46 C 317/2020-154 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] ve znění jejího doplnění a částečného zpětvzetí ze dne [datum] po žalovaných domáhala zaplacení částky 195 000 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného nájemného. K tomu uvedla, že [země] je vlastníkem a [anonymizována čtyři slova] s jejím majetkem podle [ustanovení pr. předpisu], o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (dále jen„ ZSM“), konkrétně s nemovitými věcmi - podílem id. ½ pozemku [anonymizována dvě slova], druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], jehož součástí je bytový dům [adresa], který stojí na pozemku [anonymizována dvě slova], a pozemku parc. [číslo] druh pozemku zahrada o výměře [výměra], které jsou zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a k.ú. [část obce] (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl id. ½ k předmětným nemovitostem na základě rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] (právní moc dne [datum]), kterými bylo rozhodnuto o propadnutí majetku obžalovaného [jméno] [celé jméno žalovaného] a vlastnické právo k předmětným nemovitostem přešlo na žalobkyni na základě zákona dnem právní moci rozsudku, kterým byl uložen trest propadnutí majetku, tj. dnem [datum]. Předmětné nemovitosti užívají žalovaní na základě písemné nájemní smlouvy s původními vlastníky, v rámci které se dohodli, že nájemné ve výši 13 000 Kč bude započítáváno oproti nedoplacené kupní ceně za předmětné nemovitosti. Na základě nabytí spoluvlastnického podílu id. ½ k předmětným nemovitostem vstoupila žalobkyně do postavení původního vlastníka předmětných nemovitostí, tedy pronajímatele, nicméně dohoda o započítávání nájemného na kupní cenu se na ni nevztahuje. Žalobkyně má tedy nárok na nájemné ve výši 6 500 Kč měsíčně, a to za období od [datum] do [datum] (30 měsíců); tj. v celkové výši 195 000 Kč. Žalobkyně se dále domáhá zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 195 000 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaní navrhovali zamítnutí žaloby. Uvedli, že žalobou uplatněný nárok neuznávají, neboť je právní posouzení věci ze strany žalobce v rozporu s judikaturními závěry Nejvyššího soudu (viz 30 Cdo 4894/2007 ze dne 3. 12. 2009 a 33 Odo 103/2006 ze dne 27. 3. 2008), dle kterých„ opomenutý vlastník (žalobce) není oprávněn požadovat bezdůvodné obohacení po třetí osobě, nýbrž pouze po spoluvlastníku, který uzavřel smlouvu, a to v rozsahu převyšujícím jeho spoluvlastnický podíl.“ <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 3. Žalovaní uzavřeli dne [datum] s původními vlastníky nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl pronájem předmětných nemovitostí, za což se žalovaní zavázali hradit měsíční nájemné ve výši 13 000 Kč, a to tak, že měsíční nájemné bude postupně započítáváno na pohledávku nájemců za pronajímateli z titulu dlužné kupní ceny z kupní smlouvy (viz nájemní smlouva na č. l. 116). Žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl id. ½ k předmětným nemovitostem ke dni [datum] na základě rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], jimiž bylo rozhodnuto o propadnutí majetku obžalovaného [jméno] [celé jméno žalovaného] a žalobkyně a [jméno] [celé jméno žalovaného] jsou tak nyní podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí (viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka] na č. l. 3, rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka] na č. l. 18, viz výpis z katastru nemovitostí na č. l. 35 a 36). Žalovaní užívali předmětné nemovitosti v období od [datum] do [datum] na základě výše zmíněné nájemní smlouvy, za toto užívání nicméně žalobkyni ničeho nehradí (viz nesporné tvrzení stran). Žalovaní ničeho neuhradili ani na výzvy žalobkyně ze dne [datum] a [datum] (viz výzvy na č. l. 38 a 39). <b>Právní posouzení věci</b> <i>4. Podle § 13 odst. 1 ZMS stát nabývá majetek též zákonem, na základě zákona, děděním, rozhodnutím příslušného orgánu a na základě mezinárodní smlouvy, kterou je stát vázán, popřípadě na základě jiných skutečností stanovených zákonem.</i> 5. Podle § 13 odst. 3 ZMS není-li den nabytí majetku státem podle odstavce 1 přímo stanoven, je jím den, kdy o nabytí majetku státem bylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto anebo kdy bylo toto nabytí příslušným orgánem pravomocně potvrzeno, popřípadě den, kdy rozhodná skutečnost platně nastala. Nelze-li rozhodný den ani takto určit, je jím den, kdy se příslušná organizační složka (§ 11) ujala výkonu povinností podle tohoto zákona. <i>6. Podle § 663 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věci, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.</i> <i>7. Podle § 671 odst. 1 obč. zák. nájemce je povinen platit nájemné podle smlouvy, jinak nájemné obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k hodnotě pronajaté věci a způsobu jejího užívání.</i> <i>8. Podle § 671 odst. 2, není-li dohodnuto nebo zvláštními předpisy stanoveno jinak, platí se nájemné ze zemědělských nebo lesních pozemků půlročně pozadu 1. dubna a 1. října, při ostatních nájmech měsíčně pozadu.</i> <i>9. Podle § 41 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku státu (dále jen ZMS), ve znění účinném, pokud stát nabyl majetek způsoby uvedenými v ustanovení § 13 závazky předchozího majitele na stát nepřecházejí a zástavní práva k věcem a právům, které stát takto nabyl, okamžikem přechodu na stát zanikají, nestanoví-li jinak zvláštní právní předpis, rozhodnutí příslušného orgánu nebo mezinárodní smlouva, kterou je stát vázán.</i> <i>10. Podle § 42 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb. ZMS pohledávka dlužníka za státem zaniká započtením tehdy, kryje-li se vzájemně s pohledávkou, s níž je příslušná hospodařit (§ 9, § 11) organizační složka, která má plnit závazek státu (§ 38) odpovídající pohledávce dlužníka.</i> <i>11. Podle § 42 odst. 2 ZMS započtení proti pohledávce státu je přípustné pouze na základě dohody, nestanoví-li zvláštní právní předpis, že započtení proti pohledávce státu je vyloučeno.</i> <i>12. Podle § 1868 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., (dále jen „o. z.“), zaváže-li se několik dlužníků k témuž plnění, nebo zaváže-li se dlužník několika věřitelům k témuž plnění, spravují se společný dluh i společná pohledávka podle zásad o spoluvlastnictví.</i> <i>13. Podle § 1871 odst. 1 o.z. každý z několika spoludlužníků dělitelného plnění je dlužen jen svůj díl a každý z několika věřitelů dělitelného plnění je věřitelem jen svého dílu, ledaže smlouva, zákon nebo rozhodnutí soudu stanoví jinak.</i> <i>14. Podle § 1871odst. 2 o.z., bylo-li ujednáno, že kterýkoli z věřitelů může žádat celé plnění, splní dlužník celý dluh tomu, kdo o splnění požádal první. Splnil-li dlužník celý dluh jednomu ze spoluvěřitelů, nemohou již ostatní po něm nic požadovat.</i> <i>15. Podle § 2221 odst. 1 o. z. změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka.</i> 16. Podle § 3074 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění a účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“) se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. 17. Mezi žalovanými a původními vlastníky předmětných nemovitostí byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva ve smyslu § 663 a násl. obč. zák., na základě které vznikla původním vlastníkům povinnost přenechat žalovaným do užívání předmětné nemovitosti a žalovaným naopak vznikla povinnost hradit za užívání sjednané nájemné ve výši 13 000 Kč tak, že na úhradu každého měsíčního nájemného bude postupně započítávána pohledávka nájemců za pronajímateli z titulu dlužné kupní ceny. Žalobkyně nabyla s účinností od [datum] jednu ideální polovinu předmětných nemovitostí v souladu s § 13 ZSM, a to na základě uloženého trestu propadnutí majetku obžalovaného [jméno] [celé jméno žalovaného]. Žalobkyně tak právní mocí rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o propadnutí majetku nabyla do svého vlastnictví jednak spoluvlastnický podíl k předmětným nemovitostem a jednak vstoupila v souladu s § 2221 o. z. ve spojení s § 41 odst. 1 ZMS do postavení pronajímatele na místo [jméno] [celé jméno žalovaného]. Na žalobkyni tedy přešlo právo na jednu polovinu měsíčního nájemného, čemuž odpovídá povinnost žalovaných žalobkyni jednu polovinu nájemného platit. Jelikož dle § 41 odst. 1 nepřecházejí na stát závazky předchozího majitele, nepřešly na žalobkyni žádné povinnosti, které by vyplývaly z dohody původních účastníků nájemní smlouvy o zápočtu úhrad nájemného oproti kupní ceně. Hradí-li žalovaní nájemné pronajímateli [jméno] [celé jméno žalovaného] formou jimi sjednaného zápočtu, neplní tak svou povinnost vůči žalobkyni. Žalovaní neuhradili žalobkyn