její čerpání žalobkyní v průběhu řízení neuvedla a důkazy k jejich prokázání neoznačila, neunesla břemeno tvrzení ani břemeno důkazní. Naznačovala-li ve svém podání doručeném soudu , datum, , že neměla dostatek času zjistit okolnosti čerpání dovolené, je třeba poukázat na to, že náhradu mzdy za dovolenou požadovala žalobkyně již v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, a žaloba v projednávané věci jí byla doručena již , datum, , tudíž žalovaná měla dostatek času, aby si rozhodné skutečnosti, kter
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.