46 C 28/2023-42 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ Společnost“), a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, proces uzavření smlouvy však žalobkyně není schopna doložit. Dne [datum] Společnost poskytla žalovanému částku ve výši 20 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného. Společnost následně uvedenou pohledávku postoupila žalobkyni. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně. Žalobkyně požaduje dlužnou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, neboť ten se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 3. Společnost ze svého účtu vedeného u platební brány [anonymizováno] zaslala dne [datum] na účet č. [bankovní účet], vedený na žalovaného, částku 20 000 Kč, VS odpovídající rodnému číslu žalovaného (viz potvrzení o platbě na č. l. 20, sdělení [právnická osoba] výpis z účtu na č. l. 34). Dne [datum] si ujednaly Společnost coby postupitel a žalobkyně coby postupník smlouvou o postoupení pohledávek, kterou se Společnost zavázala postoupit žalobkyni pohledávky uvedené v příloze [číslo] této smlouvy za úplatu specifikovanou v příloze [číslo] smlouvy. V příloze [číslo] byla pod položkou [číslo] uvedena pohledávka za žalovaným v aktuální výši 20 000 Kč (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] vč. příloh). Dopisem ze dne [datum], zaslaným téhož dne, vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení částky 50 710,44 Kč do 3 dnů na bankovní účet s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky; přílohou dopisu bylo oznámení Společnosti o postoupení pohledávky na žalobkyni (viz výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek); žalovaný ničeho neuhradil (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy splnění dluhu prokazuje dlužník). <b>Právní posouzení věci</b> <i>4. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>5. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 6. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), ze dne [datum] postoupila Společnost pohledávku za žalovaným ze smlouvy na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena dopisem ze dne [datum], čímž i vůči němu nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. <i>7. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>9. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <i>10. Podle § 2991 o. z. odst. 1 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 11. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, aniž by byl prokázán právní důvod poskytnutí těchto prostředků. Právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovaným je třeba posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaný obdržel od Společnosti částku 20 000 Kč náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Z dokazování vyplynulo, že žalovaný neuhradil ničeho, proto ho soud zavázal k zaplacení částky 20 000 Kč svým rozhodnutím. 12. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti dluhu. 13. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky nepochybně až výzvou ze dne [datum], odeslanou téhož dne, která se dostala v souladu s § 573 o. z. do sféry žalovaného dne [datum]. Třídenní lhůta stanovená v oznámení uplynula dne [datum]. Jelikož žalovaný dluh ve výši 20 000 Kč řádně a včas nesplnil, dostal se dnem [datum] do prodlení (dle § 1 968 o. z.). Žalobkyni tak vznikl vedle nároku na zaplacení jistiny též nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (dle § 1 970 o. z.). Žalobkyně v řízení požadovala úrok z prodlení až od [datum] do zaplacení, soud jí proto v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení pouze za požadované (kratší) období. 14. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I.). <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 15. Žalobkyně byla v řízení zcela procesně úspěšná, pročež má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 2 070,50 Kč se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta ve výši 750 Kč (§ 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů), která spočívá v odměně za 2,5 úkonu právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání žaloby a výzva k plnění) á 300 Kč, náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby á 100 Kč (§ 14b odst. 1, 5 písm. a) cit. vyhl.) a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 220,50 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně (výrok II.). 16. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.