§ 41 zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích – Pokud stát nabude majetek určitými způsoby…
Zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích · 219/2000 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 41 zákona č. 219/2000 Sb. stanoví, že pokud stát nabude majetek určitými způsoby (uvedenými v § 13), nepřebírá dluhy předchozího vlastníka, s výjimkou dědění, odúmrti nebo pokud to výslovně stanoví jiný právní předpis, rozhodnutí orgánu či mezinárodní smlouva. Stát, který získá majetek například na základě propadnutí majetku, obecně nepřebírá dluhy, které k tomuto majetku patřily před jeho nabytím státem. (§ 41 zákona č. 219/2000 Sb., zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: vlastník
- Odkazuje na: § 13
- Judikatura: na § 41 odkazuje 21 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 219/2000 Sb.
Pokud stát nabyl majetek způsoby uvedenými v ustanovení § 13, dluhy předchozího vlastníka na stát nepřecházejí; to neplatí v případě dědění nebo odúmrti a v případech, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, rozhodnutí příslušného orgánu nebo mezinárodní smlouva, kterou je stát vázán.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Stát, který získá majetek například na základě propadnutí majetku, obecně nepřebírá dluhy, které k tomuto majetku patřily před jeho nabytím státem.
- Pokud stát zdědí majetek nebo jej získá odúmrtí (kdy není dědic), přecházejí na něj i dluhy spojené s tímto majetkem.
- Výjimky z pravidla nepřecházení dluhů mohou být stanoveny například speciálním zákonem, rozhodnutím soudu nebo mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.
Na co si dát pozor
- Je třeba rozlišovat mezi různými způsoby nabytí majetku státem, neboť od nich se odvíjí, zda dluhy přecházejí či nikoli.
- Vždy je nutné ověřit, zda neexistuje zvláštní právní předpis, rozhodnutí orgánu nebo mezinárodní smlouva, která by stanovila odlišný režim přechodu dluhů.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 41
Jak soudy aplikují § 41
Žalobkyně nesouhlasí s aplikací ustanovení § 41 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (dále jen „ZMČR“), má za to, že toto ustanovení je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, a proto navrhla, aby soud „věc předložil Ústavnímu soudu s návrhem na zrušení ust. § 41 ZMČR“.
… v Ostravě ze dne 7. 3. 2018, č. j. 33 T 6/2017-1882, kterým byl předchozímu vlastníku předmětných nemovitostí R. L., ve vztahu k němuž tento rozsudek nabyl právní moci dne 19. 6. 2018, uložen podle § 66 odst. 1 a 3 trestního zákoníku trest propadnutí majetku, a to v rozsahu zahrnujícím předmětné nemovitosti, že podle § 41 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ZMČR“), pokud stát nabyl majetek způsobem uvedeným v ustanovení § 13, tj. také rozhodnutím …
Právní mocí rozsudku, který rozhodl o propadnutí majetku L. S. státu, žalobkyně jednak nabyla do svého vlastnictví jeho spoluvlastnický podíl k Nemovitostem a jednak v souladu s § 2221 o. z. ve spojení s § 41 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb. vstoupila do jeho postavení pronajímatele z Nájemní smlouvy (jak již uzavřel Nejvyšší soud ve svém předcházejícím rozsudku v této věci ze dne 6. 10. 2020, č. j. 28 Cdo 2264/2020-280).