46 C 52/2023-53 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] po žalovaném domáhala zaplacení částky 27 060 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Společnost“), a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále též„ Smlouva [číslo]“), na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal Společnosti vrátit jistinu zápůjčky společně s úrokem ve výši 4 400 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 4 400 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 800 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 660 Kč, konče dnem [datum]. Žalovaný nicméně řádně a včas nesplácel, kdy uhradil pouze částku 13 100 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla řádně uhrazena, úročí se dlužná jistina dále úrokem ve výši 25,77 % ročně, nadto vznikl Společnosti nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaná částka 27 060 Kč se sestává z dlužné jistiny ve výši 21 046,73 Kč a z dlužných úhrad za služby ve výši 6 013,27 Kč. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok ve výši 25,77 % ročně z částky 21 046,73 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 10 546,17 Kč a od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 21 046,73 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 4 092,42 Kč a od [datum] do zaplacení. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní upomínku. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 3. Společnost a žalovaný si ujednali dne [datum] Smlouvu [číslo] na jejímž základě poskytla Společnost žalovanému při podpisu Smlouvy peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit Společnosti společně s úrokem ve výši 4 400 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 4 400 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 800 Kč, tj. celkově Společnosti uhradit částku 39 600 Kč v 60 týdenních splátkách po 660 Kč. Žalovaný ve smlouvě prohlásil, že od Společnosti převzal jistinu zápůjčky v hotovosti při podpisu Smlouvy. Žalovaný uvedl, že jeho měsíční příjem tvoří dávky státní sociální podpory v celkové výši 15 340 Kč a průměrné výdaje tvoří výdaje na bydlení ve výši 2 500 Kč a osobní výdaje ve výši 7 200 Kč, žije v nájmu a má jedno nezaopatřené dítě. Společnost příjmy ověřila výměrem podpory a výpisem z bankovního účtu a výdaje ověřila prostřednictvím nájemní smlouvy a z rozhodnutí o přiznání výživného (viz karta zákazníka ze dne [datum]). Žalovaný uhradil pouze částku ve výši 13 100 Kč (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně). 4. Dne [datum] si Společnost jako postupitel a žalobkyně jako postupník sjednaly smlouvu o postoupení pohledávek, kterou Společnost postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze [číslo] smlouvy, v níž byla specifikována pohledávka za žalovaným z uvedené smlouvy (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohy smlouvy o postoupení pohledávek). Dopisem ze dne [datum] odeslaným následující den oznámila Společnost žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podací lístek ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky 43 727,08 Kč do [datum] na účet ve výzvě uvedený s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz výzva k plnění ze dne [datum] a podací lístek ze dne [datum]); žalovaný ničeho neuhradil (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně). <b>Právní posouzení věci</b> <i>5. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>6. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 7. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Společnost na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postupovaných pohledávek a potvrzením o úhradě úplaty, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem ze dne [datum] odeslaným následující den, čímž i vůči němu nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. <i>8. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).</i> <i>9. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>10. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 13. Společnost a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě Společnost přenechala žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve výši 4 400 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 4 400 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 800 Kč, tj. celkově Společnosti uhradit částku 39 600 Kč v 60 týdenních splátkách po 660 Kč. 14. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že uvedená smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně uvedla, že Společnost splnila svou zákonnou povinnost, když ve všech případech s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr a to na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, kdy žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného a zaznamenány do karty zákazníka; doklady byly uvedeny do části„ dokumenty k ověření“. Na základě získaných informací dospěla Společnost k závěru, že schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr je dostatečná. Na výzvu soudu v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], aby žalobkyně doplnila, na základě jakých konkrétních údajů Společnost ověřila úvěruschopnost žalovaného, reagovala žalobkyně tak, že Společnost ověřila majetkovou situaci žalovaného z výměru podpory, nájemní smlouvy, výpisů z bankovního účtu a z rozhodnutí o přiznání výživného. Současně si Společnost z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Jak přitom vyplývá z právní úpravy a na ni navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18), poskytovatel spotřebitelského úvěru se při posuzování úvěruschopnosti obecně nesmí jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovaným), nýbrž musí provést sám patřičné šetření. V tomto konkrétním případě však k takovému šetření a řádnému posouzení úvěruschopnosti žalovaného nedošlo. Lze připustit, že Společnost dostatečně prověřila příjmovou stránk