§ 42 Zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích – Pohledávka dlužníka za státem zaniká započtením tehdy
Zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích · 219/2000 Sb. · § 42 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 42 zákona č. 219/2000 Sb. upravuje, za jakých podmínek může dojít k započtení pohledávek mezi dlužníkem a státem, přičemž rozlišuje situace, kdy je dlužníkem stát a kdy je dlužníkem vůči státu.
§ 42
(1) Pohledávka dlužníka za státem zaniká započtením tehdy, kryje-li se vzájemně s pohledávkou, s níž je příslušná hospodařit (§ 9 a 11) organizační složka, která má plnit dluh státu (§ 38) odpovídající pohledávce dlužníka.
(2) Započtení proti pohledávce státu je přípustné pouze na základě dohody, nestanoví-li zvláštní právní předpis, že započtení proti pohledávce státu je vyloučeno.
Paragraf 42 zákona č. 219/2000 Sb. upravuje, za jakých podmínek může dojít k započtení pohledávek mezi dlužníkem a státem, přičemž rozlišuje situace, kdy je dlužníkem stát a kdy je dlužníkem vůči státu.
Co to znamená v praxi
Započtení ve prospěch státu: Pokud má stát dluh vůči někomu (dlužník má pohledávku za státem) a zároveň má stát pohledávku vůči téže osobě (dlužníkovi), může dojít k započtení. Podmínkou je, že obě pohledávky se kryjí a s pohledávkou státu hospodaří tatáž organizační složka, která má plnit dluh státu.
Započtení proti státu: Pokud má někdo dluh vůči státu (stát má pohledávku za dlužníkem), je započtení možné pouze na základě dohody mezi dlužníkem a státem.
Výjimky ze započtení proti státu: Zvláštní právní předpis může stanovit, že započtení proti pohledávce státu je zcela vyloučeno, i kdyby existovala dohoda.
Na co si dát pozor
Při započtení pohledávky dlužníka za státem je klíčové, aby se jednalo o pohledávky, s nimiž hospodaří a které má plnit stejná organizační složka státu.
Započtení proti pohledávce státu je bez dohody vyloučeno.
Vždy je nutné ověřit, zda neexistuje zvláštní právní předpis, který by započtení proti pohledávce státu vylučoval.