46 C 115/2023-69 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] po žalovaném domáhala zaplacení částky 75 630,65 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 75 630,65 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ Společnost“) a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru (dále též„ Smlouva“), na jejímž základě umožnila žalovanému čerpat úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši 18 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit do 30 dnů od jeho poskytnutí, nebo v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 % z dlužné částky společně s měsíčním úrokem ve výši 22 % z jistiny úvěru. Žalovaný se dostal s úhradou úvěru do prodlení a dlužnou částku neuhradil ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne [datum]. 2. Žalovaný prostřednictvím e-mailu dne [datum] k žalobě uvedl, že si peníze od Společnosti půjčil a dále poukázal na jeho nepříznivé majetkové poměry, s tím, že je u něj nyní prováděna exekuce srážkami ze mzdy. Email nebyl podepsán uznávaným elektronickým podpisem, v den vyhlášení rozsudku ovšem žalovanému ještě neuplynula lhůta k jeho doplnění či předložení originálu dle § 42 odst. 2 o. s. ř. 3. Žalobkyně ani žalovaný se k jednání nedostavili, ač byli řádně a včas předvoláni. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 4. Společnost a žalovaný uzavřeli prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] dne [datum] Smlouvu, na jejímž základě se Společnost zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši 18 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit do 30 dnů od jeho poskytnutí a v případě rozložení splácení do více měsíčních splátek se zavázal úvěr splatit společně s úrokem 22 % měsíčně z jistiny úvěru (viz Smlouva na č. l. 17). Žalovaný poskytl své osobní údaje společně s kopií občanského průkazu a před čerpáním úvěru uhradil částku ve výši 1 Kč na účet Společnosti (viz Smlouva na č. l. 17 a kopie OP na č. l. 34, výpis z účtu na č. l. 62 p. v., profil uživatele na č. l. 33). Dle čl. 5 Smlouvy je žalovaný v případě prodlení se splácením peněžitého dluhu dále hradit Společnosti smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela Společnost z údajů poskytnutých žalovaným o jeho příjmech a výdajích, z výpisu z bankovního účtu a příjem ověřila prostřednictvím výplatní pásky, dle které činila výplata žalovaného za měsíc 11/ 2020 16 713 Kč (viz výplatní páska na č. l. 35). Žalovaný uvedl, že v domácnosti žijí 3 lidé, má vyživovací povinnost k jedné osobě, příjem činí 20 000 Kč, resp. 17 000 Kč, měsíční výdaje na bydlení činí 4 000 Kč a další výdaje 5 000 Kč měsíčně (viz profil uživatele na č. l. 32, výpis z účtu na č. l. 26). Z výpisu z účtu žalovaného jsou patrné příchozí platby ve výši 8 800 Kč – 16 713 Kč od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (viz výpis z účtu na č. l. 36). Společnost dále ověřila, zda se žalovaný nenachází v Centrální evidenci exekucí, nemá aktivní záznam v Insolvenčním rejstříku, žádné relevantní důkazy, z nichž by vyplývalo, že se Společnost blíže zabývala výdaji žalovaného však ani na výzvu soudu předloženy nebyly. Společnost poskytla žalovanému dne [datum] částku ve výši 16 001 Kč a dne [datum] částku ve výši 18 000 Kč, a to převodem na bankovní účet vedený na jméno žalovaného (viz výpis z účtu na č. l. 62, výpis z účtu na č. l. 55). Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, kdy uhradil pouze dne [datum] částku ve výši 500 Kč, dne [datum] částku ve výši 5 562,35 Kč a částku ve výši 250 Kč (viz výpis plateb na č. l. 63-64). 5. Dne [datum] si ujednaly Společnost coby postupitel a žalobkyně coby postupník rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek, na základě které postoupila Společnost žalobkyni pohledávky, mezi kterými byla také pohledávka za žalovaným (viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 45 vč. přílohy na č. l. 46). O postoupení pohledávky na žalobkyni informovala Společnost žalovaného dopisem ze dne [datum], zaslaným téhož dne (viz oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 47 vč. podacího lístku); žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní výzvu žalobkyně ze dne [datum] odeslanou téhož dne (viz předžalobní výzva na č. l. 47 p. v. vč. podacího lístku). <b>Právní posouzení věci</b> <i>6. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>7. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 8. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Společnost na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila pohledávku za žalovaným ze Smlouvy na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem ze dne [datum] odeslaným téhož dne, čímž i vůči němu nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. <i>9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>10. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <i>13. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).</i> <i>14. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> 15. Společnost a žalovaný uzavřeli dne [datum] prostřednictvím internetu smlouvu o revolvingovém úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na základě které žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 34 001 Kč, který se zavázal vrátit do 30 dnů od jeho poskytnutí. Žalovaný nicméně uhradil pouze částku v celkové výši 6 312,35 Kč. 16. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že uvedená smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně uvedla, že Společnost ověřovala úvěruschopnost žalovaného zejména porovnáním doložených příjmů a výdajů, výpisu z bankovního účtu žalovaného, výplatní pásky a dále lustrací v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. 17. Soud se však s řádným posouzením úvěruschopnosti neztotožňuje. Jak vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovaným), nýbrž musí provést sám patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo. Z provedeného dokazování lze učinit závěr, že úvěruschopnost řádně ověřena nebyla. Společnost zjistila, že žalovaný má pravidelný měsíční příjem ve výši 17 000 Kč – 20 000 Kč, což ověřila výpisem z účtu žalovaného a prostřednictvím jedné výplat