46 C 95/2023-74 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] po žalované domáhala zaplacení částky 13 271 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 271 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ Společnost“) a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru (dále též„ Smlouva“), na jejímž základě umožnila žalované čerpat úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši 5 200 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit do 30 dnů od jeho poskytnutí. Žalovaná se dostala s úhradou úvěru do prodlení a dlužnou částku neuhradila ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ač byla k jednání řádně a včas předvolána, bez omluvy se k němu nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 3. Společnost a žalovaná uzavřely prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] dne [datum] Smlouvu, na jejímž základě se Společnost zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši 5 200 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit do 30 dnů od jeho poskytnutí a v případě rozložení splácení do více měsíčních splátek se zavázala úvěr splatit společně s úrokem 22 % měsíčně z jistiny úvěru (viz Smlouva na č. l. 12). Žalovaná poskytla své osobní údaje společně s kopií občanského průkazu a před čerpáním úvěru uhradila částku ve výši 1 Kč na účet Společnosti (viz Smlouva na č. l. 12 a kopie OP na č. l. 25, výpis z účtu na č. l. 58 p. v., profil uživatele na č. l. 24). Dle čl. 5 Smlouvy je žalovaná v případě prodlení se splácením peněžitého dluhu dále hradit Společnosti smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházela Společnost z údajů poskytnutých žalovanou o jejích příjmech a výdajích a z výpisu z bankovního účtu, kdy žalovaná uvedla, že v domácnosti žijí 4 lidé, má vyživovací povinnost k jedné osobě, příjem činí 18 220 Kč, resp. 12 000 Kč, měsíční výdaje na bydlení činí 6 000 Kč a další výdaje 3 000 – 5 000 Kč měsíčně (viz profil uživatele na č. l. 24, výpis z účtu na č. l. 26). Z výpisu z účtu žalované jsou patrné příchozí platby ve výši 10 000- 14 000 Kč, které žalovaná obdržela od úřadu práce v měsících [číslo] a v měsících [číslo] obdržela částku 10 617 Kč a 10 368 Kč od [příjmení] [jméno] (viz výpis z účtu na č. l. 51). Dalšími příjmy žalované byly dle výpisu z bankovního účtu alimenty ve výši 3 000 – 4 600 Kč (viz výpisy z účtu na č. l. 26 a 51). Společnost dále ověřila, zda se žalovaná nenachází v Centrální evidenci exekucí, nemá aktivní záznam v Insolvenčním rejstříku, žádné relevantní důkazy, z nichž by vyplývalo, že se Společnost blíže zabývala výdaji žalované však ani na výzvu soudu předloženy nebyly. Společnost poskytla žalované dne [datum] částku ve výši 5 200 Kč, a to převodem na bankovní účet vedený na jméno žalované (viz výpis z účtu na č. l. 58 p. v., výpis z účtu na č. l. 28). Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, kdy uhradila pouze částku 1 010 Kč (viz výpis plateb na č. l. 26). Žalovaná částka se sestává z jistiny ve výši 5 200 Kč, z kapitalizovaného úroku ve výši 5 971 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 600 Kč. 4. Dne [datum] si ujednaly Společnost coby postupitel a žalobkyně coby postupník rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek, na základě které postoupila Společnost žalobkyni pohledávky, mezi kterými byla také pohledávka za žalovanou (viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 30 vč. přílohy na č. l. 31). O postoupení pohledávky na žalobkyni informovala Společnost žalovanou dopisem ze dne [datum], zaslaným téhož dne (viz oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 32 vč. podacího lístku); žalovaná ničeho neuhradila ani na předžalobní výzvu žalobkyně ze dne [datum] odeslanou téhož dne (viz předžalobní výzva na č. l. 33 p. v. vč. podacího lístku). <b>Právní posouzení věci</b> <i>5. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>6. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 7. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Společnost na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila pohledávku za žalovanou ze Smlouvy na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem ze dne [datum] odeslaným téhož dne, čímž i vůči ní nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. <i>8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>9. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <i>12. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).</i> <i>13. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> 14. Společnost a žalovaná uzavřely dne [datum] prostřednictvím internetu smlouvu o revolvingovém úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na základě které žalovaná čerpala úvěr v celkové výši 5 200 Kč, který se zavázala vrátit do 30 dnů od jeho poskytnutí. Žalovaná nicméně uhradila pouze částku 1 010 Kč. 15. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že uvedená smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně uvedla, že Společnost ověřovala úvěruschopnost žalované zejména porovnáním doložených příjmů a výdajů, výpisu z bankovního účtu žalované a dále lustrací v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. 16. Soud se však s řádným posouzením úvěruschopnosti neztotožňuje. Jak vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18), Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovanou), nýbrž musí provést sám patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo. Z provedeného dokazování lze učinit závěr, že úvěruschopnost řádně ověřena nebyla. Společnost zjistila, že žalovaná má pravidelný měsíční příjem ve výši 12 000 Kč – 18 000 Kč, což ověřila výpisem z účtu žalované. Ohledně pravidelných měsíčních výdajů žalované na bydlení se nicméně Společnost spokojila toliko s prohlášením žalované, aniž by tyto informace jakkoliv ověřila, např. prostřednictvím nájemní smlouvy, SIPA atd. Společnost se rovněž nezabývala pravidelnými výdaji žalované na jídlo a další věci osobní potřeby, když žalovanou uvedené výdaje ve výši 3 000 – 4 600 Kč se jeví jako velmi nízké pro čtyřčlennou domácnost, nadto z výpisu z účtu žalované je evidentní, že tyto výdaje často