38 C 150/2022-191 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] na žalované coby své tehdejší zaměstnavatelce domáhala náhrady za ztížení společenského uplatnění, a to původně ve výši 200 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení (jak upřesnila při jednání soudu dne [datum]). Žalobu zdůvodnila tvrzením, že při výkonu sjednané práce přepravní kontrolorky utrpěla dne [datum] ve 14:50 hodin v trolejbuse linky [číslo] ve [obec] na zastávce " [ulice], když byla napadena ze strany cestující [jméno] [příjmení]. Následkem tohoto napadení utrpěla podvrtnutí krční páteře, protruzi meziobratlové ploténky 5/6 s kořenovým drážděním, pohmoždění ramenního kloubu, pohmoždění přední břišní stěny. Žalobkyně přitom trpí trvalými následky uvedeného úrazu, a to stálým předsunem hlavy, tělo drží v mírném předklonu, má omezené rozvíjení hrudního koše a z důvodu poškození krční páteře opsaným úrazem trpí cervikokraniálním a cervikobrachiálním syndromem, což představuje propagaci bolestí z krku do hlavy a paže. Trpí posunutím hlavy dopředu, zvýšeným napnutím trapézového svalu a bolestmi krční páteře při jejím ohnutí do krajních poloh všech směrů a stejnými obtížemi v přechodu krční a hrudní páteře a v horní etáži hrudní páteře. Žalobkyně si nechala vypracovat lékařský posudek k ohodnocení jejího ztížení společenského uplatnění podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., přičemž lékař MUDr. [jméno] [příjmení] provedl bodové ohodnocení jejího ztížení společenského uplatnění takto: - položky [číslo] - poúrazové omezení hybnosti páteře středně těžké s příznaky kořenového dráždění v hodnotě 600 b. - položka 1.6 - postkomoční syndrom - 400 b. s tím, že tato položka byla použita analogicky jako srovnatelná s bolestmi hlavy v rámci cervikokraniálního syndromu. Náhrada za ztížení společenského uplatnění žalobkyně nastalého v souvislosti s popsaným pracovním úrazem tedy činila 1 000 b., což při hodnotě bodu podle citovaného nařízení vlády ve výši 250 Kč, představovalo náhradu ve výši 250 000 Kč. Uvedený nárok včetně nároku na náhradu nákladů na lékařský posudek ve výši 2 550 Kč uplatnila žalobkyně u žalované žádostí ze dne [datum]. Obdržela však částku jen 52 550 Kč, a to dne [datum] s vysvětlením, že jde o omezení hybnosti páteře jen lehkého stupně s tím, že není přítomno kořenové dráždění a již vůbec ne postkomoční syndrom, a to ani analogicky. Žalobkyně se proto domáhala zaplacení zbývající částky náhrady za ztížení společenského uplatnění (ZSU) ve výši 200 000 Kč s příslušenstvím. 2. Po zahájení řízení při jednání konaném dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně částky ve výši 50 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení, neboť jí byla po zahájení řízení zaplacena ze strany žalované (resp. vedlejší účastnice) částka dalších 50 000 Kč, a to dne [datum] (ve skutečnosti [datum] - viz doklady o výplatě pojistného). Poskytnutí uvedeného doplatku náhrady za ZSU bylo ze strany žalované (její pojišťovny) zdůvodněno tím, že byl přehodnocen závěr o příčinné souvislosti mezi úrazem a vznikem cervikobrachiálního a cervikokraniálního syndromu a nově bylo stanoveno ZSU položkou [číslo] - omezení hybnosti páteře lehkého stupně s kořenovým drážděním s ohodnocením 400 b. Soud řízení v rozsahu, v kterém byla v této souvislosti žaloba při jednání soudu dne [datum] vzata zpět, zastavil usnesením č. j. 38 C 150/2022-91. 3. Při jednání konaném dne [datum] změnila žalobkyně žalobu, a to s poukazem na změnu nařízení vlády č. 276/2015 Sb. provedenou nařízením vlády č. 451/2022 Sb., kterým byla s účinností od [datum] změněna hodnota jednoho bodu tak, že tato nově činí 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné na základě údajů Českého statistického úřadu za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění. V článku II. nařízení vlády č. 451/2022 Sb., bylo přijato přechodné ustanovení, podle něhož pokud byly bolest nebo ztížení společenského uplatnění způsobeny v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení a nebylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení rozhodnuto o stanovení náhrady za bolest nebo náhrady za ztížení společenského uplatnění, stanoví se náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení společenského uplatnění podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. Žalobkyně tak s ohledem na provedenou změnu právní úpravy uvedla, že je při ohodnocení jejího ZSU způsobeného uvedeným pracovním úrazem na místě aplikovat novou hodnotu bodu, tj. hodnotu bodu ve výši 393,06 Kč. Vzhledem k tomu, že podle žalobkyně činí ohodnocení jejího ZSU celkem 1 000 b. (viz shora) představuje náhrada této újmy nově částku ve výši 393 060 Kč, přičemž na ní bylo dosud ze strany žalované zaplaceno jen 100 000 Kč, a proto se na ní žalobkyně nadále domáhala zaplacení částky ve výši 293 060 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 200 000 Kč za dobu od [datum] do [datum] a z částky 150 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Protože výsledky dosavadního řízení mohly být podkladem pro rozhodnutí i o žalobkyní změněném návrhu, soud žalobkyní provedenou změnu žaloby podle § 95 o. s. ř. připustil při jednání konaném dne [datum]. 4. Žalovaná a ji podporující vedlejší účastnice shodně navrhovaly zamítnutí žaloby jako nedůvodné, když ohodnocení ZSU žalobkyně nastalého coby důsledek předmětného pracovního úrazu provedené MUDr. [jméno] [příjmení] považovaly za nesprávné, a to jednak v analogickém užití položky odpovídající postkomočnímu syndromu a současně v kvalifikaci omezení hybnosti páteře žalobkyně jako středně těžkého. Současně upozorňovaly na skutečnost, že žalobkyně v době své pracovní neschopnosti po utrpěném úrazu prokazatelně vykonávala činnost realitního makléře, přičemž tato její aktivita mohla vést k horšímu hojení následků úrazu a mohla se tak podílet na vzniku jeho následků trvalých. Rezolutně pak obě odmítly názor, že by odškodnění, které úplně poskytly v průběhu roku 2022 podle tehdejší právní úpravy bylo navýšeno jen proto, že se žalobkyně mylně domnívá, že má nárok na vyšší odškodné, a proto je vedeno řízení, které nebylo skončeno do účinnosti nové právní úpravy stanovující výrazně vyšší hodnotu bodu, než která platila v době, kdy žalovaná plnila žalobkyni. 5. Jak bylo mezi stranami nesporné, byla mezi nimi uzavřena pracovní smlouva, na jejímž základě vykonávala žalobkyně pro žalovanou práci přepravní kontrolorky (viz rovněž například záznam o úrazu). 6. Při výkonu sjednaného druhu práce, při výkonu přepravní kontroly, dne [datum] ve 14:50 hodin v trolejbuse linky [číslo] na zastávce MHD ve [obec] " [ulice] napadla žalobkyni cestující [jméno] [příjmení], a to tak, že žalobkyni kopla oběma nohama do pravého ramene a břicha, čímž ji způsobila mimo jiné podvrtnutí krční páteře, což si vyžádala ošetření v Krajské nemocnici T. [právnická osoba] ve [obec] s nutností přiložení krčního límce a následných rehabilitací a kontrol u lékaře, přičemž měla být omezena po dobu nejméně tří týdnů v běžném způsobu života, a to především bolestni hlavy a krku (viz trestní příkaz Okresního soudu ve [obec] č. j. 34 T 57/2021-52). 7. Jak vyplynulo mj. ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], [příjmení] jakož i z "odborného posudku MUDr. [jméno] [příjmení], utrpěla žalobkyně v důsledku napadení ze strany [jméno] [příjmení] újmu na zdraví (konkrétní popis utrpěné újmy - viz dále). je přitom zřejmé, že k poškození zdraví žalobkyně došlo nezávisle na její vůli, krátkým, násilným a náhlým působením zevních vlivů (kopnutí ze strany cestující) při plnění pracovních úkolů (výkon přepravní kontroly). Uvedené poškození zdraví žalobkyně tak je pracovním úrazem podle § 271k odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v tehdy účinném znění (dále jen "ZP"), což ostatně mezi účastníky bylo rovněž nesporné. 8. Zaměstnavatel je podle § 269 odst. 1 ZP povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu, jestliže vznikla mimo jiné v důsledku pracovního úrazu. Nemajetkovou újmu spočívající ve ztížení společenského uplatnění (ZSU) nahradí zaměstnavatel zaměstnanci podle § 271c odst. 1, 2 ZP jednorázově, a to nejméně ve výši stanovené nařízením vlády č. 276/2015 Sb. 9. Jak je patrné z ustanovení § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., ztížením společenského uplatnění se pro účely tohoto nařízení rozumí trvalý nepříznivý vliv poškození zdraví (dále jen„ trvalé poškození zdraví“) pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a jeho trvalých následků a psychosociálních dopadů, které omezují nebo mění společenské uplatnění poškozeného v životě, zejména při uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb. 10. Vzhledem k tomu, že mezi stranami nebylo sporu o tom, že uvedeným pracovním úrazem byla žalobkyni způsobena újma na jejím zdraví, přičemž tuto újmu je s ohledem na výše citovanou právní úpravu p