26 C 29/2024-33 — Okresní soud ve Zlíně

1. Podle § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“), v odůvodnění rozsudku pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro zmeškání.2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 14 267 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 8. 4. 2014 do zaplacení jakožto dlužného výživného ve zbývající výši za období od 5. 12. 2012 do 31. 10. 2013 vyplaceného otcem , Anonymizováno, , jméno FO, , nar. dne , datum, k rukám žalované namísto žalobkyně. Žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni dne 17. 2. 2022 uznala co do důvodu a výše a zavázala se tento dluh uhradit v měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč s poslední splátkou ve výši 267 Kč, pod hrozbou zesplatnění celé dlužné částky v případě neuhrazení byť jediné splátky. Žalovaná splátky řádně nehradila, když uhradila pouze první splátku ve výši 2 000 Kč a dlužnou částku neuhradila ani přes výzvu žalobkyně ze dne 21. 11. 2023, kde byla na možnost soudního řízení výslovně upozorněna.3. K důvodům pro rozhodnutí rozsudkem pro zmeškání soud uvádí, že žaloba byla doručena žalované do vlastních rukou dne 28. 3. 2024 (§ 45 a násl. o. s. ř.). Předvolání k prvnímu jednání ve věci na den 29. 4. 2024 bylo žalované doručeno taktéž dne 28. 3. 2024 (§ 45 a násl. o. s. ř.). Do vlastních rukou žalované byly tedy řádně doručeny jak žaloba, tak předvolání k prvnímu jednání ve věci, a to více jak 10 dnů přede dnem, kdy se konalo první jednání ve věci samé, přičemž žalovaná byla v předvolání o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání poučena. Žalovaná se bez jakékoliv omluvy k prvnímu jednání soudu ve věci dne 29. 4. 2024 nedostavila. Povaha věci (nárok na peněžité plnění) připouští uzavření smíru účastníky (§ 99 o. s. ř.) a ve věci jde současně o rozhodnutí deklaratorní povahy. Žalobkyně, která se k prvnímu jednání soudu ve věci samé dostavila, u tohoto jednání navrhla, aby soud ve věci rozhodl rozsudkem pro zmeškání. Při splnění procesních i hmotně právních podmínek pro rozhodnutí o žalobě rozsudkem pro zmeškání (§ 153b odst. 1, 3 o. s. ř.) se pak tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech považují na základě zákonné fikce za nesporná (§ 153b odst. 1 o. s. ř.). Soud pak vyhověl žalobě žalobkyně v celém rozsahu rozsudkem pro zmeškání podle § 153b odst. 1 o. s. ř.4. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř., zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.5. Podle § 153b odst. 3 o. s. ř., rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.6. Podle § 99 odst. 1, 2 o. s. ř., připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud smír neschválí, je-li v rozporu s právními předpisy.7. Povaha projednávané věci nebrání uzavření smíru a rovněž nelze shledat, že by schválení smíru v projednávané věci bylo v rozporu s právními předpisy. Jelikož se žalovaná bez omluvy nedostavila k prvnímu jednání konanému ve věci, ač jí byla více než deset dnů před konáním jednání doručena do vlastních rukou žaloba a předvolání, přičemž žalovaná byla řádně poučena o následcích, které jsou s tím spojeny, a jelikož to navrhla žalobkyně, rozhodl soud o žalobě, na základě nesporných tvrzení žalobkyně obsažených v žalobě o skutkových okolnostech sporu, rozsudkem pro zmeškání.8. Neboť u rozsudku pro zmeškání neprovádí soud dokazování, vyšel soud z vylíčení tvrzení o skutkových okolnostech sporu v žalobě, z nichž plyne, že nárok má původ v bezdůvodném obohacení žalované podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z“) a ustanoveními § 1968, 1970 o. z. týkajících se úroků z prodlení. V takové věci lze proto uzavřít a schválit smír. Při splnění zákonných podmínek pak soud rozsudkem pro zmeškání žalobě, jak byla navržena žalobkyní, vyhověl.9. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a žalovaná je tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. povinna nahradit žalobkyni účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení v celkové výši 900 Kč jsou představovány paušální náhradou za tři úkony podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb., tj. výzva k plnění, písemné podání žaloby a účast u jednání soudu.10. Jelikož úspěšná žalobkyně podléhá osobnímu osvobození od soudních poplatků podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, dochází podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. k přenosu poplatkové povinnosti za podání žaloby na procesně neúspěšnou žalovanou. Soud proto žalované uložil podle položky č. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., povinnost k úhradě soudního poplatku ve výši 1 000 Kč (výrok III.).11. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.